Poplatky naservírujeme zvlášť... ****************************************************************************************** * Poplatky naservírujeme zvlášť... ****************************************************************************************** 4.9.2012    Lidové noviny    Strana 16    Peníze&Byznys - Akademie, autor: RADKA KVAČKOVÁ  ROZHOVOR U nás máme velmi neobvyklý způsob, jakým se člověk stává profesorem, říká ministr Fiala Ministr Fiala je o hodně zdrženlivější než jeho předchůdce na ministerstvu školství, což z veřejnosti i u odborníků v jeho prospěch. Zároveň se však ozývají otázky: V čem ještě se b Josefa Dobeše? Bude držet nastavený směr? Z čeho sleví? A vyrovná se s problémy, které zdě jsme se to při začátku nového školního roku zjistit. * LN Nedávno jsme slyšeli, že Nejvyšší kontrolní úřad objevil značné nesrovnalosti v účetn ministerstva školství za rok 2011. Znamená to, že se nějaké peníze ztratily, nebo že byly zapsané?             V tomto případě šlo opravdu o účetní záležitosti, žádné peníze se neztratily. ovšem netěší. Už v červenci jsme přijímali opatření, aby se podobná situace neopakovala. * LN Objevil jste sám nějaké nesrovnalosti po svém předchůdci?             Šlo spíše o způsob fungování ministerstva. Kritici říkali, že funguje jako něk ministerstev dohromady, což není dobré. Snažím se zlepšit spolupráci jednotlivých součástí standardní procesy. Dalším velkým problémem jsou evropské strukturální fondy. Netvrdil byc jde jen o chyby mého předchůdce. Je třeba vzít v úvahu, že za posledních osm let se u nás ministrů školství. To nevytváří ideální podmínky pro chod úřadu, protože každá instituce p jistou míru stabilizace. * LN Jak to vypadá s čerpáním evropských peněz?             Zatím se zdá, že velkou část jich nakonec zachráníme. Pokud se nám podaří přes komisi, že jsme některé věci napravili, tak bychom v roce 2012 měli dosáhnout stoprocentní Nejkrizovější ale bude rok 2013. O tom, jak se během něj bude čerpat, se totiž rozhodovalo a 2011 a tam došlo ke zdržení nebo chybám. * LN Může za ně bývalý ministr?             Na to, že se operační programy začaly připravovat pozdě, upozorňovali zástupci ještě jeho předchůdce. Problémy se hromadily. * LN Nezhoršila se situace v posledních dvou letech taky tím, že ministr Dobeš často měnil rozhodujících postech?             Faktem je, že Evropská komise nám personální nestabilitu vyčítala. Problematik fondů je velmi složitá a k tomu, abyste se v ní nejen vyznali, ale mohli taky poskytovat u rady, nestačí teoretická znalost. Je potřeba i určitá zkušenost. Když personální obsazení nedosáhnete toho. * LN Který problém považujete momentálně za nejakutnější, tudíž nejaktuálnější?             Nejaktuálnější jsou státní maturity. Potřebují částečně upravit, a k tomu musí provést legislativní změnu. To není jednoduchý úkol. * LN Aby čtenáři věděli, o co běží: Máme tady sbor expertů, který ministrovi radí: Zmenšet maturity. A pak je tu zákon, který říká, že od roku 2013 musí být jednotná maturita už ne tří předmětů. Tedy pravý opak.             Už máme hotové znění novely školského zákona, která by všechna doporučení expe promítla do zákona, a teď se snažíme najít cestu, jak to provést co nejrychleji. Ve skuteč do půli listopadu. Nejschůdnější cesta se jeví za pomoci poslaneckého návrhu. Ve sněmovně čtení otevřenou drobnou novelu školského zákona, kterou bychom chtěli rozšířit. * LN Vyjdou vám poslanci vstříc?             Nejspíš si jsou vědomi, že změnu už uzákoněné formy maturity potřebujeme, prot nemůže opakovat letošní situace. A ta by mohla být ještě horší, protože jak jste připomněl ještě rozšířit. * LN Takže chcete držet i nadále jednotnou zkoušku jen z mateřského jazyka a jednoho cizíh matematiky?             Ano. A jednu úroveň. * LN Jako největší problém se ale ukázala písemná, rozuměj slohová práce z češtiny, která už neměla hodnotit centrálně. Neubíráme tak na váze jedné z nejdůležitějších dovedností, k mladí lidé ze střední školy odnést, totiž schopnosti sdělit myšlenku srozumitelným kompakt to je něco, co se na středních školách ve vyspělých západních zemích trénuje vůbec nejvíc.             Ano, písemný projev je skutečně důležitý, ale na druhé straně, u tohoto typu p obvyklé centrální hodnocení. Kromě toho je třeba změnit také způsob výuky. ... aby nezablokovaly reformu VŠ * LN Zadavatelé argumentovali, že co se netestuje, to se neučí.             Jsou i jiné nástroje, jak změnit způsob výuky. Tady byli potrestáni jednotlivc žádné signály, že by něco dělali špatně. Když studuji podprůměrnou školu, která má vysokou u maturity, do určité míry riskuji. Když ale studuji kvalitní gymnázium, po celou dobu mám a pak mě někdo vyhodí od maturity, protože jsem slohový útvar pojal, jak mě to moji učitel je to nespravedlivé a stěží obhajitelné. Kromě toho je maturita první přímá zkušenost se s mladí lidé udělají. Přece nemůžeme dovolit, aby měli pocit nespravedlnosti. Za to žádná do Dělejme ty věci, až když jsme si jisti, že to umíme. Přitom bychom měli víc přemýšlet, za přebírat zodpovědnost. Důležitým principem je mít důvěru k učitelům a školám. Nakonec před stejně konkrétní učitel, kterému je třeba věřit. * LN Jste pro testování žáků pátých a devátých tříd?             Jestliže jsme před časem striktní osnovy nahradili liberálnějšími rámcovými vz programy, je třeba v jistých uzlových bodech provést kontrolní měření. Ty body jsou pátá, maturita. Testování žáků pátých a devátých tříd je zatím v pilotní fázi. Až skončí, budeme do koncepce vzdělávání, kterou nyní máme, tento typ testování patří. Mimochodem, proti tom není žádný výrazný odpor. Možná i proto, že výsledkem má být spíš informace než nějaký fat Navíc se testuje elektronicky, tudíž poměrně levně. * LN A teď se podívejme na reformu terciárního vzdělávání. Vypadá to, že ministerstvo pros které vysokoškolská obec vůbec nechce. Míníte spíš ustupovat, nebo akademiky přesvědčovat? mezi ně pravděpodobně jednou vrátíte. Z toho hlediska není vaše úloha ministra jednoduchá.             Já se skutečně celoživotně pohybuji ve vysokoškolském prostředí, takže se tam nemyslím, že je to problém. To, že je třeba reformy terciárního vzdělávání, jsem říkal už současně platí, že málokdy dosáhneme dobrých výsledků, pokud postupujeme navzdory těm, jic důležité ctít autonomii vysokých škol a zároveň alespoň část akademické obce pro reformy z nastoupil do úřadu, situace byla taková, že i ti, kteří dlouhodobě podporovali reformní sn reformu nechtěli. * LN To je známá taktika těch, kdo se bojí změn. Vždycky tvrdí, že reformu chtějí, ale ne momentálně na stole. V současné době tedy tu, která byla konkretizována ve věcném záměru n vysokých školách.             Přesto si myslím, že jsou problémy, o kterých všichni vědí, a že vyžadují změn třeba akreditační proces. Nebo potřeba zavést hodnocení kvality, které by bylo přirozenou vysokoškolského prostředí. * LN Abychom to pro čtenáře konkretizovali: akademická obec není apriorně proti tomu, aby akreditovat ty stovky, ba tisíce studijních programů, jako je tomu teď. Většinou souhlasí akreditaci mohla získat škola, která si pak bude za kvalitu ručit. Tohle ale nebyl problém Dobeše. Stejně tak jako kontraktové financování vysokých škol, které by mělo školám dát ek ne na rok, ale na delší dobu. Pak jsou tu ale kontroverzní body, jako poměry sil v radě vy akademickém senátu. Nebo profesury.             Myslím, že řada lidí, kteří sledují, jak vypadají úspěšné vysokoškolské systém ví, že máme velmi neobvyklý způsob, jakým se u nás člověk stává profesorem. * LN To chce opět vysvětlení. U nás se člověk stává profesorem habilitačním řízením a jeho platí pro všechny vysoké školy. Ministerstvo školství chce, aby se profesorská, eventuálně místa obsazovala výběrovým řízením a profesura platila jen pro konkrétní školu.             Možná by bylo zbytečné rozšiřovat výběrová řízení na místa docentů, protože ta zahraničních systémech. Ale měli bychom přemýšlet, proč jsme právě v profesurách takovou v jakým u nás jmenujeme profesory, brání například tomu, abychom na vysokých školách měli vě zahraničních odborníků. * LN Jakou máte strategii, abyste odpůrce přesvědčil?             Sestavíme jakýsi katalog reformních témat a budeme o něm jednat s reprezentace * LN Katalog by se měl lišit od věcného záměru, kolem něhož vznikly tak bojovné diskuse?             Ty dva materiály se mohou v řadě věcí překrývat, možná bude katalog s trochu j Sám jsem se ještě jako rektor a také jako člen Haňkovy skupiny pro reformu terciárního ško řady debat o reformě systému terciárního vzdělávání. A témata, která jmenuji, jsme vždycky pilíře reformy. Veřejná debata se potom svezla na to, jak má být jmenována správní rada šk má být studentů v akademickém senátu, což řada z nás, kteří jsme reformu prosazovali, nikd nejdůležitější. * LN Ale otázka rovnováhy mezi pravomocemi a odpovědností přece zásadní je.             Jistě. K tomu se musíme vrátit, ale mnoho let jsem řídil vysokou školu, která reformních kroků ve stávajícím systému se současným nastavením, a nikdy v tom nebyl problé to i podporu studentů. Na druhé straně se nebráním určitým změnám. Myslím, že kdybychom ji odpovědnosti mezi jednotlivými orgány vysokých škol, mohlo by to všem prospět. V minulém r členem rady univerzity v bavorském Regensburgu. A tam mají systém nastavený tak, že členy tvoří z poloviny externisté. Je tam pět externích členů z řad odborníků, akademiků, třeba podnikatelů atd., a pět členů jsou zástupci akademického senátu. Přitom na těch pěti exter musí domluvit vedení vysoké školy s ministerstvem školství, ale nakonec je schvaluje senát Čímž vlastně je odstraněno nebezpečí, o němž se u nás hodně mluvilo, že si tam politici ně * LN Ve věcném záměru českého ministerstva školství je to přece taky jištěné.             Existovala ovšem celá řada verzí, které se různě vracely, takže často nikdo ne verzi se právě mluví. Jasnějším postupem při projednávání se snad dá udělat něco pro dohod * LN V poslední době se občas ozývají hlasy, které volají po snížení počtu vysokých škol.             Dnes máme velké množství vysokých škol, veřejných i soukromých. Nejsem stoupen administrativního slučování, je však důležité, aby tam, kde se vysoké školy chtějí spojit, nyní třeba v Ostravě, byly pro spojení vytvořeny podmínky. Totéž platí i v segmentu soukro Také tam je třeba vytvářet podmínky, aby školy při integraci nepřišly třeba o akreditaci. * LN Faktem ale je, že ministerstvo už nepřispívá veřejným vysokým školám na tolik student de facto počet vysokoškoláků omezuje.             Ve skutečnosti se spíš jen přizpůsobuje klesající populační křivce. A v posled zohledňovat i kvalitu výuky. Počet vysokoškoláků, přesněji jejich podíl, ovšem nezměníme. začnete limitovat počty studentů na veřejných vysokých školách, přesunou se na soukromé. T pravidlo. * LN Soukromé vysoké školy žádný státní příspěvek na studenty nedostávají. Neuvažujete o t změnilo?             To si nedovedu představit, i když takové úvahy se občas vyskytují. Ani v zahra obvyklé. * LN Jak budou vypadat nejbližší kroky ministerstva školství ve věci reformy terciárního v             Budeme pokračovat v přípravě věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům koncipován jako finanční pomoc pro školné, ale jako pomoc pro životní náklady související Dále chceme pracovat na novele zákona o vysokých školách, která by měla obsahovat ty refor právě mluvili. A vedle toho předložíme novelu, která by revidovala poplatkovou agendu a za zápis. Nechci tyto dvě novely spojovat, protože jsem přesvědčen, že pro reformní novelu by širší podporu, zatímco otázka zápisného bude více kontroverzní. Nerad bych, aby celá refor vzdělávání padla kvůli poplatku. Doufám, že návrhy budou připraveny na přelomu letošního r roku 2013 budou všechny schváleny. * LN Nebylo by bývalo rozumné vzít si na ministerstvo třeba jako náměstka některého ze zás reformy? Mám na mysli například představitele militantně naladěné Filozofické fakulty Univ             Uvažoval jsem o různých variantách, ale došel jsem k názoru, že náměstkem pro školství má být člověk, který má zkušenosti, ale i prokazatelně dobré manažerské a komunik A také zná problematiku evropských strukturálních fondů. To všechno se mi spojilo v osobě který je ostatně hned dvojnásobným absolventem Univerzity Karlovy, i když v posledních tře v Brně. *** Profil PETR FIALA (* 1964) Vystudoval historii a bohemistiku na Filozofické fakultě MU v Brně. Po krátce v Muzeu Kroměřížska a také jako redaktor Lidové demokracie a nakladatelství Atlanti spoluzakládal na Masarykově univerzitě v Brně katedru politologie. V roce 2004 se stal děk sociálních studií a v témže roce byl zvolen rektorem univerzity. Ve funkci zůstal dvě vole Od roku 2008 působil ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace. V květnu 2012 byl jmenová školství. Ve své vědecké práci se specializuje na srovnávací politologii a evropskou polit žádné politické strany, má tři děti.