Ekonomům z pražského vědeckého institutu CERGE-EI se daří publikovat i v jednom ze čtyř nejprestižnějších ekonomických časopisů American Economic Review. Jeden z jeho zaměstnanců dokonce spolupracuje s loňským nositelem Nobelovy ceny Christopherem Simsem.

Spory mezi zastánci a odpůrci reformy vysokých škol ve střihu, který prosazovala Nečasova, Fischerova a Topolánkova vláda, se dají popsat jako spor mezi dvěma skupinami. V jedné jsou příznivci názoru, že české VŠ potřebují radikální reformu s výraznými tržními prvky. Druzí tvrdí, že mají vycházet z modelu vzdělání jako důležitého veřejného statku a klást důraz na veřejné VŠ v tradičním univerzitním pojetí.

Sociální demokraté chtějí změnit výuku matematiky tak, aby děti bavila. S učiteli a odborníky z pedagogických fakult proto chtějí připravit návrhy na zlepšení a nabídnout je ministerstvu školství. Novinářům to dnes řekl senátor a expert ČSSD na školství Marcel Chládek. Důvodem je propad českých žáků v matematice při mezinárodních srovnáních.

Už jedenáctým rokem se mohou cizinci v Praze naučit česky. Ústav jazykové a odborné přípravy (ÚJOP) při Univerzitě Karlově totiž pro ně na Albertově pořádá letní kurzy češtiny. Cizinci tak mají možnost se naučit jazyk svého zaměstnavatele, přítele či přítelkyně. Velkou část účastníků tvoří také ti, kteří chtějí v Česku studovat.

Není zvykem slýchat o některém z ministrů Nečasovy vlády, že se chová profesionálně, rozvážně a sociálně citlivě. Přesto přinejmenším jeden takový existuje a může sloužit jako důkaz toho, že i současný premiér je s to učinit šikovný personální tah. Po Josefu Dobešovi by nejspíš zazářil jakýkoli další ministr školství. Petr Fiala se ale ukázal jako osobnost originální, svébytná a hlavně ochotná napravovat chyby, kterých se v resortu za poslední desetiletí nakupilo neuvěřitelné množství.

Ve věku 87 let zemřel v úterý v Praze významný český indolog a překladatel Dušan Zbavitel. Oznámila to jeho dcera Gita Zbavitelová. Zbavitel přeložil přes šedesát knih a byl autorem jedné z prvních učebnic sanskrtu.

Ekonomové Daniel Münich a Štěpán Jurajda sestavili dosud unikátní přehled vědeckých pracovišť v Česku. Na rozdíl od tabulek, s kterými pracuje vědecká rada vlády, nemíchají jednotlivé vědní obory dohromady.

Ministerstvo školství si nechá zpracovat studii, jaké obory budou v budoucnu potřeba na trhu práce. Studie za šest milionů korun má pomoci ministerstvu určit, do jaké oblasti směřovat dotace EU po roce 2014. Úřad nyní vypsal výběrové řízení na zpracování analýzy za šest milionů korun. Materiál, jehož vznik je hrazený z prostředků EU, má také přinést inspiraci ze zahraničí ohledně reformy vysokých škol.

Kteří vědci jsou nejúspěšnější Institut IDEA při CERGE-EI seřadil vědecká pracoviště podle oborů a počtu publikovaných článků v nejprestižnějších časopisech. Publikovat v prestižním časopisu Nature je meta, po které touží vědci z celého světa. I řada českých výzkumníků se mezi světovou elitu pravidelně dostává. Dosud však nikdo nevěděl, kde je líheň těch nejúspěšnějších.

Nejrespektovanější českou vědeckou institucí je Fyzikální ústav Akademie věd. Aspoň pokud se úspěšnost měří počtem citací v nejprestižnějších vědeckých časopisech světa. Ústavu otiskly mezi roky 2006 a 2010 redakce 823 článků, čímž se tamní vědci zabývající se fyzikou pevných látek dostali na první místo v Česku.

Psychiatrovi Cyrilu Höschlovi se podařilo podráždit značnou část české akademické obce, ve zkratce řečeno na kritiku, že se na koncepčním materiálu české vědy podílelo 119 mužských vědeckých expertů a jen 12 žen, prohlásil, že až bude dostatek žen na výzkum toho či onoho, budou mít větší vliv ony, jinak řečeno, že česká věda má málo vědecky erudovaných žen. Má pravdu?

A ten Biocev je typicky jedním z nich. Tam bude velký sektor toho takzvaného transferu technologií. To znamená, že i ty projekty už toho základního výzkumu, což bude velmi důležitá součást Biocevu, budou už ale orientovány tak, aby se dokázaly přetavit do něčeho, co potom se může nabídnout ve formě třeba patentů, nebo licencí a nebo přímo účasti na firmách, které budou to realizovat.

Nové náměstky ministra školství čekají zásadní reformy, vypořádat se budou muset i s úsporami. Dosavadní náměstci Ladislav Němec a Ivan Wilhelm na funkce rezignovali před začátkem školního roku, jejich nástupci Jindřich Fryč a Tomáš Hruda budou zřejmě pokračovat v nastaveném směru reforem. Potřebné změny ve financování škol nebo řízení univerzit se připravují už několik let, na převratné novinky by tak noví šéfové neměli ani čas.

V neděli večer zemřel doma, ve svém křesle, Milan Petrusek. Měla bych k jeho jménu dopsat řadu titulů, protože byl docentem a profesorem Karlovy univerzity, ale na to on si stejně nepotrpěl. Úplně stačí, když napíšu, že Milan Petrusek je - vlastně byl - jeden z nejvzdělanějších sociologů v této zemi.

V neděli zemřel profesor Miloslav Petrusek, významná postava české sociologie. Pro ty, kdo ho osobně neznali, bude Petrusek autorem řady znalých a přitom srozumitelných knih, což nebývá mezi akademiky pravidlem. Pro své studenty byl živým obrazem toho, jak má vypadat přednášející. Skoro symbolicky patří Miloslav Petrusek ke skupině lidí, která se narodila v roce 1936.

Včera zemřel přední sociolog Miroslav Petrusek, který se dožil 75.let. Po sametové revoluci přispěl k založení fakulty sociálních věd, několik let byl prorektorem Karlovy univerzity a také jedním ze zakladatelů Knihovny Václava Havla. V devadesátých letech předsedal Masarykově Československé sociologické společnosti. Proděkan fakulty sociálních věd Karlovy univerzity Petr Soukup na zesnulého vzpomíná jako na všestranně vzdělaného člověka.

Ve věku 75 let zemřel jeden z nejrespektovanějších českých sociologů, profesor Miloslav Petrusek. Působil na Karlově univerzitě. Po roce 89 byl děkanem fakulty sociálních věd.

Příjemný, nekonfliktní a vzdělaný, sociolog profesor Miloslav Petrusek přemýšlel o společnosti, lidech kolem sebe i změnách, které do životů vnáší moderní doba, glosoval i národní identitu.

V reakcích na úmrtí Miloslava Petruska, jednoho z nejvýznamnějších českých sociologů, je oprávněně připomínána jeho odborná mnohostrannost a erudice. Nemělo by ale zaniknout, že Petrusek zastával také jasnou vědeckou a – řekněme – kulturně-politickou pozici, která byla, je a bude pro mnoho lidí nepohodlná, obtěžující a snad i provokativní. Okolnosti velí promluvit o Miloslavu Petruskovi smířlivě, rozhodně si ale nevynucují představit jej jako člověka smířlivého, či dokonce se vším smířeného.

Studenti za sebou mají krátkou přestávku a právě usedají zpět do svých lavic. Čeká je další hodinka a půl zápolení s gramatikou. Byť by se to tak mohlo zdát, nejde o výjev z blízké zářijové budoucnosti, kdy začne nový školní rok. Nacházíme se v budově Univerzity Karlovy v Dobrušce, kam se sjeli lidé ze všech koutů světa učit se českou řeč. Letos se tu koná už dvaadvacátý ročník kurzu češtiny pro krajany.

Ještě letos budou moci vysokoškoláci studovat bez poplatků. Už za rok v říjnu to má být jinak. Ministerstvo školství finišuje s novelou VŠ zákona, která umožní zavést několikatisícové roční zápisné poté, co vládní koalice opustila záměr spustit přímo školné. To by bývalo dosahovalo i desetitisíců korun za semestr.

Nejvýznamnější učitel ve společenských vědách – tak na právě zesnulého Miloslava Petruska vzpomíná profesor Ivo Možný – ten Ivo Možný, který doslova z ničeho vybudoval momentálně nejlepší sociálně vědní fakultu v zemi (FSS MU v Brně) a který kolegův životní příběh zná doslova z první ruky: narodil se ještě o čtyři roky dříve.

Většinou na odpor ze strany akademiků a studentů narazil záměr ministra školství Petra Fialy zavést od příštího akademického roku zápisné zřejmě v rozsahu pěti až šesti tisíc za rok. Naopak vládní poslanci se zpoplatněním VŠ souhlasí, musí však být kompenzováno formou sociálních stipendií. Opozice je ostře proti.

Myšlenku zápisného odmítají ze sněmovních stran ČSSD a komunisté. „Pokládáme zápisné za převlečené školné,“ řekl včera Právu lídr soc. dem. Bohuslav Sobotka. A další strany říkají: poplatky mohou projít jen při zavedení podpory sociálně slabším.

Pokud ministr školství Petr Fiala prosadí zápisné na veřejných vysokých školách, sociální demokracie ho podle svého předsedy Bohuslava Sobotky, když vyhraje volby, okamžitě zruší. Šéf nejsilnější opoziční strany to řekl na dnešní tiskové konferenci v Lidovém domě.

Samozřejmě teoreticky by to šlo, ale já jsem v Egyptě tak často, že potom, když mám možnost jet na dovolenou, tak dávám přednost jiným zemím, zejména proto, že se do nich nedostanu tak často nebo tak snadno jako do Egypta.

České školy zaplavily v posledních letech desítky různých psychologických testů. Některé odhalují osobnost žáků a učitelů, jiné atmosféru ve třídách. Mezi řediteli škol a pracovníky poraden je teď oblíbený třeba test nazvaný Barvy života. Navzdory tomu, že před ním varují renomovaní psychologové, metodu přirovnávají k šarlatánství a bojí se, že může negativně ovlivnit budoucnost dětí.

Budete kandidovat na funkci rektora Univerzity Karlovy?

Mnoho kolegů se mě na to ptá a velmi vážně o tom uvažuji. Na druhé straně vyhlášení voleb bude až na jaře 2013 a to je ještě dlouhé období, kdy se v lidském životě může stát leccos. Bohužel se setkávám s lidmi ve chvílích ztráty zdraví a v některých vážných rodinných či životních situacích. To jsou samozřejmě faktory, které by mé rozhodnutí mohly ovlivnit či zvrátit.

Se studenty počítají jenom některé banky. Většina jich nabízí univerzální půjčky, u těch však není možné odložit splácení až na dobu, kdy bude mít absolvent svůj vlastní příjem. Je to nejméně 20 tisíc korun za semestr, ale bývá to i padesát. Soukromé vysoké školy si účtují školné, které vyjde studenty nebo jejich rodiče za celou dobu studia na stovky tisíc korun. Některé banky už na tuto situaci zareagovaly a nabízejí studentům půjčky s podmínkami speciálně upravenými. Tři z ústavů, které MF DNES oslovila, dokonce nabízejí i možnost odložit splácení až na dobu, kdy absolvent nastoupí do zaměstnání.

Protože jsem ortodoxní zastánce volného trhu, nemám se školným problém. Dokonce tvrdím, že není obtížné dodat argumenty k tomu, že právě jeho absence zásadně vzdělání poškozuje. Ostatně celá koncepce moderního vzdělávání je natolik komplikovaná, že problém školného je vlastně okrajový. Skutečným oříškem vzdělávání je otázka, jak jeho výstupy trvale udržovat na úrovni, která odpovídá potřebám trhu práce.