Petruskova přednáška – to bývala událost ****************************************************************************************** * Včera zemřel přední sociolog Miroslav Petrusek ****************************************************************************************** 21.8.2012    Mladá fronta DNES    Strana 9    Názory,  Jan Jandourek        V neděli zemřel profesor Miloslav Petrusek, významná postava české sociologie. Pro ty, kdo neznali, bude Petrusek autorem řady znalých a přitom srozumitelných knih, což nebývá mezi pravidlem. Pro své studenty byl živým obrazem toho, jak má vypadat přednášející. Skoro sym Miloslav Petrusek ke skupině lidí, která se narodila v roce 1936. Narodil se tehdy Václav Antonín Holý, astrofyzik Jiří Grygar, dramatik Milan Uhde a mnoho dalších. Datum je samo o ale náhodou už asi není duch doby, která přes nepřízeň okolností ještě stačila intelektuál osobností ovlivnit. Zlatá šedesátá Nepřízeň to byla značná. Petrusek měl štěstí, že studoval filozofii a dějepis v Brně už v kdy stalinismus na chvíli ztratil dech. Sociologie byla za komunistů potlačena, protože to autoritářské režimy nemají nějaké bádání o společnosti zapotřebí.             Změna přišla v 60. letech. Od roku 1964 do roku 1967 Petrusek působil jako výz Ústavu sociálně-politických věd Univerzity Karlovy. Pod vedením Pavla Machonina se tam pro sociální stratifikace v Československu. Po sovětské invazi už však výsledky nemohly být pu Také Malý sociologický slovník, jehož byl spoluautorem, musel být stažen. V rámci „očišťov „nespolehlivých“ mu v roce 1970 zrušili členství v KSČ a podmínky pro jeho práci se zhorši Zhoršil se i jeho zdravotní stav, takže v období 1979 až 1987 pracoval na filozofické faku knihovník.             Nová etapa začala po roce 1989, což už pamatujeme my, jeho žáci poslední gener spoluzakládal Fakultu sociálních věd, kterou si představoval jako školu menší, kde bude be mezi studenty a učiteli. Kdo tam studoval ještě v polovině 90. let, pochytil něco z této i převálcována ekonomickou realitou. Tehdy ještě bývala přednáška událostí a uměleckým dílem přednášel o dějinách sociologie, typech moderní společnosti nebo „jen“ úvod do sociologie, výklad proložený historickými narážkami, odkazy na literaturu nebo i jeho vlastní osobní z z nějakého důvodu odpadla Petruskova přednáška, nastával vzácný jev, totiž že tváře studen protáhly zklamáním. Jak přednášel, tak i psal. Jeho znalost literatury a schopnost ji soci dávaly jeho řeči a psaní zvláštní náboj. V tom se podobal Masarykovi, také pečlivému čtená že i Marxovi, který literaturou dokládal své společenské teze. Život pod dvěma totalitami Znalost dějin sociologie mu dala schopnost rozeznat, že často není třeba objevovat objeven mnoha věcech už se psalo dávno. Stejně tak viděl, co je to „lidský faktor“ ve společenskýc dokládal mnoha anekdotickými příběhy ze života slavných sociologů, příběhy bizarními, nicm jak jiní autoři potvrzují – pravdivými.             Zdánlivá rozevlátost řeči a psaní je jen jednou stranou mince. Tou druhou je P se jako autor řady hesel podílel na jistě úmorné práci na Velkém sociologickém slovníku, k na přelomu tisíciletí. Ostatně už v roce 1969 vyšla jeho kniha Sociometrie, což je pro lai poněkud suché pojednání o tom, jak vypadá mapa vztahů ve skupině.             Miloslav Petrusek patřil ke generaci, která se potýkala s potížemi danými živo totalitními režimy. I bez vnějšího nátlaku však nebylo možné zabývat se zkoumáním společno postavě Karla Marxe.             Petrusek vzpomínal na to, jak jednou vyprávěl o tom, jak se s kolegy vymaňoval jedna ze studentek mu řekla: „Ale nás nezajímá, jak jste se osvobodil od Marxe. Nás zajímá proboha, dostal k němu.“ Úvahami o tom, jaké odcizení dnešní člověk ve svém světě prožívá, poslední chvíle. Napsal toho mnoho.             Jen tu slibovanou velkou knihu, které pracovně říkal „Všechno, co vím o sociol nedokončí. Miloslav Petrusek 15. října 1936 Zlín – 19. 8. 2012 Přední český sociolog, vyučující na Fakultě sociálních v 1991–1997 byl také jejím děkanem, v letech 1997–2000 byl prorektorem UK. Vystudoval v lete filozofii a dějepis v Brně, pak učil filozofii a formální logiku na Pedagogickém institutu Věnoval se však i sociologii, která byla v té době silně omezena. V období 1964–1967 byl v pracovníkem Ústavu sociálně-politických věd UK. Za normalizace spolupracoval s disentem. Po Listopadu se v roce 1990 habilitoval na Filozofické fakultě UK v Praze.