Buňky od mrtvých dárců - naděje pro nemocné leukemií ****************************************************************************************** * Buňky od mrtvých dárců - naděje pro nemocné leukemií ****************************************************************************************** 10.9.2012    Mladá fronta DNES    Strana 3    Z domova     Jan Gazdík        Čeští vědci jako první na světě dokázali, že kmenové buňky z kostní dřeně lze i několik ho dárce s úspěchem transplantovat příjemci, jenž trpí poruchou krvetvorby. Jejich objev vyvo mimořádný ohlas. PRAHA Jedinečný objev, který může dát naději lidem s poruchou krvetvorby, se podařil týmu Luďka Šefce z Ústavu patologické fyziologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.             Vědci jako vůbec první na světě dokázali, že krvetvorné kmenové buňky lze získ lidí. „Může to významně rozšířit registry dárců kostní dřeně a dát šanci na život lidem če transplantaci, které se nyní leckdy nedočkají,“ vysvětluje Luděk Šefc. Proč to nikoho ještě nenapadlo? Impulz k ojedinělému výzkumu byl přitom - jak to u geniálních nápadů bývá - jednoduchý. „P si řekli, že nikoho až dosud nenapadlo, že zbůhdarma plýtváme s velkým množstvím potenciál krvetvorných kmenových buněk, když se je nesnažíme získat od zemřelých. A tak jsme se jedn do výzkumu a k naší radosti zjistili, že to skvěle funguje,“ popisuje Šefc.             A výsledky ohromují i zahraniční kapacity: krvetvorné kmenové buňky mohou vědc šest hodin po skonu dárce, když je tělo v pokojové teplotě kolem dvaceti stupňů. A pokud s čtyři stupně, tak se buňky udrží při životě bez ztráty svých schopností dokonce celých dva o mimořádně významný objev,“ uznává přední český onkolog Pavel Klener. Ty buňky mohu žít až 300 let Nečasův a Šefcův tým zkoumal rovněž odolnost i vlastnosti krvetvorných kmenových buněk a d pozoruhodným zjištěním.             Od mrtvých laboratorních myší odebrali vědci buňky a transplantovali je v různ časových intervalech nemocným myším. Porovnávali je s čerstvě odebranou kostní dření a ve se prokázalo, že kmenová buňka kostní dřeně je mimořádně odolná a vydrží dlouho i v mrtvém vědců je nanejvýš pravděpodobné, že stejně to funguje u lidí.             Šefc má pro výdrž kmenových buněk vysvětlení: „Jejich životnost není limitován života. Příroda je naprogramovala tak, aby dokázaly zásobovat tělo krevními elementy asi p tří set let. Proto je můžeme transplantovat od dospělého dárce a ony pak mohou v těle příj jeho krvetvorbu a zůstanou navíc s velkou rezervou produktivní po celý jeho život.“ Chudé registry Současné registry dárců kmenových buněk jsou přes veškerou snahu stále velmi malé. Dárci s obtížně, třebaže jsou registry celosvětově propojené, takže kmenové buňky Čechů putují do naopak do Česka. Problémem je i to, že u transplantace kostní dřeně je nutná imunogenetick dárcem a příjemcem, což velmi omezuje naději na nalezení vhodného dárce.             Pro transplantaci se dnes od zemřelých běžně získávají játra, srdce či ledviny neplatí pro krvetvorné kmenové buňky. Ty se odebírají od živých lidí - například z kyčelní která jí protéká. U zemřelých pacientů je proto podle Luďka Šefce nutné změnit techniku od kyčelní kost a kostní dřeň seškrábnout. Kdy se začne léčit? Když čeští vědci představili v Kanadě na nedávné světové konferenci hematologů výsledky sv se pod palbou dotazů lékařských i výzkumných kapacit.             Hitem lékařského výzkumu století je dnes přeprogramování normálních buněk na t nichž se bude moci v budoucnu vytvořit srdce, játra, ale i kostní dřeň. „Bude ovšem ještě desetiletí trvat, než se to podaří. A do té doby může lidem s poruchou krvetvorby účinně p objev,“ vysvětluje Luděk Šefc. Pokud ho potvrdí i výsledky klinické praxe, mohly by se krv buňky zemřelých transplantovat nemocným lidem možná už za pět let. *** FAKTA Když se netvoří krev * Při onemocnění krvetvorby selhává kostní dřeň, kde se normálně tvoří krvetvorné kmenové se proto musí dodat nové buňky, protože svoje již nemá. * Pro transplantaci se většinou po od dárců, protože vlastní krvetvorné kmenové buňky odebrané z pupečníkové krve mohou být j nemocí. Když se nicméně zjistí, že vlastní krvetvorné buňky jsou zdravé, je možné je trans vrozených poruch krvetvorby lze transplantovat krvetvorné kmenové buňky pouze od dárců, ne kompatibilního sourozence.