Vzdělání musíme uchopit jako korupci ****************************************************************************************** * Vzdělání musíme uchopit jako korupci ****************************************************************************************** 18.9.2012    Lidové noviny    Strana 18    Akademie, autor: EVA HNÍKOVÁ        ROZHOVOR O školství se zajímá jen úzká skupina lidí, ze vzdělávání by se ale mělo stát cel téma, říká Jan Straka Po patnácti letech praxe berou učitelé 27 tisíc, ostatní vysokoškoláci však v průměru dvak Zjistili to výzkumníci z think tanku IDEA při CERGEEI. Jak se to odráží na vzdělanosti v Č peněz kvůli tomu přijde zdejší ekonomika? A jak vypadá studium na Harvardu? S LN o tom hov pracovník Jan Straka. * LN Proč jste se zaměřili na platy učitelů?             Kvalita učitelů je klíčová pro zajištění kvalitní výuky. To jasně říkají mezin A pokud budeme mít dobrou výuku a tím pádem i vzdělané lidi, odrazí se to v rozvoji země. vzdělanosti na dlouhodobý hospodářský růst jsme propočítali už v červnu. Jsou to obrovská horizontu osmdesáti let může jít o nárůst hrubého domácího produktu o nějakých 5 až 26 bil závislosti na různých scénářích. * LN Lze tak obrovským číslům věřit?             Výpočty vycházejí z metodologie OECD, my jsme je aktualizovali pro Česko a dop scénáře vývoje. Samozřejmě se nedá tvrdit: tohle se určitě stane. Naše výpočty jsou přibli nám představu o tom, jak velký vliv na hospodářskou a společenskou prosperitu země vzdělan * LN Jak jste při výpočtu postupovali?             Sestavili jsme si různé scénáře možného zlepšení vzdělanosti českých žáků, kte měřili pomocí mezinárodního šetření PISA. To zkoumá různé typy gramotností u patnáctiletýc Nejoptimističtější scénář počítal s tím, že se dostaneme na úroveň Finska, které vychází z srovnání dlouhodobě nejlépe. To ale není moc reálné. Další scénář například ukazoval, kde být, kdybychom nyní dosáhli stejných výsledků jako v roce 2003. Od té doby se totiž výsled zhoršují. A ročně nás to v přepočtu stojí podobnou částku, jako činí deficit státního rozp * LN Je šetření PISA vhodné pro posuzování toho, co žáci dovedou?             V tuto chvíli je to jeden z mála zdrojů informací o výsledcích českých žáků. N mezinárodní srovnání, které zároveň porovnává i vývoj v čase. Šetření PISA se nezaměřuje n znalosti, ale na všeobecné dovednosti a schopnosti žáků. Umění číst, analyzovat informace, právě to jsou důležité dovednosti pro další vzdělávání i uplatnění na pracovním trhu. * LN Odkud tedy přijdou v úvodu zmiňované biliony?             Vycházeli jsme z relativně složitého ekonomického modelu hospodářského růstu. se díky zlepšení již zmíněných dovedností žáků v celé populaci povede ekonomice lépe. Kdyb zjednodušil: v zemi, kde nikdo neumí číst a psát, lidé mohou těžko pracovat ve službách, z zemědělství a to ještě bez obsluhy traktorů. Když je naučíte číst a psát, výkonnost ekonom ní i životní úroveň. Tento koloběh s vývojem ekonomiky pokračuje dále. Nyní potřebujeme li schopni založit úspěšné podniky a lépe vzdělané zaměstnance, kteří v nich budou pracovat, kvalitnější služby nebo do Česka přilákají zahraniční firmy věnující se složitým technolog vývoji. * LN Vzdělanost v Česku se však zvyšuje. Počet lidí odcházejících na vysoké školy vzrůstá, polovina populačního ročníku, a nemám pocit, že by se ekonomika nějak výrazně zvedala.             To je přesně jádro problému. Na jedné straně stojí tradiční chápání vzdělanost v tom, že někdo má určitý titul nebo potvrzení. Ale vzdělání, které nás zajímá, nezávisí n strávených ve škole. Nejde nám o objem poznatků, ale o určité schopnosti a dovednosti. Tře textu, logicky uvažovat. Právě tohle často neumí české školství zdejší žáky naučit. Nyní s firem stěžuje, že chybí kvalitní zaměstnanci a absolventy vysokých škol musí učit naprosto Školství by mělo mladé lidi učit přemýšlet, orientovat se v problémech, dobře se vyjadřova si čeští žáci stojí alespoň v některých aspektech těchto všeobecných dovedností, se můžeme šetření PISA. * LN Kdyby nyní ministerstvo provedlo reformy, kdy můžeme čekat výsledek?             Ve školství bohužel vše trvá dlouho. Dejme tomu, že dnes začneme s reformou, k na žáky prvního stupně základních škol. Tito lidé vstoupí na pracovní trh za dvacet let a dalších dvacet let budou na vrcholu kariéry. Takže se bavíme o horizontu 40 let, než se ná nyní nastartujeme, plně promítnou. Ale reformu musíme zaplatit dnes. Pokud však chceme inv budoucnosti, je reforma vedoucí k zlepšení vzdělanosti jeden z velmi dobrých způsobů. * LN Vraťme se ale k učitelům a k jejich platům...             Předně chci říct, že toho o českém školství víme velmi málo. Například se syst nesbírají data, která by se poté dala použít pro analýzy a tvorbu doporučení. Souvisí to s vzdělání se v Česku intenzivně zajímá stále jen relativně úzký okruh expertů a nadšenců. P uvědomuje, jak velký problém může špatná kvalita vzdělání znamenat. Dokud se nezmění spole k žádnému zlepšení nedojde. Není to sice ideální paralela, ale když se podíváte na boj s k pěti lety se korupce téměř neřešila. Najednou se ale něco ve společnosti posunulo a všichn že korupce je velké téma. Vyjadřují se k ní politici, neziskové organizace i podnikatelé a spousta věcí, která před pár lety byla nepředstavitelná. Taková změna musí nastat i v příp Když se ale podíváme na průzkumy veřejného mínění, najde se dost lidí přesvědčených o tom, relativně v pořádku. V duchu si říkají, my jsme to ve škole také nějak přežili, zvládnou t Ale svět se mění velmi rychle a to, co stačilo před třiceti lety, už za deset let stačit n * LN Ve své studii upozorňujete, že klesá kvalita učitelů. Jak jste to poznali?             Vyplývá to třeba z testu obecných studijních předpokladů společnosti Scio, kte studijní dispozice uchazečů o vysoké školy. Z desetiny těch nejtalentovanějších lidí, kteř vysoké školy, jich na pedagogické fakulty jde proporčně daleko méně než jinam. Studenti s míří na medicínu, na práva, na stomatologii. V minulosti, kdy na vysoké školy chodilo dese populace, to tolik nevadilo. Dnes je ale na vysokých školách polovina ročníku. * LN Ale pedagogická fakulta má pět let na to, aby se studenty pracovala...             O absolventech pedagogických fakult už nemáme skoro žádná data. Jedno z mála m srovnání ukazuje, jaký je podíl praxe ve výuce. V Česku jsou to jen čtyři procenta, zatímc vzdělávacích systémech, jako je například Finsko, je to podle studie společnosti McKinsey Zároveň další výzkumy dokládají, že je praxe pro budoucí učitele velmi důležitá. Máme tedy že na pedagogické fakulty nechodí ti nejtalentovanější a zároveň jim pedagogické fakulty n adekvátní vzdělání. Navíc mají studenti pedagogických fakult před sebou vidinu nízkého pla motivaci také nepřidá. * LN Zjistili jste, že si čtyřicetiletý učitel vydělá v průměru 27 tisíc a ostatní vysokoš věku však v průměru skoro 56 tisíc. Jak jste k tomu došli?             Čerpali jsme z veřejné databáze, kterou dává dohromady Ministerstvo práce a so Český statistický úřad a společnost Trexima. Konkrétně pocházejí čísla z Informačního syst výdělku, který shromažďuje data o více než 1,5 milionu zaměstnanců v Česku. * LN Opravdu si vysokoškoláci vydělávají tolik?             Ano. Je to průměr, který tahají nahoru vysoké platy. Spočítali jsme také, že 7 vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců vydělává více než učitelé. Ve studii jsme zkoumali ná příležitostí, tedy to, o kolik má učitel nižší plat, než kdyby šel třeba na práva a stal s Učitelství není z čistě finančního hlediska vůbec atraktivní. * LN Pomohlo by navýšení platu učitelů?             Ano. Když zvýšíte mzdu, učitelství se stane platově atraktivnější a přiláká do kteří jinak zvolí lukrativnější profese. Jenom platy problémy samozřejmě nevyřeší, ale maj věku 25 let není rozdíl v platech učitelů a ostatních vysokoškoláků ještě tak velký. Asi i 2011 byly navýšeny platy začínajících pedagogů. Jenže ve většině jiných profesí v následuj plat rychle poroste, zatímco ve školství se moc daleko neposunete. * LN Největší rozdíl v platech je u lidí ve věku 40 a 49 let. Mohlo by to svádět k předsta učitelé odcházejí ze školství za vyšším platem jinam. Na druhou stranu studie OECD, nazvan Glance, nyní ukázala, že skoro tři čtvrtiny učitelů jsou starší než 40 let. To mluví proti             Starší učitelé už nemají tolik možností, jak odejít do jiné profese. Pokud mát let praxe na základní či střední škole, těžko se z vás stane lékař nebo právník. Problém s kvalitních učitelů začíná už v 18 letech, kdy si studenti vybírají vysokou školu. Mnoho z učitelství prostě třeba právě kvůli nízkému platu nevybere. * LN Co vás samotného ve výsledcích zaujalo?             Uvedl bych dvě věci. Za prvé, jak špatně si stojíme v mezinárodním srovnání. Z poměru mzdy učitelů k ostatním vysokoškolákům jsou na tom v rámci OECD hůře už jen Island, Slovensko. Překvapilo mě také, že učitelé na tom nejsou platově až tak dobře ani ve srovná v nepodnikatelské sféře, tedy s lidmi pracujícími hlavně ve státní správě a neziskovém sek nepodnikatelské sféře má 50 až 80 procent vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců vyšší mzdu * LN Vystudoval jste Harvardovu univerzitu. Jak vás vůbec napadlo, že půjdete na Harvard?             Chodil jsem na gymnázium v Praze. Ve třetím ročníku jsem získal stipendium nad Fund a vyjel na rok na střední školu do Spojených států. Moc se mi tam líbilo a po návratu přemýšlet o tom, že bych možná chtěl zkusit něco jiného než českou vysokou školu. Podal js několik univerzit ve Spojených státech a jednou z nich byl Harvard. * LN Jak vypadaly přijímací zkoušky?             Zcela jinak, než jsme zvyklí v Česku. Přijímací řízení mělo několik částí. Uni veškeré své výsledky ze střední školy, seznam mimoškolních aktivit, doporučení od učitelů napsat přijímací esej. Absolvujete také standardizované testy, které zkoumají vaše analyti schopnost porozumět textu či matematické dovednosti. Testy lze skládat i v Praze. Někdy je přijímacího řízení také doplňkový osobní pohovor. * LN Na Harvardu se ale platí velmi vysoké školné...             Ano, roční náklady na život a školné přesahují 50 tisíc dolarů. Škola má ale u výborný systém finanční pomoci studentům. Pokud mají rodiče studenta příjem menší než 65 t ročně (tj. asi 1,24 milionu korun), tak univerzita platí veškeré náklady, tedy školné, uby pojištění. Když se příjem rodičů pohybuje v rozmezí 65 až 150 tisíc dolarů, zaplatí škola alespoň část nákladů. * LN Nevadilo, že pocházíte z Česka?             Ne. Ale háček je v tom, že na Harvard je velmi náročné se dostat. Letos se tam 34 tisíc lidí a brali dva tisíce. Univerzita vyznává filozofii: Kdo uspěje v takto tvrdé k přijat, měl by mít možnost studovat bez ohledu na jeho finanční situaci. * LN V čem se liší studium na českých a amerických vysokých školách?             Zdejší poměry znám jen z vyprávění kamarádů. Mám z toho pocit, že spousta česk spíše důraz na memorování faktů a na plnění formálních požadavků, než na skutečný rozvoj s přípravu na život. Americké školy naopak dbají na rozvoj analytických dovedností či schopn a vyjadřovat se. Rozdíl je i v přístupu studentů. V Česku se očividně během semestru často přednášky či cvičení a studenti se začnou učit až ve zkouškovém období. Na Harvardu se mus z hodiny na hodinu, průběžně odevzdáváte eseje či projekty. Na jedno z cvičení jsme napřík týden přečíst 200 stránek hutného textu. Rozdílů je samozřejmě daleko více. Zajímavé z čes třeba i to, že se v USA vůbec nezkouší ústně. * LN Jak vypadala bakalářská zkouška?             Na Harvardu se žádná závěrečná zkouška neskládá, stačí udělat zkoušky z jednot během studia. * LN Neuvažoval jste o navazujícím magisterském studiu?             Stále o něm uvažuji. V Americe je obvyklé jít po bakaláři na pár let do praxe, vyzkoušet a až pak popřípadě uvažovat o návratu do školy. Bakalář je ale ve Spojených stát ukončené vysokoškolské studium, má tam větší váhu než u nás. Řada lidí si s ním bez problé * LN Chcete opět studovat v cizině?             Ano. Kvalita univerzit v anglosaském světě je všeobecně daleko vyšší než u nás *** Profil JAN STRAKA (* 1985) Vystudoval společenské vědy na Harvardově univerzitě ve Spojených stát titul bakalář. Nyní působí na CERGE-EI, společném pracovišti Národohospodářského ústavu Ak a Univerzity Karlovy, kde se věnuje hlavně vzdělávání a koordinuje think tank IDEA zaměřen veřejných politik.