Chystáme spoření pro studenty ****************************************************************************************** * Chystáme spoření pro studenty ****************************************************************************************** 25. 9. 2012; Lidové noviny; Strana 20; Akademie; autor: EVA HNÍKOVÁ Zápisné je až poslední krok. Nejprve se chce ministerstvo školství soustředit na finanční studenty. Ubytování, strava, učebnice a další náklady totiž mnohdy šplhají k deseti tisíců „Někteří si nemohou studium vůbec dovolit, nebo volí nenáročné školy, aby zároveň zvládli úvazek,“ vysvětluje Tomáš Hruda, nový náměstek ministra školství, který má od začátku září oblast výzkumu a vysokých škol. LN Šéfoval jste agentuře CzechInvest a pak obřímu výzkumnému centru CEITEC v Brně. Jak se náměstka na ministerstvu? Je brzo mluvit o velkých rozdílech, jsem tady od začátku září. Zatím se práce liší zejména CEITEC byl jasně definován, zaměřuje se na špičkovou vědu v konkrétních oblastech. Na mini starosti daleko víc věcí. LN Kolik pod vás spadá zaměstnanců? Aktuálně je jich 88. LN Za ministra Dobeše docházelo často k personálním změnám. Budete počty úředníků snižovat obměňovat? Nekoncepční změny mi vadí. Chci, aby úřad fungoval stabilně. Nevylučuji, že k určitým pers dojde, rozhodně však nevyznávám heslo: kdo vyhodí víc lidí, je větší hrdina. Jde o to, aby svou práci co nejlépe a měl k tomu vhodné podmínky. Všichni vedoucí pracovníci i další zam být dostatečně sebevědomé osobnosti. Když totiž mají lidé strach a nejsou ochotni či schop výsledek tragický pro všechny. LN Máte na starosti vysoké školy. Studenty i jejich rodiče nyní asi nejvíc zajímá, kdy bud zápisné? Trochu mě mrzí, že se celá diskuse o reformě vysokých škol vždy stočí na zápisné. Přitom j důležité. Chystáme řadu změn a zápisné je až na posledním místě. I když uznávám, že je pot studenty zápisným ke svědomitějšímu přístupu. Nevyhýbám se ani tomu, abychom přivedli do s finanční zdroje. LN Jak vysoké bude zápisné? Musí jít o částku, která zásadním způsobem nezvýší laťku pro vstup do terciárního vzdělává by si měli studenti díky zápisnému uvědomit, že vzdělání má nějakou hodnotu. Výběr peněz o příliš komplikovaný. Jinak školy na zápisném nevydělají a bude pro ně znamenat hlavně admi zátěž. Jako rozumná se mi zdá částka, jež by zhruba odpovídala té, kterou v minulosti navr Karlova (počítalo se s částkou 5000 korun ročně - pozn. LN). Vše je ale věcí diskuze a vyv poplatky, třeba za prodlužování studia. LN Není však zápisné pouze jiné označení pro školné? To je slovíčkaření. Podstatné je, aby existovala nějaká spoluúčast studentů. O školném se Harvardu, kde se platí 40 tisíc dolarů za rok. Tady půjde spíše o administrativní poplatek LN Říkáte, že zápisné má být až posledním krokem. Jak budou vypadat první kroky? Nejdůležitější je zajistit dětem ze sociálně slabých rodin přístup na vysoké školy. Bariér už dnes pro mnohé vysoké životní náklady – potřebujete osm až deset tisíc korun měsíčně, a zaplatit kolej, jídlo či učebnice. Někteří si tak nemohou studium dovolit, nebo volí nenár při studiu zvládli pracovat na plný úvazek. To bychom měli řešit bez ohledu na zavedení zá nejprve je potřeba připravit zákon o finanční pomoci studentům. Následně bychom se měli vě vysokého školství jako takového. Zamyslet se nad organizací a financováním vysokých škol, profesorů a akreditace... Vše by se mělo promítnout do novely zákona o vysokých školách. T můžeme bavit o reformě poplatků, kam spadá i zápisné. Zcela zásadní je zahájit věcnou, nik zabarvenou diskuzi s klíčovými hráči, tedy s vysokými školami, s Českou konferencí rektorů škol, ale i s její studentskou komorou. LN O reformě vysokých škol se ale v Česku diskutuje už deset let... Protože jde o naprosto zásadní věc, je potřeba, aby se všichni klíčoví hráči mohli vyjádři diskuze probíhala už v minulosti, nemusí trvat nekonečně dlouho. Když zjistíme, že se už n můžeme debatu ukončit. Významná část problémů při schvalování původní reformy vznikla prot příliš mnoho věcí najednou. Já bych rád, aby předmětem diskuze byly jednotlivé změny. U ka musíme jasně říct, jak bude vypadat a co má přinést. Všichni budou vědět, proč daný krok d prodiskutování změn chceme vytvořit návrh paragrafovaného znění zákona. LN Můžou se vůbec všichni zúčastnění shodnout? Sledovala jsem diskusi o reformě vysokých š že to nepůjde. Jsem optimista. Když všichni ucítí, že nikdo nechce ostatní poškozovat a prosazovat něco n dříve nebo později najdeme řešení. A nemusí to být absolutní shoda. Důležité je, aby všich ve kterých oblastech se rozcházejí a co to znamená. Zároveň bychom měli dát školám větší v vedle sebe postavíme velkou Univerzitu Karlovu s řadou fakult a relativně úzce zaměřenou V chemickotechnologickou, je jasné, že jistá míra volnosti ve vnitřní organizaci je rozhodně kabát stejného střihu pro tak různé instituce nepovažuju za dobrý nápad. LN Jak budou diskuse vypadat? Opravdu se zástupci vysokých škol setkají, nebo si budou náz mailem? Mailování si moc neumím představit. Chceme všechny pozvat k jednacímu stolu. LN Kdy bude první setkání? V průběhu října. LN Stihne se vše projednat a schválit do parlamentních voleb, kdy vás zřejmě nahradí někdo Nikdo neví, kdy budou volby... LN Myslela jsem, pokud se uskuteční v řádném termínu, tedy v roce 2014. To určitě. Ale nechci slibovat žádné termíny. Nechodláme si jen udělat čárku, chceme se pu které vysoké školství opravdu potřebuje. LN Prvním praktickým krokem má být finanční podpora studentů. Jak bude vypadat? Chceme vytvořit systém, který bude jednoduchý, spravedlivý a nepříliš nákladný. Proto bych stávající instituce a nástroje. LN Počítáte s bezúročnými půjčkami? LN Bude podpora určena jen pro sociálně slabé studenty, nebo pro všechny? Opět nechci jí do detailů, variant je víc. Záleží, kolik na to bude uvolněno peněz. Návrhy s velmi výhodným a efektivním spořením na budoucí studium. Zodpovědní rodiče budou moci pr peníze pro své potomky. Až děti dosáhnou příslušného věku, začnou peníze čerpat. Samozřejm nějak vyřešit i situaci studentů, jejichž rodiče neměli možnost spořit. LN Je vhodné vázat finanční pomoc na rodiče? Dnes jdou na vysoké školy často lidé ve věku kteří už často žijí sami. Bavme se o tom, jak vypadá většina studentů, a to jsou čerství maturanti ve věku 19 let. T pomoci nejvíce, protože až na výjimky nemají, ani mít nemohou, žádné úspory. Když jdou na v 25 letech a mají stálé příjmy, sociální pomoc tolik nepotřebují. Není ostatně smyslem po každou cenu. Jde o to soustředit se na studenty, kteří by s pokrytím životních nákladů moh LN Na finanční podporu studentů budete potřebovat peníze. Uvažovali jste i o tom, kde uspo zpoplatnit studium hned, jakmile přesáhne standardní dobu? Dnes se například na tříletém b platit až po uplynutí čtyř let. A podobně je to s navazujícím magisterským studiem. Je potřeba analyzovat dopady tohoto opatření a řešit vše v kontextu, s ohledem na další po změny totiž mohou mít velký vliv na celý systém. LN Když mluvíte o analýzách. Ví ministerstvo, jaká část vysokoškoláků si prodlužuje studiu Asi pětina, přesně 17,5 procenta. Větší část z nich, asi deset procent prodlužuje o rok. D procent o více než rok, a ti už za prodlužování i nyní platí. LN Nejprve dostávaly vysoké školy peníze jen podle počtu studentů. Nyní se asi dvaceti pro i kvalita – konkrétně výzkum na škole, zaměstnanost absolventů a výjezdy do ciziny. Měl by narůstat? Spektrum vysokých škol je velmi široké. Co může dobře fungovat u většiny univerzit, někter Opět platí, že i o takové změně je potřeba nejprve vést diskuzi. Myslím si také, že by byl peníze univerzitám na delší období. Školy odpovídají za studenty dlouhodobě, a to by se mě jejich financování. LN Dal byste jim tedy peníze třeba na deset let? To by bylo ideální. Buďme ale realisté, deset let je i mimo moji představivost. Pokud by s rozdělovaly s například pětiletým výhledem, byl by to obrovský pokrok. LN Jak by měly české vysoké školy v ideálním případě vypadat za deset či dvacet let? Moje vize je mít relativně malý počet vysoce kvalitních univerzit. Ty by doplňovala skupin standardem, ale zaměřená zejména na praktické dovednosti. Pokud však zdejší školy zůstanou u výuky v češtině, můžeme zapomenout na to, že bychom měli větší počet špičkových univerzi výjimečných talentů v populaci se nemění, obecně jich samozřejmě není mnoho. Špičkové svět jsou proto až na drobné výjimky ve velkých zemích a sbírají studenty z celého světa. Takov nemá. LN Nemáme vysokých škol moc? V Česku se nyní snižuje množství potenciálních studentů, což je dáno klesající populační k vysokých škol by bylo logickým krokem. Nyní jich máme víc než třeba v podobně velkém Rakou školy motivovat ke slučování a podporovat je v tom. Nelze jim to však vnutit. LN Nyní se slučují univerzity v Ostravě. Máte už další signály o propojování škol? Řada soukromých škol o slučování uvažuje, ale narážejí na technické problémy, jako je třeb akreditací. To by mohla vyřešit právě novela zákona o vysokých školách. Jeden z modelů pře se neakreditovaly jednotlivé obory, ale školy. LN Na vzdělávání jsme dávali jako jedna z mála zemí OECD méně než pět procent hrubého domá jak ukázala studie zveřejněná v září. Odborníci zároveň prokázali, že investice do vzdělan ekonomiku. Pokusíte se získat dodatečné finanční zdroje? Jsem ve funkci krátce, nerad bych dával hraběcí rady lidem, kteří se vzdělávání věnují des jak málo peněz do vzdělávání dáváme, dosahujeme relativně slušných výsledků. Souhlasím, že vědy a vzdělávání jsou vůbec ty nejlepší. Do stávajícího systému ale nemá smysl sypat pení Je potřeba ohlídat, aby se nárůst rozpočtu odrazil v kvalitě absolventů. Je dobře, když li na druhou stranu ne všichni potřebují strávit ve škole pět let, pro mnohé odbornosti by st doba. Celý rozpočet určený na školství sice příliš neporoste, nicméně v příštím roce půjde o poznání víc než letos, což za současné situace rozhodně nepovažuji za tragédii. Je to vl dluhu z minulých let. Profil TOMÁŠ HRUDA (*1977) Na Univerzitě Karlově v Praze vystudoval ekonomii a mezinárodní vztahy. Působil v agentuře výzkum a vysoké školy byl ředitelem vědeckého centra CEITEC v Brně.