Vláda dnes rozhodla o převedení miliardy korun z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost do programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Novinářům to po jednání vlády řekl premiér Petr Nečas, podle kterého je program Vzdělávání pro konkurenceschopnost "velmi problematický" a zatím není reálné, že se z něj podaří všechny peníze vyčerpat.

Změnit způsob, podle kterého se v Česku posílají veřejné peníze na vědu, to je jeden z ambiciózních cílů Rudolfa Haňky, nového šéfporadce předsedy vlády pro vědu a výzkum. Představu, jakým směrem by se česká věda měla vydat, si osmašedesátiletý Haňka udělal ve Velké Británii, kde léta působí jako profesor lékařské informatiky na univerzitě v Cambridgi. Současná česká praxe mu nevyhovuje. „Úplně ignoruje posuzování kvality v porovnání se světovou špičkou,“ říká v rozhovoru pro HN Haňka, který se funkce Nečasova poradce chopí v polovině letošního léta.

Dva měsíce je ministrem školství, méně než dva roky mu zbývají na to, aby paralyzovaný úřad stabilizoval. Bývalý rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala teď poprvé detailně popisuje, jak toho chce dosáhnout.

Co chce vytvořit ministr školství Fiala?

Politika nového ministra školství Petra Fialy začíná být rozpoznatelná. V jeho prvotní idealizaci jistě svou roli sehrála zkušenost s tragikomickou postavou Josefa Dobeše. Fiala navíc oznámil stažení věcného záměru zákona o vysokých školách. Při bližším pohledu však jeho plány svědčí o pouhém formálním posunu od původního kursu nastaveného Dobešem.

Pokud chtěl premiér zklidnit vášně ve školství, pak jeho sázka na ministra Petra Fialu může vyjít. Nový ministr v sobě nezapře obdivovatele filozofa a člena první garnitury ústavních soudců Vladimíra Čermáka. A stejně jako on i Fiala dokáže své zásady přesvědčivě vysvětlovat a budit přitom důvěru. Což je přesně to, co chybělo jeho předchůdci stejně jako řadě politických ministrů školství v minulosti. Fialovou výhodou je, že přichází zevnitř systém, a nemusí se dlouho rozhlížet po neznámé krajině.

Po loňském zavedení školného na veřejných vysokých školách na Slovensku připravuje vláda pro externí posluchače prodloužení studia o dva roky. Od tohoto opatření si ministerstvo školství slibuje zvýšení kvality dálkové formy studia.

České vysoké školy získaly z evropských fondů 66 milionů korun na zkvalitnění jazykového vzdělávání pedagogů i studentů. Vzniknou nové kurzy, semináře a studijní materiály. Peníze umožní také uplatnění moderních metod výuky. ČTK o tom dnes informovala Masarykova univerzita, která je hlavním řešitelem projektu nazvaného IMPACT.

Před přednáškovým sálem 1. lékařské fakulty UK v Praze postávají studenti a čekají na další hodinu. Někteří mají v rukou skripta a listují v nich, jiní jen tak klábosí. Zvláštní je jen to, že jazyk, kterým na půdě Karlovy univerzity mluví, je angličtina. Mladí lidé, kteří budou mít za chvíli za sebou další rok studia, přijeli ze všech koutů světa, aby vystudovali medicínu právě u nás.

Squatteři by se už neměli dostat do opuštěné a schátralé vily Milady v Praze 8. Stále ji střeží policie. Nájemce, který má od Ministerstva školství pronajaté přilehlé pozemky, začal dnes v domě zazdívat všechny vstupy včetně oken. Dům ale podnikatel pronajatý nemá. Musí ho pouze hlídat. Vilu chce stále získat Univerzita Karlova.

Vila Milada na hranicích Troje a Holešovic mohla být už opravená a mohla sloužit studentům. Karlova univerzita tam chce už léta vybudovat studentské centrum. Ministerstvo školství podepsalo se školou smlouvu na převod domu už v roce 2010. Od té doby dokumenty leží na ministerstvu financí. O dům se tak zajímají jen squateři, kteří do něj o víkendu vnikli a vyvolali tím doslova policejní manévry.

Squatteři, kteří v sobotu večer obsadili pražskou vybydlenou vilu Milada, chtěli svou akcí upozornit na to, že objekt, ze kterého byli v roce 2009 násilně vystěhováni, nadále chátrá. A to pravděpodobně chybou ministerstev.

Rada osmé městské části souhlasí s architektonickou studií novostavby Pavilonu MFF UK, která by měla vyrůst při ulici V Holešovičkách. Stavba má být pojata jako výukový objekt Matematicko – fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který by měl obsahovat malou i velkou posluchárnu s kapacitou okolo 250 míst a knihovnu s depozitářem. Přítomnost akademické obce je podle starosty Jiřího Janků pro městskou část přínosem.

Státní maturity by měly mít od příštího roku jen jednu úroveň, opravování písemných prací z češtiny se vrátí na školy. Novinářům to dnes řekl ministr školství Petr Fiala s tím, že mu to doporučila jím ustavená skupina odborníků a jejich doporučení chce respektovat. Maturity letos provázela řada problémů. Ministr chtěl zkoušku změnit tak, aby byla jednodušší a levnější. Změny podle něj ušetří desítky milionů korun.

Jednotná úroveň maturit bude odpovídat současné lehčí verzi. Méně náročnou variantu zkoušek dospělosti by měli od příštího roku skládat všichni maturanti včetně gymnazistů. ČTK to řekl člen ministerské komise pro revizi maturit a předseda Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn, který zároveň vede Gymnázium v Nymburce. Protože mají žáci skládat jen lehčí zkoušky, vysoké školy prý zřejmě nebudou v příštích dvou letech výsledky maturit zohledňovat při přijímacím řízení.

Ministr školství Petr Fiala se rozhodl zrušit dvě úrovně obtížnosti státní zkoušky, což univerzity kvitují. Do budoucna by se tak mohl rozšířit seznam škol, které výsledky maturit zohledňují u přijímacího řízení.

Sama jsem byla na táboře jen jednou v životě. A bohatě mi to stačilo. Rodiče se mylně domnívali, že když ráda plavu, bude mě to nejvíce bavit na plaveckém táboře. Nebavilo. Plavali jsme třikrát denně, ať byly přeháňky nebo začínající bouřky. To asi abychom nevyšli ze cviku. Předevčírem jsem ale zjistila, že ne všechny tábory děti musí nutně odrovnat.

V pondělí zemřel v 75 letech český chemik světového významu Antonín Holý. Jím objevené preparáty pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Jsou součástí nejúčinnějších a zároveň dostupných léků proti AIDS, viru pravých neštovic, pásového oparu, virového zánětu oční sliznice a proti virové hepatitidě typu B. ČTK to oznámil Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd, kde Holý desítky let pracoval.

Čeští vysokoškoláci by se mohli brzy dozvědět, jak jsou na tom s vědomostmi ve srovnání s Nory, Španěly či Novozélanďany. Kritika chystaného mezinárodního testování zní: všechny obory přece porovnat nelze.

Ve středu vláda odmítla návrh novely zákona o specifických zdravotních službách z dílny sociálních demokratů, která měla zrušit zbytečně zavedené zdravotní prohlídky u činností konaných na dohodu o provedení práce. Povinné prohlídky měly zůstat jen pro zaměstnance v pracovním poměru, jak tomu bylo do 1. dubna. Vláda tím podpořila analogii zacházení s občany před nefungujícími úředními okénky sociálních úřadů nebo evidence motorových vozidel.