Tomáš Zima: Chci být univerzitě ku prospěchu

10.9.2012    Zdravotnické noviny    Strana 8    Z domova, autor:    Markéta Mikšová       

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, byl děkanem 1. lékařské fakulty UK od 1. září 2005. Na této pozici setrval dvě funkční období. Zeptali jsme se, jak uplynulých 7 let ve funkci hodnotí.

* Přál jste si mít fakultu špičkovou, přátelskou a otevřenou. Chtěl jste odstranit pomyslné bariéry mezi studenty a pedagogy, mezi jednotlivými pracovišti, fakultou a nemocnicí, za prioritu v pedagogické oblasti jste označil rozšíření a definování praktické výuky. Co se vám z vaší vize podařilo naplnit?

            Špičková, přátelská, otevřená – z obsahu každého tohoto slova se něco naplnit podařilo. Fakulta patří mezi přední vědeckovýzkumné instituce, řada našich absolventů úspěšně působí u nás i v zahraničí. Věřím, že přátelská atmosféra na fakultě je jak mezi akademickými pracovníky, tak i mezi studenty, o čemž svědčí řada konkrétních aktivit, jako jsou setkávání, společenské akce a samozřejmě vědecké debaty. Říkám-li přátelská, neznamená to, že by nebyla kritická. Ale vesměs upřímně kritická, hledající cestu kupředu.

* Existuje něco, na čem jste si takzvaně vylámal zuby?

            Samozřejmě že byla období dramatičtější jako třeba dění kolem snah přeměnit univerzitní nemocnice na akciové společnosti či stěhovat Všeobecnou fakultní nemocnici z Karlova náměstí, ale snažil jsem se zuby si nevylámat. Spíše bych řekl, že některé věci trvaly déle, než jsem očekával.

* Co v rozvoji fakulty považujete za svoji primární zásluhu?

            Že jsme se těch uplynulých sedm let úspěšně rozvíjeli, modernizovali, vznikaly nové obory, nové předměty, wikiskripta a zrekonstruovala se řada objektů fakulty. Nechci zde ale vyjmenovávat všechny rekonstrukce, počty nově jmenovaných profesorů a nově vzniklá pracoviště…

* Jakým způsobem jste vyřešil program praktického zubního lékařství jak oboru s výrazným podílem individuální výuky?

            Podmínky pro rozvoj oboru nastaly díky rekonstrukci objektu v Kateřinské 32, kde vznikly moderní prostory, umožňující rozšířit individuální výuku. Zvýšili jsme počet fantomových učeben a fantomů a samozřejmě teď je zde otázka kontinuálního rozšiřování personálního zázemí. S letošním akademickým rokem došlo k přeuspořádání pracovišť, teoretická a nechirurgická výuka je soustředěna do ústavu klinické a experimentální stomatologie řízeného profesorkou Janou Duškovou a chirurgická část patří pod kliniku ústní, čelistní a obličejové chirurgie, která je právě zaměřena na maxilofaciální chirurgii. Přistoupili jsme k těmto organizačním změnám, aby se výuka i obory samotné mohly lépe rozvíjet.

* Podařilo se vám více zapojit studenty do výzkumných aktivit fakulty?

            Určitě ano, a to nejen do výzkumných aktivit, ale také do procesu výuky. Řada podnětů od studentů výuku zlepšila, je to pohled „ze druhého břehu“, který někdy upozorní na zažité stereotypy, jež se mohou změnit. Zmínil jsem wikiskripta a e-learning, kde studenti jsou aktivními spolutvůrci. Samozřejmě v oblasti vědy jsou to vědecké konference, fakultní či mezinárodní, kde nás studenti úspěšně reprezentují v pregraduální i postgraduální sféře. Řada postgraduálních studentů nebo postdoktorandů získala prestižní ocenění, například kolegyně Alena Čížková cenu Česká hlava.

* Pozoroval jste za dobu ve funkci děkana nějakou změnu v přístupu studentů ke studiu medicíny?

            Nejen za dobu mého děkanování, ale i za těch dvacet let, co na fakultě učím. Současní studenti jsou sebevědomí, někteří právem, jsou otevření, kritičtí a mají velké možnosti poznávat a studovat v zahraničí, což je velkou devizou do budoucna. Potěšitelné pro mě je, že řada studentů nachází uplatnění na prestižních pracovištích v zahraničí, a to nejen ti z anglické paralelky.

* Z čeho máte největší radost?

            Z přátelské a milé atmosféry, která na fakultě panuje.

* Kam se chystáte dál, čemu se teď hodláte věnovat?

            Mojí prioritou je teď být v týmu pana děkana Šeda, kde budu mít na starosti vnější vztahy, rozvoj fakulty, chci mu být nápomocen v dalším směřování naší fakulty. Hodlám se také více zaměřit na vědeckou práci v oblasti nádorových markerů a produktů pozdní glykace, více se vrátit do laboratoře a ve větší míře se věnovat přednášení a zkoušení. Chci samozřejmě působit v rámci Univerzity Karlovy.

* Budete se ucházet o nějakou další veřejnou funkci?

            V tuto chvíli ne. Jsou samozřejmě různé možnosti. Byl jsem jmenován členem Vědecké rady UK. V tomto sboru jsem již působil a teď se po sedmi letech vracím, budu se snažit být nápomocen prospěchu naší fakulty a univerzity.

* Jako děkan jste byl „hodně vidět“. Kromě činnosti řídicí, přednáškové, výukové a záštit nad kongresy jste si našel čas i na slavnostní otevírání zrekonstruovaných budov, křty odborných publikací či uvádění osobností do Křesla pro Fausta. Můžete se teď těšit na něco, na co jste v posledních sedmi letech neměl čas?

            Měl jsem málo času na rodinu a přátele, takže věřím, že jim to vynahradím. Kromě funkce proděkana pro vnější vztahy vykonávám funkci předsedy České společnosti klinické biochemie ČLS JEP, i nadále zůstávám přednostou Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, jsem vědeckým sekretářem České společnosti pro biochemii a molekulární biologii, členem předsednictva ČLS JEP, členem několika vědeckých rad. Mám řadu aktivit, které mi zůstaly. Přesto doufám, že teď budu mít více času.