Výzkum: Za klesající zájem o němčinu může ministerstvo i předsudky

24. 9. 2012; ČTK; Autor: kli rot

Ministerstvo školství ve svých dokumentech preferuje angličtinu před ostatními cizími jazyky, za upadající zájem o němčinu ale mohou i předsudky rodičů a dětí. Ukázal to dnes zveřejněný výzkum vědců z ústavu germanistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Některé školy nevytvářejí pro výuku němčiny vhodné podmínky, rodiče zase mají za to, že jen s angličtinou se jejich dítě domluví všude.

"Vláda preferuje anglický jazyk a de facto omezuje volbu prvního cizího jazyka na školách," konstatoval autor výzkumu Vít Dovalil. V takzvaných rámcových vzdělávacích programech, tedy jakýchsi centrálních osnovách závazných pro všechny školy, totiž stojí, že pokud by si chtěl žák vybrat jako první cizí jazyk nějakou jinou řeč než angličtinu, škola jej musí upozornit, že v případě přestupu na jinou školu mu tato nemusí zajistit návaznou výuku vybraného jazyka.

"Základní školy vytvářejí špatný základ pro rozvíjení výuky druhého cizího jazyka," konstatoval také Oliver Engelhardt, který na výzkumu spolupracoval. Z dotazování v 19 školách z šesti měst vyplynulo, že druhý cizí jazyk se často učí odpoledne, kdy už výuka žáky tolik nebaví a má nízkou hodinovou dotaci. "Nekvalifikovaný angličtinář je levnější než kvalifikovaný němčinář," uvedli vědci argumenty některých škol. Děti si také často mohou druhý cizí jazyk vybrat v rámci volitelných předmětů, kdy u nich ale zvítězí spíš počítače. Na některých středních školách se navíc druhý cizí jazyk učí jen od začátečníků, a děti na základních školách tak nemají příliš motivaci se druhému jazyku věnovat.

Badatelé zároveň upozornili, že při výběru druhého cizího jazyka hrají velkou roli i nejrůznější stereotypy. Školáci i rodiče se například vyjadřovali v tom smyslu, že angličtina a ruština jsou k naučení lehké, němčina je příliš tvrdá a francouzština sice krásně zní, ale je velmi obtížná. Na zájmu o konkrétní jazyky se pak také podepisují módní vlny.

Podle náměstka ministra školství pro regionální školství Jindřicha Fryče je ale v otázce druhého cizího jazyka zásadní hlavně to, jestli bude brán jako nedílná součást výuky na druhém stupni základních škol, nebo bude nadále jen volitelný. Na to má odpovědět chystaná revize osnov.

S výukou cizího jazyka začínají čeští žáci povinně od třetí třídy. Druhý cizí jazyk si přibírají nejčastěji v sedmém až devátém ročníku, ovšem jako nepovinný. Při volbě druhého cizího jazyka ale němčina stále převládá.

Z výzkumu Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) z roku 2010 vyplynulo, že anglicky se "docela dobře" domluví 27 procent lidí, německy pak 22 procent. Na 77 procent lidí si přitom myslí, že vystačí s angličtinou, kterou se domluví všude.

Univerzita Karlova využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.