Studenti budou muset platit, tomu se nevyhneme ****************************************************************************************** * Studenti budou muset platit, tomu se nevyhneme ****************************************************************************************** 9.7.2012    Hospodářské noviny    Strana 2    Názory, autor: Petr Weikert, Kateřina Eliášo Dva měsíce je ministrem školství, méně než dva roky mu zbývají na to, aby paralyzovaný úřa Bývalý rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala teď poprvé detailně popisuje, jak toho chce Rozhovor Do čela ministerstva školství přišel bývalý rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala v tu n chvíli. Jeho předchůdce Josef Dobeš mu zanechal úřad ochromený častými personálními změnam se s čerpáním evropských dotací. Dobešovi se rovněž nepodařilo prosadit dva zákony reformu školství, při jejich přípravě se nadto rozhádal s akademickou obcí a studenty. A do toho v propadla pětina maturantů. Fiala už v hlavě nosí plán, jak situaci ve školství stabilizova ale pouhé dva roky. * HN: To pro vás asi nebylo nic příjemného, pozorovat chaos na ministerstvu školství z poz se měnila rozhodnutí ze dne na den… Chci to dělat jinak. Své kroky jsem zvyklý činit uvážlivě. Jsem připraven postupovat velmi důkladně. To neznamená pomalu, ale promyšleně. Problém je, že se na ministerstvu školství jeho vedení. Školství dlouho nebylo v centru pozornosti veřejnosti ani politiků. Tato vlád vzdělávání a výzkumu za jednu ze svých priorit a to je dobře. * HN: Vy sám jste měsíc po svém nástupu udělal významnou personální změnu ve vedení Cermat od jeho nového šéfa Jiřího Zíky? Očekávám od něj důkladnější přípravu a lepší průběh maturit. Očekávám také to, že nebude d podobným chybám jako při sestavení příkladů ve vyšší verzi matematiky. A samozřejmě efekti Cermatu a lepší komunikaci, to znamená schopnost dobře vysvětlovat veřejnosti, co a proč C * HN: K výsledkům maturitních zkoušek se letos odvolalo 4200 studentů, což je desetinásobe Máte na stole i protesty studentů, kteří chtějí zrušit písemné práce z češtiny. Jak se k v stavíte? Jakákoliv rozhodnutí ve věci státní maturity udělám až poté, co budu mít k dispozici analý nastaly, a také doporučení expertní komise, kterou jsem sestavil. Zrovna v té oblasti píse společné maturitní zkoušky z češtiny však určitou změnu předpokládám. * HN: Bude i napříště povinná matematika a písemná práce z českého jazyka? Pokud jde o povinnou matematiku, existuje poměrně silný názor, a zastávají ho i někteří re měla být povinnou součástí maturity. Nicméně ani ve stávající úpravě školského zákona se m společná součást maturitní zkoušky neplánuje. Počkejme ale na to, jakou definitivní podobu zkouška po současné revizi mít. Za důležité také pokládám, abychom maturitu neměnili každý chyb a potom vytvořme nějaký model, který bude nějakou dobu fungovat. * HN: Kdy chcete představit novou podobu maturit? Je jasné, že konkrétní změny maturitní zkoušky, které z ní vyplynou, se musí provést velmi mají platit už pro rok 2013. V červenci budeme mít doporučení pracovní skupiny, koncem srp auditu, nejpozději začátkem podzimu musíme provést změny. * HN: Budou ty změny vyžadovat úpravu zákona? Záleží na tom, jak moc budeme chtít maturitu upravovat. Ale musím říct, že maturita je ve upravena téměř do posledního detailu. To nám trochu komplikuje provádění závažnější změny. poplatky nespojím * HN: Jste v nevýhodě, protože vám na všechny nutné změny zbývají už jen dva roky. Stihnet prosadit? Jsem si dobře vědom toho, jakou nevýhodou je přijít do úřadu v polovině volebního období. tu však koneckonců byla i situace, kdy vlády měly velkou většinu a čas, a nakonec stejně ž neudělaly. Po mnohaletých diskusích se snažím dospět k tomu, abychom reformy provedli. * HN: Vysoké školství teď chcete namísto dvou zbrusu nových zákonů reformovat pouze prostř novel. Proč? Protože mi záleží na tom, aby konečně změny prošly. Jít cestou nového zákona není možné z a možností, které máme. Museli bychom znovu napsat a definovat věci, které už existují a f Nevidím v tom oslabení reformy, ale vhodnější nástroj. * HN: Jedním ze stěžejních bodů bude zavedení zápisného. Máte představu, jak bude vypadat? Mám představu, že budeme postupovat dvěma kroky, které spolu budou souviset. Obsahová nove reformu, by neměla být zatížena zavedením poplatků. Při troše dobré vůle by pro tyto systé být větší podpora v parlamentu. Vůle pro zavedení poplatků za zápis tak široká nebude a já jakékoliv reformy tím, že je spojím s poplatky. Chceme provést širší revizi financí a zave zápis by bylo jedním z řešení. * HN: Mělo by být zápisné diferencované? Přece jen každá škola je jinak finančně náročná… Každý postup - jestli stanovíme buď nějakou škálu, nebo určíme jen horní hranici zápisného výhody i nevýhody. Kdybych se rozhodoval nyní, volil bych variantu, abychom stanovili pouz zápisného a nechali na školách, jakou výši buď pro školu, fakulty, nebo obory budou chtít to principu autonomie, kterou školy mají mít. Jsem pro to, aby tuto horní hranici stanovil legislativního hlediska by bylo možná jednodušší říci, že poplatek škola vybírá, a maximál vyhláškou. Pak by ale bylo příliš snadné zápisné navyšovat. Pokud bude ta částka přímo v z určitá garance, že jakékoliv změny proběhnou po velké diskusi a za souhlasu většiny politi jen rozhodnutí ministerstva. * HN: Kdy budete mít tuto finanční část hotovou a připravenou ke schválení? Pro všechny změny, které chci dělat, je rozhodující termín na konci tohoto kalendářního ro * HN: Platí, že by zápisné mělo být kolem dvou až tří tisíc korun za semestr? Nejprve musíme mít analýzu sociálních dopadů tohoto opatření. Ty částky, které uvádíte, se návrhu Univerzity Karlovy starého několik let. Vždy ale říkám, že se na ně nesmíme dívat o Brna. Musíme mít jistotu, že i v regionech, kde žijí lidé v jiných sociálních podmínkách, ty poplatky bránit ve studiu. Dovedu si představit, že bychom při zavádění poplatků od nic osvobodili. * HN: Vložíte do finanční části reformy vysokých škol i školné, nebo jste debaty tímto smě Pro zavedení školného zde nejsou podmínky. Vláda ho ani nemá ve svém programovém prohlášen nezpochybňuji, že školné je z dlouhodobého hlediska nevyhnutelné. K nějaké spoluúčasti stu všechny vysokoškolské systémy. Když o tom už hovoříme, já například nejsem stoupencem odlo Stejně tak nejsem v případě zápisného příznivcem modelu, že ho vybírá a nakládá s ním někd škola. Považuji za nutné, aby šel poplatek od studenta k vysoké škole a zpět do vzdělávání mě není akceptovatelné. * HN: Jednou z výtek studentů je, že není jasné, za co by měli vlastně platit. Za lepší uč podmínky pro výuku, za cesty do zahraničí? Určitě nesmí dojít k tomu, že stát zkrátí o peníze vybrané ze zápisného svoji podporu vyso by byla naprosto nepřijatelná cesta. Na druhé straně ve financování vysokých škol existuje stále narůstá. Prostředky na jednoho studenta v posledních letech klesají. Stát nemá dosta to, aby při zvětšujícím se počtu studentů dokázal všechny financovat. Abychom udrželi kval na vysokých školách, je potřeba do toho systému přinést jiné prostředky. Tady by významně právě zápisné. Mělo by sloužit ke zvýšení kvality vzdělávání. Ale není to jediné opatření. limity na počet studentů při zachování počtu peněz. * HN: Připravíte také systém studentských půjček? Ten systém byl kritizovaný a ocitli jsme se v situaci, že stát chtěl pomoci studentům, a t Na záměru zákona pracujeme dál, jeho koncepce se ale trochu posunula. Nejde o to, aby měli na školné, ale aby měli peníze na zajištění finančních nákladů souvisejících se studiem. * HN: Půjčky tedy půjdou na bydlení, dopravu a podobné věci? Spíše by to bylo tak, že studenti budou mít možnost státem garantované výhodné půjčky, kte aby to studium absolvovali. Musíme ovšem zvážit, zda na půjčku bude mít nárok každý, nebo těm, kteří půjčku skutečně potřebují ze sociálních důvodů. Chci hodnocení kvality vysokých * HN: Váš předchůdce otevřel i debatu o tom, jak má vypadat rozhodování na vysokých školác posílen status rektorů? Je pravda, že není dobře nastavena vazba mezi odpovědností a kompetencemi, a to řada rekto jako problém. Jsou odpovědni za hospodaření a veškeré výsledky, ale nemají například pravo pracovního práva. Ovšem zasahovat do něčeho, co řadu let funguje na základě práva a zvyku, tehdy, až si budeme jisti, že situace bude potom lepší. Nebráním se diskusi, ale jsem v té opatrný a nechci pohřbít reformu na základě toho, jestli mají mít v senátech studenti třic sedm procent hlasů. Raději bych se věnoval podstatnějším věcem, jako je kvalitní akreditac tom, jakým způsobem se u nás člověk stává profesorem. V zahraničí existuje snaha posilovat vazbu do škol například formou různých rad, to ale bylo u nás předmětem silného odporu. * HN: Právě kvůli akreditacím se do sebe poměrně razantně pustilo ministerstvo s komisí, k odebírá. Exministr Dobeš chtěl tu situaci narovnat tím, že ustaví jiný, podobný orgán. Čel tím chce vytvořit něco jako jemu loajální skupinu. Chcete jít stejnou cestou? Bylo by dobré, aby existoval orgán, který by posuzoval a současně vydával rozhodnutí o akr jedna věc, kterou musíme mít na paměti, když budeme měnit zákon o vysokých školách. Můžeme o změně akreditací ze schvalování oborů směrem k institucionální akreditaci pro školy. Dru věc je ta, že potřebujeme do systému terciárního vzdělávání zavést systém hodnocení kvalit nyní znamená, že stanovujeme nejnižší laťku. Potřebujeme ale hlubší posuzování kvality a n akreditační komise nemá zázemí ani dost sil. Proto se musí přemýšlet nad tím, jak na půdor akreditační komise nebo prostřednictvím nového orgánu najít možnost zabývat se kvalitou vý školách. * HN: Dovedete si představit, že vznikne žebříček kvality škol podobný žebříčku kvality u Žebříčky jsou a bude jich stále víc. Neměl by je však vytvářet stát. Stát by měl například aby si tvořily vlastní vnitřní systémy hodnocení kvality a podobné věci, které se osvědčil Žádné vnější hodnocení nepomůže, pokud neproběhne nejprve hodnocení vnitřní. * HN: Ještě k akreditacím. Vy jste Západočeské univerzitě v Plzni udělil akreditaci do rok přehodnotil o tři roky delší lhůtu, kterou dal váš předchůdce. Akreditace je také udělena ne jen na práva. Proč? Největší rozdíl je v tom, že jsem rozhodnutí neudělal já sám, ale akreditační komise. Před ministra nebylo v souladu s akreditační komisí. Když jsem nastoupil do funkce, musel jsem v situaci, kdy hrozila správní žaloba. To by znamenalo, že tituly studentů by mohly být kd zpochybněny. Akreditace je nově udělena univerzitě, protože ta má ze zákona povinnost zaji dokončení studia. A to nyní Západočeská univerzita může. Když splní podmínky, bude možné j znovu prodloužit. * HN: Co budou muset v Plzni udělat, aby dostali akreditaci? Akreditační komise bude chtít každý semestr vidět, jak jsou zabezpečeny klíčové předměty. muset univerzita prokázat, že je zajištěna kvalitní výuka a že studenti mají přístup k odb Nemyslím si, že to bude úplně jednoduché, ale Západočeská univerzita to může zvládnout. * HN: Je možné, že právnická fakulta bude moci zase nabírat nové studenty do magisterského Současné rozhodnutí směřuje pouze k dostudování těch, kteří již v Plzni jsou. Další budouc otevřená. *** Jsem připraven postupovat velmi systematicky, důkladně. To neznamená pomalu, ale promyšlen je, že se na ministerstvu školství mění neustále jeho vedení. Školství dlouho nebylo v cen veřejnosti ani politiků. Pokud jde o povinnou matematiku, existuje poměrně silný názor, a i někteří rektoři, že by měla být povinnou součástí maturity. Nicméně ani ve stávající úpr zákona se matematika jako společná součást maturitní zkoušky neplánuje. Musíme mít jistotu, že i v regionech, kde žijí lidé v jiných sociálních podmínkách, nebudo poplatky bránit ve studiu. Dovedu si představit, že bychom při zavádění poplatků od nich n osvobodili. Potřebujeme hlubší posuzování kvality vysokých škol a na to stávající akreditační komise n dost sil. Foto autor| foto: hn - matej slávik O autorovi| Petr Weikert, Kateřina Eliášová, autori@economia.cz [ URL "mailto:autori@econo