Vysoké školy loví cizince ****************************************************************************************** * Vysoké školy loví cizince ****************************************************************************************** 25. 9. 2012; Lidové noviny; Strana 19; Akademie; autor: RADKA KVAČKOVÁ Kdo se v poslední době podíval na webové stránky pražské Vysoké školy ekonomické (VŠE), by překvapen, že tam narazil i na azbuku. Podnikohospodářská fakulta totiž nabízí nově také b Ekonomika podnikání a management v ruštině. „Je to jedna z nemnoha možností, jak dostat do školství ještě jiné než státní peníze,“ vysvětluje organizátor programu Ladislav Tyll. Proč je na ekonomii třeba zkouška z biologie Přínos takové iniciativy mohou potvrdit všechny školy, které už léta vyučují některé progr Většinou jde o lékařské fakulty. Jenom na těch, které patří pod Univerzitu Karlovu, je v a na dva tisíce studentů z celého světa, kteří platí ročně až 13 tisíc eur (skoro 325 000 Kč anglickém jazyce ale poskytují léta i další školy včetně zmíněné VŠE. Ruština je naopak no zatím neprošlapaná cesta. Prošlapává ji právě Ladislav Tyll a nemá to, jak se zdá, vůbec l jsme začít už loni, akreditovaný program jsme měli, ale ukázalo se, že je problém s nostri uznáváním středoškolského vzdělání ruských uchazečů,“ říká. Český zákon vyžaduje pro vstup na vysokou školu ukončené středoškolské vzdělání s patřičný odpovídajícím našemu maturitnímu. Přitom se nostrifikuje pouze takové vzdělání ze zahranič svým obsahem a rozsahem odpovídá příslušné škole v České republice. Srovnávají se napříkla jako hodinová dotace (tedy počet odučených hodin) matematiky a dalších předmětů. Ukázalo s uchazečůmz Ruska chybí ve srovnání s naším všeobecným vzděláním dostatečně dotovaná fyzika biologie a že si budou muset udělat rozdílovou zkoušku. „To by bylo celkem pochopitelné i kdyby se tím nemyslela zkouška v češtině,“ vypráví Tyll. Každý pochopí, že chtít po ruských uchazečích zkoušku z chemie v češtině je totéž, jako je odmítnout. „Musel jsem oslovit zřizovatele středních škol, tedy kraje a v Praze magistrát, školu, kde mohou uchazeči takovou zkoušku dělat, a podařilo se mi dokonce vysvětlit, že kd o zkoušce, která se koná zpravidla v českém jazyce, je možné konat ji i v jazyce jiném. Př dnešního dne jen tři uchazeče, kteří mají všechny požadované papíry k dispozici a mohou na studiu. A také příslib od zřizovatelů, že snad zkoušky v ruštině budou možné,“ vysvětluje Někdo by možná řekl, že mluvíme o dětech bohatých Rusů, ale nezdá se. Podle Tylla dostal j uchazečů na studium na pražské VŠE norské stipendium. „Volal jsem do Norska, abych vysvětl problémy, a musím říct, že se dost divili, proč by někdo, kdo jde studovat ekonomii, měl d biologie,“ poznamenává organizátor programu. Studenti z Indie zatím nepřijeli Vysoká škola ekonomická není jedinou vysokou školou, která se snaží „dovézt“ studenty z vý vyjelo několik pracovníků Českého vysokého učení technického v čele s proděkanem do Indie, propagovali. A už předtím vyvíjeli podobnou iniciativu ve Vietnamu. Zatím však velké výsle I Ladislav Tyll připouští, že získat studenty z východu není úplně snadné. „Na ruský progr přihlášek, zaplatilo ale pouze třicet uchazečů a osobně dorazilo dvacet. Jejich přínos by nezanedbatelný: 3600 eur (skoro 90 000 Kč) ročně. Na českých vysokých školách ovšem nepřecházejí pouze platící cizinci. V zákoně o vysokých uplatněn princip rovného postavení cizince studujícího na veřejné vysoké škole v České rep občanem ČR. To znamená, že cizinec, který splnil všechny podmínky stanovené veřejnou vysok přijetí (musí být obsaženy ve statutu školy) jako ostatní uchazeči a byl přijat do studijn uskutečňovaného v českém jazyce, studuje za stejných podmínek jako občan ČR. Jen pokud stu program v cizím jazyce, hradí poplatky ve výši, kterou určí ve svém statutu veřejná vysoká Například na Univerzitě Karlově bylo loni cizích státních příslušníků přes sedm tisíc, z t jen 2313. Mezi těmi, kdo studují v češtině, převažují ovšem občané Slovenska. Například na fakultu nastupuje teď do ročníku, který bude mít asi 500 lidí, 136 cizinců, z nichž 91 je republiky. Zbytek tvoří cizinci ze vzdálenějších zemí, kteří absolvovali roční přípravku č Ze statistiky ministerstva školství vyplývá, že na českých vysokých školách studovalo na z roku téměř 39 tisíc cizinců, z toho necelých 30 tisíc na školách veřejných. Nejvíc na Univ a na Masarykově univerzitě, dále pak na Vysoké škole ekonomické v Praze a na obou techniká Brně. Všude platí, že převažují slovenští občané. Například Vysoké učení technické v Brně (VUT) uvádí v ministerské statistice 2632 cizinců. máme přímo z VUT, říká, že ve škole studuje v češtině 2632 slovenských občanů. Ve studijní vyučovaných v cizím jazyce mají 374 studentů. Pokud bychom ale počítali i krátkodobé studi uskutečňované například v rámci mezinárodního projektu Erasmus, došli bychom k vyšším čísl VUT k číslu 3028 zahraničních studentů v českých studijních programech. Slovenský student „vážit“ méně Shrnuto: cizinci v Česku studují buď stejně jako Češi, tedy zadarmo, a tady j občany Slovenska, dále jako platící studenti studia v cizím jazyce a konečně v rámci různý většinou kratších pobytů. Faktem je, že internacionalizace škol pokračuje. A je velmi žádoucí. Nejen proto, že část přináší školám peníze, ale i proto, že zvyšuje jejich prestiž. V hodnocení kvality školy t a v posledních letech má konkrétně u nás určitý vliv i na přidělování státních dotací. Ještě donedávna dostávala škola peníze podle počtu vzdělávaných. Nyní se na základě několi zohledňuje i kvalita. Měří se například publikační činnost učitelů, ale i řečená „internac níž sice nejde jen o počet cizinců a nepočítají se jen ti, kdo přijeli z ciziny studovat k kdo od nás naopak vyjeli. Ale přece jen: nejde vzhledem k obrovskému počtu slovenských občanů počítaných za cizince nefér počty? Vždyť právě Slováci si téměř jistě nevybírají českou školu jen podle kvality, vzdálenosti od svého domova. Apak mohou být v rubrice „internacionalizace“ zvýhodňovány mo Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK, který se na vytv algoritmu podílel, si je této věci vědom. „Víme o tom,“ říká. „A chceme navrhnout, aby se internacionalizace, začala přiřazovat jednotlivým skupinám zahraničních studentů určitá vá například slovenští studenti na české škole nevypovídali o mezinárodních kvalitách této vz instituce tolik jako třeba studenti z jiných zemí.“ Česko je atraktivní hlavně pro Slováky • Zatímco v roce 2000 bylo na českých vysokých školách 7015 studentů cizinců (včetně občan 560. Slovenských občanů bylo mezi cizinci 24 500. • Za výuku na veřejných vysokých školách v českém jazyce studenti z ciziny neplatí. Aspoň jazyce. Zatím je to téměř výhradně angličtina. • Například na Masarykovu univerzitu v Brně si podle aktuálně dostupných údajů letos podal • Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze je mezi 495 nově zapsanými posluchači • Cena za placené studium v angličtině například na 1. lékařské fakultě UK činí 312 000 Kč