Češi objevili vzorec biodiverzity ****************************************************************************************** * Češi objevili vzorec biodiverzity ****************************************************************************************** 27.6.2012    Lidové noviny    Strana 19    Medicína & Věda, autor: ved        Česko-americký tým výzkumníků odhalil univerzální matematický vztah popisující závislost p organismů na velikosti plochy. Jejich studii zveřejnil časopis Nature. Matematický vzorec, který popisuje závislost počtu druhů obratlovců na ploše v rámci celýc může podle autorů pomoci odhadnout například počet druhů, které by vymřely, pokud bychom z prostředí.             „Žijeme v době globálního ohrožení biologické rozmanitosti. Není tedy divu, že na celém světě zkoumají příčiny změn této rozmanitosti v čase a prostoru,“ uvádí jeden z a docent David Storch z Centra pro teoretická studia UK a AV ČR a z katedry ekologie Přírodo Univerzity Karlovy.             Jednou z nejobecnějších zákonitostí je podle jeho slov vztah mezi velikostí st a počtem druhů, které na ní žijí. Přesný matematický popis této závislosti je důležitý při současného vymírání druhů. Víme-li například, jak se zmenší plocha pralesa vlivem kácení, přibližně určit, jaké procento druhů vyhyne.             Vztah mezi plochou a počtem druhů je ovšem složitý a pro každou oblast na Zemi organismů vypadá jinak. Dosavadní výzkumy nevedly k formulaci žádného obecně platného prav pomohlo odhadnout počet žijících (nebo naopak vymřelých) druhů na různě velkých plochách. naznačuje, že jisté obecné zákonitosti rozšíření druhů existují. Skromní obojživelníci Docent David Storch spolu se svým bývalým studentem Petrem Keilem a spolupracovníkem z Yale University Walterem Jetzem analyzovali rozšíření všech druhů obojž a savců na všech kontinentech. Zjistili, že závislost mezi počtem druhů a plochou je pro v skupiny vyjádřena křivkou podobného tvaru. Navíc si všimli, že že konkrétní průběh křivky velikosti areálů rozšíření – tedy na rozloze území, kde se konkrétní druhy vyskytují.             Například jednotlivé druhy obojživelníků mají obvykle menší areály než savci a počet druhů roste s plochou rychleji, než je tomu u ptáků a u savců. Vědci proto zkusili v zohlednit průměrnou velikost areálů příslušné skupiny živočichů na daném kontinentu. Díky univerzálně platný matematický vztah mezi plochou a počtem druhů.             Studie se zaměřila i na endemity, druhy vyskytující se výlučně jednom území. S plochou a endemity je podle vědců překvapivě jednoduchá: jejich počet roste zhruba přímo ú plochy.             „Díky nově objevenému vztahu by mělo být možné z dostupných dat lépe odhadovat určitém území. Důležitý je také poznatek, že s rostoucí plochou zničeného prostředí stoupá úměrou počet druhů, jež můžeme potenciálně vyhubit,“ říká David Storch.             Riziko, že druh vymře, závisí na velikosti jeho areálu. U druhu smalým areálem totiž velmi pravděpodobné, že devastací určité plochy ho zcela vyhubíme. „Právě druhy s ma nejkritičtěji ohrožené. Jejich přísná ochrana je nezbytná, nechceme-li zažít opravdu masov zdůrazňuje český výzkumník.