Srovnávací testy: na řadě jsou univerzity ****************************************************************************************** * Srovnávací testy: na řadě jsou univerzity ****************************************************************************************** 14. 7. 2012, Lidové noviny; Rubrika: Domov, Strana: 4; Autor: BARBORA ŘÍHOVÁ Čeští vysokoškoláci by se mohli brzy dozvědět, jak jsou na tom s vědomostmi ve srovnání s Novozélanďany. Kritika chystaného mezinárodního testování zní: všechny obory přece porovna PRAHA Po letošní premiérové zkoušce testů pro páťáky a deváťáky a druhém ročníku státních na řadu mohli přijít vysokoškoláci. „Bylo by pak možné říci u jednoho oboru, třeba u filol škola v jižní Itálii je stejně dobrá jako v norském Oslu nebo je mnohem horší než v Praze, mezinárodní projekt prorektor pro strategii Univerzity Karlovy Stanislav Štech. Ten se jed vysokoškoláků pravidelně účastní. Srovnávací testy připravuje Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Projekt AHELO (v překladu měření výsledků učení ve vysokoškolských institucích) je zatím v pilotní skončí příští rok. Ve školách v osmi státech se nyní ověřují tři typy testů: jeden na obec předpoklady a dva oborové – inženýrství a ekonomie. Česko se nezapojilo. Zda vstoupíme do testování, se ministerstvo školství chce rozhodnout až v okamžiku, kdy bude vědět, jak dop V plánu je, že se studenti budou testovat nadvakrát – hned po přijetí na školu a pak ve tř se zjistí, s jakými schopnostmi a vědomostmi na školu šli a co se na ní naučili. Někteří o myšlence srovnávat znalosti vysokoškoláků staví negativně. Například bývalý náměstek pro v ředitel Střediska vzdělávací politiky při Pedagogické fakultě UK Jan Koucký. „Není vůbec známo, jestli se dojde k výsledkům, které něco opravdu řeknou. Ukazuje se toti každé země je tak rozdílná, že zkoušet třeba inženýry elektrotechniky stejně v Americe jak jako v Německu je velice obtížné, a je těžké říct, že když jedni studenti z jedné země neu země zase něco jiného, že je to špatně,“ řekl LN Jan Koucký. Že má oborové testování své limity, si myslí i prorektor pražské Vysoké školy ekonomické a Rady vysokých škol Jakub Fischer. „Obsah předmětů, jako je mikroekonomie a makroekonomie, testovat lze. Když ale vezmete třeba právo, tak tam už to má smysl výrazně nižší,“ upozorň Zapojit se do projektu by ale mělo i své výhody. „Jde i o šíření kultury – naučit se, jak jak se s výsledky nakládá,“ míní prorektor Západočeské univerzity v Plzni František Ježek. pilotního projektu čeká Masarykova univerzita. „Na jaře 2013 mají být prezentovány první v pokusného testování, zdali je metodika univerzálně aplikovatelná,“ řekla LN mluvčí školy T Poté bude podle ní jasnější, jak se k testování postavit. Na Slovensku se zapojili už teď Podle Kouckého je další překážkou testování jeho vysoká cena. Své o tom vědí Slováci, kteř pilotu. Jejich příspěvek pro OECD byl 730 tisíc eur (v přepočtu 18 250 000 Kč) a náklady n vyšly na dalších 770 tisíc eur. „OECD zajistila spolupráci špičkových expertů z celého světa. Součástí týmu se stali i odb slovenských vysokých škol, kteří tak získali přístup k cennému světovému know-how,“ zdůraz z přínosů Peter Mederly, který má na slovenském ministerstvu školství testování na starost 2013 • Příští rok skončí pilotní fáze projektu AHELO (v překladu měření výsledků učení ve vysok • Během pilotního projektu se v osmi státech včetně Slovenska ověřují tři typy testů: jede a ekonomie. Postupně by se nabídka měla rozšířit i na další oblasti, jako jsou humanitní • Pokud se rozjede ostré testování, existují dva scénáře, jak by se k tomu Česko mohlo pos zapojí či nikoli. Pokud se rozhodne testy vyzkoušet, bude si je muset i zaplatit. Druhá vysokého školství rozhodne zavést testování plošně. V tom případě by pak mohlo hradit i Musíte vědět, koho testujete Při mezinárodním testování studentů se musí brát ohled na to, z jaké části světa jsou, zdů UK Stanislav Štech. LN Testy pro vysokoškoláky mají zjišťovat přidanou hodnotu, tedy co škola studentovi dala. Říct si, že z rozdílu výsledků v testech spočítám přidanou hodnotu toho, co se student nau jedna škola, fakulta, katedra přidává a jiná ne a že někde naopak student její vinou stagn odvaha. LN Co konkrétně vám vadí? Čistě prakticky – představte si skupinku lidí na elitním oboru. Tam je tendence, aby si je kvalitnější škola k sobě přetáhla. V prváku tedy na škole ještě budou a ve třeťáku už budo si vezměte situaci, kdy je lidem devatenáct let, zamilují se a ten rok tomu zrovna ve škol přijde testování. To vše se do toho promítne a ověřované testy to nejsou schopny odlišit. LN Jak docílit kvalitních testů a toho, aby byly přínosem? Můžeme se poučit z testování PISA (mezinárodní testování na základních školách, které také – pozn. red.) a také by se mělo zakázat politikům, aby výsledky testování sami zkratkovitě LN A poučení z PISA zní? Tam chybí analýza kontextu. Dětem se předkládají úlohy, které jsou takzvaně kompetencemi p kritika zní: On ten život ve Skotsku, Norsku či v jižních státech Ameriky vyžaduje pokaždé tvořivý v australské malé škole v buši nemůže být totéž jako být tvořivý v Japonsku v přel Proto je dobře, že AHELO chce mít čtvrtou dotazníkovou část, ve které bude zkoumat kontext školu, kde se nachází. LN Jak se vyhnout špatnému interpretování výsledků? Musíme mít odborníky, kteří s výsledky budou umět pracovat. Ne dát školám pouze výsledky s klesli jste z 20. místa a tady je průměr. To je k ničemu.