Vysoké školy berou méně, ale místa ještě jsou

7.9.2012, Rubrika: Studium, Strana: 15, Autor: Jiří Mach, Téma: Univerzita Karlova

Letos byly šance dostat se na univerzitu o něco menší než v posledních letech masivního přijímání. Ministr školství Petr Fiala totiž zastropoval udělování financí na studenta, což vysoké školy vedlo k tomu, že nabíraly méně nováčků.

Celkem se tak kvůli tomuto opatření mělo podle propočtů ministerstva školství dostat na VŠ o čtyři až pět procent méně lidí.

Přístup k vysokoškolskému vzdělání ztížily i státní maturity. Jen kvůli přísnému hodnocení slohových prací u maturity propadlo přes sedm tisíc studentů.

Pochybné slohy nakonec znamenaly pro státní maturitu v dané podobě konec, nicméně repetenti ji museli v září zvládnout za nezměněných podmínek. Pokud nyní uspěli, bude je zajímat, jak pokračovat ve studiu.

Předně je třeba upozornit, že vyhlídky na studium na VŠ jsou chmurné. Veřejných škol, které vypsaly náhradní termíny přijímacího řízení v září je jako šafránu. Pokud se neúspěšný maturant nenechal odradit a šel k přijímačkám a zvládl je, pak naděje na přijetí existuje.

Školy totiž vyžadují potvrzení o složení maturitní zkoušky až u zápisu, takže pokud student přijímačky zvládl, maturitu si zopakoval úspěšně a daná škola má zápisy ke studiu až nyní, tak mu nic ve studiu nebrání. Jenže mnohé školy měly zápis už v červenci a zůstaly tak uzavřeny nejen pro repetenty, ale i pro ty, kteří se proti maturitě odvolali.

Zájem je o školy vyšší odborné a soukromé

Druhou možností, jak pokračovat ve studiu na veřejné škole, je zkusit vyšší odbornou školu. Velmi často nabízejí totiž i pozdní zářijové termíny, a to pro bakalářské i magisterské obory. Právě pro neúspěšně uchazeče o studium na VŠ jsou VOŠ útočištěm. Jak ukázal nedávný průzkum Národního ústavu pro vzdělávání, více než polovina studentů VOŠ tuto školu zvolila až jako alternativu ke klasické vysoké škole.

Další varianty studia jsou už placené. Většina soukromých vysokých škol přijímá studenty ještě v září. Právě toto bude asi pro maturanty nejzajímavější alternativa, protože studium má prestižní akreditaci, jen s tím rozdílem, že se za něj musí platit poměrně vysoké částky, které se však často dají rozložit do více splátek během roku a někdy lze i žádat o stipendium. I ministerstvo počítá s tím, že úbytek studentů na veřejných školách se promítne na počtu studentů na soukromých a že vlastně vysokoškoláků neubude. Nejnižší ceny za rok studia začínají kolem 20 tisíc na rok, horní hranicí je pak sto tisíc. Většina škol stojí mezi 30 a 40 tisíci korunami.

Zvýšit šance při druhém pokusu

Některé veřejné VŠ otevírají pravidelně nulté či přípravné ročníky, které mají připravit na přijímačky a studium. Mají různou formu, někdy se platí za jednotlivé kurzy, jinde si lze zaplatit několikaměsíční výuku za například 18 až 22 tisíc korun.

Oblíbené jsou i jazykové školy, které jsou o něco dražší, ale zato může student na konci získat certifikovaný diplom a výuka je intenzivnější. Některé školy za příplatek v řádu tisícikorun nabízejí i doplňkové kurzy, které mají připravovat na studium konkrétních škol, například Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, anebo třeba na matematiku úrovně VŠE a ČZU.

Jestliže jsou rodiče studenta ochotni připlatit, mohou zalistovat na internetu po agenturách nabízejících studium v zahraničí. Často však už je touto dobou pozdě, ale agentury zprostředkovávají studijní pobyty začínající v zimě.

Užitečné rady a rejstříky nabízí na internetu spousta serverů. Seznamy škol, pomaturitních kurzů a další nabídky jsou k mání na www.atlasskolstvi.cz, www.vysokeskoly.cz a www.vysokeskoly. com. Například posledně jmenovaný web obsahuje, byť zatím neúplný, seznam škol, které ještě přijímají uchazeče.

Přehled VOŠ je například na www.vyssiodborneskoly.com, o různých jazykových kurzech a školách, přípravných ročnících a jiném pomaturitním studiu informuje třeba www.tutor.cz.