Už za rok by studenti měli platit zápisné. Částku se dozvědí brzy ****************************************************************************************** * Už za rok by studenti měli platit zápisné. Částku se dozvědí brzy ****************************************************************************************** 7.9.2012    Hospodářské noviny    Strana 11    Rozhovor, autor: Petr Fiala, ministr školst Ministr školství Petr Fiala v tomto týdnu přivítal školáky po letních prázdninách. Sám si neužil. Nejdřív zachraňoval rozpadající se úřad, pak tisíce propadlých maturantů a do toho přetahuje s Evropskou komisí o problémové fondy. Už teď ale myslí na to, že až vyřeší neja problémy, dostane se ke klíčovému problému českého školství – učitelům. „Potřebují perspek chci pro ně zavést kariérní řád,“ říká v rozhovoru pro HN Fiala. * HN: Při vašem nástupu do funkce do vás veřejnost vkládala mnoho očekávání, jenže z české dlouho nepřišla žádná dobrá zpráva. To žádné nejsou?             Už při svém nástupu jsem otevřeně řekl, že nemám kouzelnou hůlku. Dlouhodobé p koncepční řešení, a to se těžko hledá v situaci, kdy se za existence České republiky vystř a za posledních osm let dokonce osm. Toto číslo ukazuje spíš na problém v politickém systé budeme těžko nějakou systematičtější práci nebo koncepci hledat. * HN: Pracujete na důležitých reformách. Jenže v první polovině tohoto roku se ukázalo, že moc nestojí.             Školství je z povahy věci konzervativní, není možné tam dělat příliš prudké zá reformy se musí dělat promyšleně v rámci koncepčního systému. Řekl bych, že největší refor školství by bylo, kdyby chvíli žádná reforma nebyla. Musíme spíš opravovat to, o čem víme, než si dávat příliš velké ambice, které často končí katastrofálně. * HN: V dnešní situaci nevíme, jak dlouho tato vláda vydrží, ale za dva roky nejpozději tu stejně s největší pravděpodobností opustíte. Myslíte, že máte na koncepční řešení, jak ho             Některé věci můžu změnit do pěti měsíců, jiné za dva roky. Na ministerstvo jse poměrně kritické situaci, kdy tady existovala řada problémů, které se za léta nahromadily. z nich se dá pohnout rychle. Například zajistit, aby ministerstvo fungovalo jako úřad, kte důvěře aktérů i veřejnosti. O tomto úřadě se říkalo, že funguje jako několik ministerstev, nespolupracují. * HN: Českému školství se často věnují i mezinárodní srovnávací studie. Nikdy se tam ale o moc pozitivně. Na který problém podle vás tyto studie nejčastěji ukazují jako na klíč ke z vzdělávání?             Často nám vytýkají nedostatečnou práci s učiteli a řediteli škol. S touto meze něco udělat. A to zavedením kariérního řádu, který by dal učitelům perspektivu a motivaci, práce vzdělávali, pracovali na lepších výukových metodách a nezůstávali pořád na stejné po chvíli, kdy jako absolventi na školu přišli. Je to i způsob, jakým se dá zvýšit prestiž uč povolání a tím pro něj získat i kvalitní mladé lidi. Učitel je totiž klíčový pro zlepšení vzdělávacího systému. * HN: Zvýšit prestiž je sice hezké, ale bez odpovídajících platů pro učitele to zřejmě nep             Platy nepodceňuji, ale jako stejně velký problém vnímám i to, že se s učiteli pak ve své profesi nevidí žádnou perspektivu. To bych chtěl změnit. I navrhovaný kariérní s určitým finančním ohodnocením, ale nestojí jen na něm. Souhlasím s tím, že platy učitelů ale to je závislé i například na tom, kolik prostředků vydáváme na školství, kolik z nich regionální školství a také na tom, jak optimalizujeme vzdělávací soustavu s ohledem na pop potřeby regionu. To závisí také na postoji zřizovatelů – krajů a obcí, s nimiž je nutno sp * HN: Dnes sice vůbec nevíme, jak dopadne rozpočet na příští rok. Nicméně bude to poslední a učitelé jsou tradičně silná skupina voličů. Dočkají se tedy za vás v příštím roce vyššíc             Takový slib za současné ekonomické situace nikdo rozumný nemůže dát. Mohu jen je nyní postaven rozpočet na rok 2013 pro oblast školství, tak je o něco vyšší, než je sku roku. To je mírně dobrá zpráva. Druhá dobrá zpráva je, že největší problém, který se letos problém s učebními pomůckami a náklady na ně, se nebude opakovat. Jsem si vědom dopadu, kt mě nepřijatelný, takže na příští rok chystáme zvýšení této položky téměř o padesát procent zajistit, že letošní situace se opakovat nebude. * HN: Průmysl v Česku dlouhodobě volá po absolventech technických oborů. Měly by se nějak tyto vysokoškolské obory oproti jiným?             Jestliže chceme, aby se víc dětí hlásilo na technické a přírodovědné obory, ta motivovat ve chvíli, kdy si vybírají vysokou školu. Děti je potřeba motivovat nejpozději n škole. V otázce vysokých škol se pak setkává zájem státu, který finančně podporuje vzděláv s principem autonomie vysokých škol. Stát tady nemá dobrý nástroj, kterým by vybrané obory školách podporoval. * HN: Souhlasíte s tím, že by se vybrané obory podporovat měly?             Na některých se shodneme všichni. Uveďme klasický příklad zubního lékaře. Jest a žádná soukromá škola takový obor kvůli vysokým nákladům neotevře, pak je v zájmu státu, bylo možné přijmout více uchazečů. U ostatních oborů je to složitější. Jednak efekt většíc příspěvků by se projevil téměř za deset let, a navíc my dnes nemůžeme přesně říci, které o době nejvíce potřebovat. Ale naslouchat požadavkům a názorům zaměstnavatelů je pro školy d * HN: Jak si tedy vysoké školy mohou finančně polepšit?             Ministerstvo školství se letos domluvilo s reprezentací vysokých škol na opatř povedou k tomu, že na veřejných vysokých školách bude klesat počet studentů, aniž by dostá Děláme to jednak proto, že ze středních škol přichází stále méně studentů, a také proto, a rozdělovali více podle kvality. O výši prostředků, které vysoké školy dostanou, teď z dvac rozhodují ukazatele kvality, jako jsou například mobilita studentů, zaměstnanost absolvent výzkumu. To zároveň přispívá k diferenciaci vysokých škol, která našemu systému naprosto c si tedy musí dvakrát promyslet, které obory otevřou. * HN: Není dvacet procent málo? Má to nějaké efekty?             Není to málo, to vidíme už po dvou letech. Dlouhodobým problémem českého vysok že po školách chceme, aby vyučovaly všechny stupně Je těžké teď někomu zakázat doktorandsk mu, že nyní může vyučovat jen bakaláře. Částečné financování podle kvality ale právě k tak diferenciaci vede samo. Pokud je zachováme, za pět let bude vysokoškolský systém vypadat j * HN: Za vašeho působení tedy k rozdělení škol na bakalářské a univerzitní nedojde?             Administrativní cestou ne, protože systém na to není zralý. Dochází k tomu ale vývojem. * HN: Hodně se také mluví o připravovaném zápisném. Není to jen krycí jméno pro školné?             V obou případech se jedná o formy finanční spoluúčasti studentů na nákladech s jednoznačné. Školné chápeme spíš jako podíl na skutečných nákladech studia. Zatímco zápisn nízký celoplošný administrativní poplatek, který tyto náklady nevyjadřuje. * HN: Máte číselnou analýzu, jaká výše zápisného je únosná pro české studenty? Hlavně v si ekonomika optimisticky řečeno stagnuje.             Ještě nemůžu říci přesnou částku. Nejdříve o ní chci mluvit s reprezentacemi v včetně studentů. V současné době všichni mluvíme o částce, s níž přišla před časem Univerz pět až šest tisíc za rok. Zároveň pokračujeme s přípravou nového zákona o finanční pomoci mít novou koncepci, nemá být zaměřen na to, že bude zavedeno školné, ale má pomoci s život studium. Byli bychom sami proti sobě, kdyby jakákoliv forma spoluúčasti bránila někomu ve škole. Musíme ošetřit, aby tento případ nemohl nastat. Jsem připraven stanovit přesnou čás nemohla být měněna rozhodnutím ministerstva, ale jen politickým rozhodnutím. * HN: Kdy se tu částku dozvíme a odkdy zápisné začnou vysoké školy vybírat?             Oznámím ji během podzimu. Nejbližší možné datum pro její zavedení je začátek p akademického roku. * HN: Existují obavy, že stát o částku, kterou školy vyberou na zápisném, sníží svůj přísp toho?             To nikdo nemá v úmyslu, rozhodně ne já. Už teď existuje na vysokých školách vn který do jisté míry můžeme nahradit ze soukromých zdrojů, ale státní příspěvek se nemůže s v budoucnu se přesvědčíme o tom, že finanční spoluúčast studentů je nezbytná. * HN: Nehrozí studentům podobné problémy jako jejich americkým vrstevníkům, kteří vstupují obtěžkáni dluhy? Existuje obava, že i zápisné tomu může přispět.             My máme úplně jiný systém vzdělávání a mluvíme o zavedení relativně malé částk velmi pomůže vylepšit kvalitu vzdělávání. Dokonce si myslím, že bude mít i velmi jemný reg protože i když platím jen tisíc korun, už přemýšlím, jak rychle školu dokončím a jak budu přistupovat. * HN: V současnosti vás ale nejvíce zaměstnávají maturity. Ujasnili jste si, jestli má být vysokou školu, nebo má znamenat středoškolské znalostní minimum?             Když se státní maturita zaváděla, tak jsme si od ní z pozice rektorů slibovali nepodkročitelnou mez, možné srovnání studentů v rámci státu a součást přijímacího řízení n Myslím, že po zkušenostech z posledních dvou let víme, že maturita nyní může dobře plnit j a to onu nepodkročitelnou mez. Někomu se může zdát, že je to málo, mně připadá, že je to p dost. Teprve později můžeme uvažovat o některé z dalších funkcí. *** Platy nepodceňuji, ale jako stejně velký problém vnímám i to, že se s učiteli nepracuje, a profesi nevidí žádnou perspektivu. To bych chtěl změnit. Petr Fiala (48)