Cena vzdělání UK na trhu je přes 200 tisíc, stát dává čtvrtinu ****************************************************************************************** * Cena vzdělání UK na trhu je přes 200 tisíc, stát dává čtvrtinu ****************************************************************************************** 21.9.2012    Právo    Strana 16    Studium, autor:   (jim)        REKTOR UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE VÁCLAV HAMPL ŘEKL PRÁVU: * Ministerstvo letos omezilo výdaje na počet přijatých studentů. Přijala i vaše univerzita uchazečů? Kolik?             Ministerské omezení počtů financovaných studentů nebylo plošné, nýbrž bylo čás diferencované podle ukazatelů kvality. Proto pokles přijatých uchazečů byl na Univerzitě K než celostátně. Přesto pokračoval trend poklesu počtu přijatých z 23 tisíc v roce 2010 pře po letošních necelých 21,5 tisíce korun. Pokles se netýká počtu přijatých doktorandů ani p studentů. * Změnil se v poslední době zájem o studium na vaší škole?             Počet přihlášek ke studiu je posledních několik let stabilní – kolem 65 tisíc. * Jak se odrazily celkové úspory na vysoké školy ve výši 600 miliónů korun na hospodaření             Letošní tzv. vázání prostředků státního rozpočtu v uvedené výši se pro vysoké výlučně investičního financování, takže ještě dále prohloubilo deficit infrastruktury praž škol, které nemohou svůj rozvoj financovat ze strukturálních fondů EU. * Nakolik univerzitě pomáhají s hospodařením zahraniční studenti, kteří si studium musí pl             Na 2300 našich studentů, kteří studují na UK studijní programy v angličtině, z přibližně půl miliardy korun, tj. zhruba šest procent celkového rozpočtu UK. Zatímco průmě státu na výuku jednoho českého studenta (nepočítaje finance na vědu) stále klesá a je pod ročně, průměrná cena vzdělání na UK na mezinárodním trhu výrazně přesahuje 200 tisíc korun * Co bude pro vás klíčové při jednání o reformě školství?             Především bych považoval za potřebné, aby se už konečně přestalo pseudoargumen hlavní, co vysoké školy potřebují, je ústup od samosprávného autonomního k direktivnímu vn Za druhé, nejnovější zpráva OECD opět až skoro surrealisticky dokumentovala to, že zásadní českého školství je dlouhodobá hluboká podfinancovanost. A to prostě nelze nijak obejít. R škol také nejsou jen záležitostí změny VŠ zákona. Například jeden značně reformní element dobu běží – tím je změna způsobu rozdělování prostředků – a nejen podle počtu studentů, al ukazatelů kvality. To je nepochybně cesta správným směrem, a já doufám, že posilování těch bude vedeno upřímnou snahou o reálnou náročnost hodnou ambiciózních univerzit. Důležitým r by bylo tzv. kontraktové financování čili finanční jistota pro vysoké školy přesahující ho kalendářního roku. Důležitým tématem bude také reforma procesu akreditací. Protože stejně zemí, jež mohou být naším vzorem, je i zde vysokoškolské prostředí hlavním místem vědeckéh pro VŠ podstatný také vývoj systému řízení, hodnocení a financování vědy. To je v poslední rozvířená agenda. Její stabilizace ve smyslu jasné perspektivy pro kvalitní vědecké týmy a zásadně prospěla.