Sto tisíc dolarů za to, že odejdete z vysoké školy ****************************************************************************************** * Sto tisíc dolarů za to, že odejdete z vysoké školy ****************************************************************************************** 31.8.2012, Rubrika: Lidé, Strana: 27, Autor: RADOVAN VÁVRA, Téma: Ostatní Komentář RADOVANA VÁVRY nezávislého konzultanta Protože jsem ortodoxní zastánce volného trhu, nemám se školným problém. Dokonce tvrdím, že dodat argumenty k tomu, že právě jeho absence zásadně vzdělání poškozuje. Ostatně celá kon vzdělávání je natolik komplikovaná, že problém školného je vlastně okrajový. Skutečným oří je otázka, jak jeho výstupy trvale udržovat na úrovni, která odpovídá potřebám trhu práce. Uspokojivé řešení zatím neexistuje, každý systém žije výlučně ze své vnitřní energie, kter jednoduchou mantrou, že vzdělání jaksi samo o sobě garantuje lepší život. To je asi v abst pravda, ale o tom ani není sporu. Otázka je, jak moc nebo jak málo, jaká forma a jaký obsa lidský život objektivně posouvá dopředu. Odpověď neznáme. Další problém vzdělávání spočívá v jeho etapovitosti. V dnešní společnosti je typické, že života se v podstatě pouze vzděláváme a ve zbývajících dvou třetinách se nevzděláváme vůbe kdyby hokejista přestal trénovat v deseti letech a očekával, že do svých třiceti halt tu N autopilota. Při rychlosti, jakou se v dnešním světě uvolňují nové poznatky a popírají star tento přístup neuvěřitelný. Netroufám si tvrdit, že svět by byl lepší, kdybychom alespoň j na půl roku opustili své kariéry a vrátili se na jeden semestr do akademického prostředí. divné, že auto jednou za rok do servisu patří, a naše mozky ne? A koho vlastně vzdělávání vytváří? Samozřejmě onu tak potřebnou střední třídu. Řečí čísel: jejíž majetek má hodnotu řádově 2 miliony korun. Dle novinových titulků a veřejného mínění společnosti ztenčuje. To se často překládá jako špatná zpráva s poukazem na to, že střední potápí do příjmového podprůměru. To však čísla nenaznačují. Z výzkumů spíše vyplývá, že za střední třídy za poslední čtvrt století stagnuje, tedy minimálně neklesá, majetek vyšší st za stejné období zvětšil ze zhruba 6 na 11 milionů korun ve stálých cenách. Co je však pod středněpříjmových rodin se posunulo vzhůru než dolů. Zpět ale ke střední třídě. Její role v systému je nezastupitelná, a je tedy žádoucí, aby a vysokých škol tuto vrstvu doplňovali. Cesta na samý kariérní vrchol – ať už korporátně hie příjmový – je ale trochu klikatější než prosté absolvování vysoké školy a nikdo by neměl o diplom z VŠE z něj udělá Rockefellera nebo Steva Jobse. Ikona nakouslého jablka patřila k lidem světa, kteří vysokou školu nikdy nedokončili. A jací další miliardáři nemají diplom? Roman Abramovič, Mark Zuckerberg, Steve Balmer, Mic samozřejmě Bill Gates. Co však, kromě peněz a neuvěřitelných soukromých jachet, sdílejí be nekončící zvědavost a touha hledat odpovědi. To se ale na žádné škole neučí. Možná i s tou založil Peter Thiel – další megaboháč – nadaci, původně zvanou „20 pod 20“, která dnes pod vyplácí vybraným studentům částku 100 tisíc dolarů za to, že dobrovolně odejdou z univerzi věnovat podnikání, výzkumu nebo sociálním aktivitám. A pak raďte dětem, co mají po maturit *** Netroufám si tvrdit, že svět by byl lepší, kdybychom alespoň jednou za pět let na půl roku kariéry a vrátili se na jeden semestr do akademického prostředí. Ale proč nám není divné, rok do servisu patří, a naše mozky ne?