Handrkování o peníze na vědu v parlamentu mě dost děsí ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** 10.7.2012    Hospodářské noviny    Strana 5, autor: Julie Daňková        Česká věda potřebuje nový způsob rozdělování peněz Rudolf Haňka, nový hlavní vědecký poradce premiéra Rozhovor Změnit způsob, podle kterého se v Česku posílají veřejné peníze na vědu, to je jeden z amb Rudolfa Haňky, nového šéfporadce předsedy vlády pro vědu a výzkum. Představu, jakým směrem věda měla vydat, si osmašedesátiletý Haňka udělal ve Velké Británii, kde léta působí jako informatiky na univerzitě v Cambridgi. Současná česká praxe mu nevyhovuje. „Úplně ignoruje kvality v porovnání se světovou špičkou,“ říká v rozhovoru pro HN Haňka, který se funkce N chopí v polovině letošního léta. * HN: Je podle vás hodnocení výzkumu a jeho uplatnění při následném financování největším vědy?            Určitě ano. Hodnocení výzkumu a vývoje a jeho navázání na financování je podsta české vědy. Současný systém je založen na sbírání bodů za různé výstupy typu patenty a člá v podstatě semele a tento výsledek se při rozdělování peněz použije. Je to jednoduchá a le někteří říkají. Jenže to úplně ignoruje posuzování kvality v porovnání se světovou špičkou oboru. * HN: Máte osobní zkušenost s tím, jak se hodnotí věda v zahraničí. Čím bychom se podle vá inspirovat?             Přenést samotný model odněkud někam dost dobře nejde. Každá země má totiž své prostředí a v neposlední řadě i mentalitu lidí. Dobrým příkladem nám ale může být způsob h Británie, kde jde o to, že vědecká pracoviště posuzuje skupina expertů. Nesleduje ovšem vš tři čtyři práce za pět let, za nimiž si pracovníci nejvíce stojí. Ty pak zhodnotí v meziná K dispozici k tomu má pětibodovou stupnici kvality, kde jako nejvyšší stupeň je světová šp podprůměrnou úrovní v národním měřítku. * HN: Proč by s takovou metodikou hodnocení mohla mít česká mentalita problém?            Protože Česko je relativně malá země a v daném oboru každý zná každého. Když k v úvahu to známé rčení „Moje koza je nemocná, bože dej, ať sousedovi chcípne jeho“, tak pa opravdu objektivnímu hodnocení budete asi muset použít i odborníky ze zahraničí. * HN: A pokud jde o samotný rozpočet pro českou vědu a výzkum, budete premiérovi doporučov peněz?            Určitě mu to zdůrazním, on si je ale potřeby navýšení zdrojů na vědu a výzkum s vědom. Na druhé straně chápu, že on a vláda se musí denně vypořádávat s ekonomickou realit byl plánován nárůst celkových výdajů na podporu výzkumu, vývoje a inovací o osm procent za nicméně teď je zřejmé, že to tak nebude. Podle posledních výpočtů bude v roce 2014 rozdíl a skutečnými výdaji dělat přes 28 miliard korun. Ty peníze tam dnes skutečně chybí a je to zvyšování doporučovat mohu a budu, ale jaká bude ekonomická realita za pár let, dnes nikdo * HN: Nepomohlo by v tomto ohledu lepší propojení vysokých škol s průmyslem? Co chcete pro oblasti?             Tady nejde o prosazování, ale spíše o osvětu. Jde o to, aby si vysoké školy a univerzity a vysoká technická učení uvědomily, že cílem jejich spolupráce s průmyslem by n to, že si od nich nějaká firma koupí licenci, ale to, aby bylo pro firmy dlouhodobě výhodn relevantní výzkum na univerzitách. Ať již tím, že na nich budou financovat nová profesorsk podpůrným personálem nebo přímo zafinancují založení výzkumného střediska. V Cambridgi se průmyslem financovaná výzkumná střediska budují každý rok průměrně dvě. Něco takového je p české vysoké školy momentálně nedosažitelné, ale kdyby se mi podařilo tímto směrem vysoké pohnout, tak by to byl jak pro českou vědu, tak pro český průmysl ohromný přínos. * HN: Nastupujete na pozici poradce premiéra pro vědu. Jakým směrem povedete českou vědu?             Rád bych, aby se česká věda zefektivnila a také se více napojila na evropský a výzkum. Samozřejmě, že čeští vědci spolupracují v řadě evropských projektů, ale v porovnán sousedy to je stále spíše výjimka než pravidlo. Je také nutné zlepšit spolupráci s aplikov sektorem, aby tak česká věda více odrážela potřeby společnosti a její výsledky přispívaly konkurenceschopnosti České republiky. * HN: Jak se díváte na nedávný rozpor mezi rektorem Univerzity Karlovy Václavem Hamplem a Akademie věd Jiřím Drahošem, který se ohradil proti tomu, že jeho instituce dostane příští než vysoké školy?            Tento rozpor mne osobně velmi znepokojuje. Jak jsem řekl, původně plánované pen chybí a celkem logicky to pak vede k přiostřování diskuse. Tendenčně vedené argumenty, ať strany, naší vědě nepřispějí. Spíše ji poškodí. Představa, že by se o financích na vědu mě chvíli handrkovat v parlamentu, mi připomíná to nechvalně známé „porcování medvěda“ – a to Takto se to dělat nedá. * HN: Jak by tedy měl vztah vědců z Akademie a vysokých škol ideálně vypadat?             Nemyslím si, že vztah či spolupráce mezi vědci z Akademie věd a vysokých škol podle mých zkušeností jsou velmi podobné vztahům, které znám z Cambridge. Rozpory o financ mohou postihnout, se do jisté míry odehrávají nad jejich hlavami a rozhodně se neodráží v či ochotě spolupracovat. *** Hodnocení vědy a výzkumu v Česku úplně ignoruje posuzování kvality v porovnání se světovou Foto popis| Nový poradce premiéra Profesor Rudolf Haňka usedne do křesla šéfporadce českéh vědu a výzkum první srpnový den. Foto autor| Foto: ARCHIV HN – ZUZANA ŠMAJLEROVÁ O autorovi| Julie Daňková, julie.dankova@economia.cz