Pseudohodnotíme každý rok. Stačilo by pořádně po pěti letech ****************************************************************************************** * Pseudohodnotíme každý rok. Stačilo by pořádně po pěti letech ****************************************************************************************** 9.8.2012    Hospodářské noviny    Strana 14    HN byznys, autor: Julie Daňková, Daniel Mün institutu CERGE-EI Rozhovor Ekonomové Daniel Münich a Štěpán Jurajda sestavili dosud unikátní přehled vědeckých pracov rozdíl od tabulek, s kterými pracuje vědecká rada vlády, nemíchají jednotlivé vědní obory * HN: Vaše studie představila přehled počtu publikací vědeckých pracovišť v Česku v renomo časopisech. Z jakého období ty články pocházejí?             Jde o články publikované mezi roky 2006 a 2010. Naše studie je založená na pra datech. Je ale příznačné, že tyto bohaté informace zůstávaly dlouhodobě nevytěženy. Příčin funkční systém řízení výzkumu jako celek. Takže jsme už dále nevydrželi čekat a data jsme * HN: Kdo především by si měl vaši studii přečíst?             Je určena hlavně pro širokou akademickou obec a především pro ty, kteří mají n výzkumu, ať jsou to nahoře členové vládní rady nebo dole vedení ústavů, fakult a kateder. budou jistě zajímavé i pro novináře a veřejnost, z jejíchž daní se výzkum dominantně platí excelentního výzkumu je třeba identifikovat, dobře o nich vědět, aby mohla být podporována Stávající systém pseudo hodnocení nikomu nic takového neodhalí. * HN: Proč nejde o klasické žebříčky produktivity vědeckých pracovišť?             Vědeckou produktivitu jednotlivých pracovišť vyčíslit neumíme. To bychom musel podmínek pracoviště výzkum dělají, za jaké peníze a kolik na to mají lidí. Tato informace systematické úrovni k dispozici dosud není. Proto jsme se i my museli omezit jen na přehle excelentních výsledků. Z naší studie se tedy o produktivitě nic nedozvíte, o produkci ale * HN: V čem jsou vaše přehledy ještě u nás unikátní?             Protože jsou zpracovány přísně oborově. Výzkum v oborech se totiž často zásadn praxí. Sčítání článků matematiků a fyziků na matematicko-fyzikální fakultě by byl stejný n sčítat dohromady borůvky a melouny. * HN: Vy spolupracujete na novém projektu pro vládu, který má připravit nový systém hodnoc Jenže ten vznikne nejdříve v roce 2016. Měl by se do té doby nějak způsob financování věde upravovat?             Dokud nebudeme mít dostatek relevantních a věrohodných informací o kvalitě výz organizací, tak je lepší nepřepřahovat - nic neměnit. Nějaký ten rok to sice bude trvat, a moudřejšího dělat. V Británii dělají kvalitní hodnocení pouze jednou za pět šest let. U ná a měníme podle toho věci každý rok. * HN: Ten projekt vznikl na základě auditu zahraničních expertů, co nám vyčítali nejvíce?             Konstatovali, že stávající systém pseudohodnocení je absurdní a pro ně neuvěři smysl, a doporučili ho okamžitě opustit a začít vytvářet systém výrazně odlišný. * HN: Kde v zahraničí bychom se měli inspirovat?             Inspirovat se v zahraničí se určitě musíme. Ale ve finále si systém musíme „do naší situace. Podmínky každé země se liší přinejmenším historickým vývojem. Například ne k zodpovědnost za výzkum rozptýlený mezi řadu ministerstev a ještě akademii věd. Můžeme se n inspirovat kvalitním hodnocením Velké Británie, ale musíme vzít v potaz, že v jednotlivých mnohem menší počet excelentních vědců, takže tito by často museli hodnotit svá vlastní pra by je museli hodnotit jejich průměrní a podprůměrní známí. To by nefungovalo, jako to nefu několikrát v minulosti. Takže hodnocení v Česku bude muset mnohem více využívat zahraniční nich se nám ale dostane nejen hodnocení, ale i užitečných rad a inspirace. * HN: Na co si ještě auditoři stěžovali?             Podle nich u nás chybí kultura hodnocení. To znamená, že akademická obec i vlá slabé povědomí o principech, významech, a tedy i o potřebě solidního institucionálního hod nás panuje obrovská skepse k tomu, že výsledky hodnocení nebudou pokrouceny. Příliš mnoho pod hodnocením představuje pouze financování. Informace z hodnocení jsou však nezbytné k e řízení výzkumu, což je mnohem složitější úloha než pouhé rozdělování peněz. V Británii, kd let systematického hodnocení stihla zformovat vysoká kultura hodnocení, hodnocení z roku 2 zdokonalují pro další kolo v roce 2014. * HN: Říkáte, že česká věda potřebuje zhodnocení od zahraničních odborníků v oboru. To je nákladná záležitost, vyplatí se ta investice?             Určitě. Potřebná částka bude vždy jen zanedbatelným zlomkem toho, co se u nás a víceméně naslepo rozdělí. Informace z dobrého hodnocení navíc může mnoha našim výzkumným otevřít oči a najít cesty k větším vědeckým výkonům. A konečně se takové velké hodnocení d pět let, a tím pádem to v průměru nevychází tak draho a hodnocení tak často vědce neotravu