Záměr zavést povinné placení zápisného na veřejných vysokých školách se se začátkem školního roku objevuje jako téma změn, které hodlá ministr školství Petr Fiala uskutečnit během nadcházejících měsíců. Tento plán je nesmyslný z věcných i realizačních důvodů.

Jedinečný objev, který může dát naději lidem s poruchou krvetvorby, se podařil týmu Emanuela Nečase a Luďka Šefce z Ústavu patologické fyziologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Vědci jako vůbec první na světě dokázali, že krvetvorné kmenové buňky lze získat i od zemřelých lidí. „Může to významně rozšířit registry dárců kostní dřeně a dát šanci na život lidem čekajícím na transplantaci, které se nyní leckdy nedočkají,“ vysvětluje Luděk Šefc.

Výši zápisného na vysokých školách po jeho zavedení nebude jednoduché rok od roku zvýšit. Maximální částka za poplatek ke studiu totiž bude v zákoně. Počítá s tím ministr školství Petr Fiala.

První zářijový den vystřídal profesora Tomáše Zimu ve funkci děkana 1. lékařské fakulty UK v Praze profesor Aleksi Šedo, dosavadní proděkan pro grantovou problematiku a rozvoj a přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK.

Co v rozvoji fakulty považujete za svoji primární zásluhu?

Že jsme se těch uplynulých sedm let úspěšně rozvíjeli, modernizovali, vznikaly nové obory, nové předměty, wikiskripta a zrekonstruovala se řada objektů fakulty. Nechci zde ale vyjmenovávat všechny rekonstrukce, počty nově jmenovaných profesorů a nově vzniklá pracoviště…

Vysoké školy by mohly přijít o 1,5 miliardy korun, ministerstvo školství couvá z problémového projektu KREDO hrazeného z EU. Vysoké školy už přitom začaly přes prázdniny připravovat plány vlastního rozvoje, za něž měly od ministerstva slíbeny peníze, zlobí se Rada vysokých škol. Projekt ale není po právní stránce dobře nastaven, a pokud bude pokračovat, hrozí další problémy.

Nestor české sociologie profesor Jiří Musil zemřel 16. září ve věku 84 let. Ostravský rodák se zabýval především sociologií města a bydlení. Jako jeden z posledních absolvoval obor sociologie a filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy po druhé světové válce, než komunistický režim tyto obory potlačil. Jeho učitelem byl i známý český filozof Jan Patočka.

V říjnu začne pro stovky tisíc studentů nový akademický rok. Letos poprvé by se měl kvůli intervenci seshora výrazně snížit počet přijatých studentů. Přesné údaje zatím nejsou k dispozici, ale ministerstvo při letošním snížení výdajů na přijaté uchazeče doporučilo veřejným školám přijmout o deset procent uchazečů méně. Na celkovém počtu vysokoškoláků se to však podle ministra školství Petra Fialy nijak neodrazí, protože schodek podle něj spolknou soukromé školy.

Ministr Fiala je o hodně zdrženlivější než jeho předchůdce na ministerstvu školství, což zatím hraje u veřejnosti i u odborníků v jeho prospěch. Zároveň se však ozývají otázky: V čem ještě se bude lišit od Josefa Dobeše? Bude držet nastavený směr? Z čeho sleví? A vyrovná se s problémy, které zdědil? Pokusili jsme se to při začátku nového školního roku zjistit.

Na výjezdy studentů a další vzdělávací programy chce Brusel dát o 73 procent více peněz než dosud. Do programu nazvaného ‚Erasmus pro všechny‘ plánuje investovat v přepočtu skoro 500 miliard korun.Vidíš, kam to chudá holka z Roudnice může dotáhnout?“ říká Tereza Hroudová a ukazuje do kamery svůj bakalářský diplom ze skotské univerzity.

Do studia pedagogiky se talentovaní absolventi středních škol neženou. Po 15 letech praxe by totiž jako učitelé brali jen polovinu toho, co jejich vysokoškolsky vzdělaní vrstevníci v jiném oboru. Ukázala to dnes zveřejněná studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). Podle odborníků má nyní vláda na výběr, buď školství podpoří na úkor jiných výdajů, nebo bude v příštích letech upadat vzdělanost.

Pokuta, kterou udělila inspekce životního prostředí Národnímu parku Šumava, zahrnuje i sankci za loňské kácení kůrovcem napadených stromů Na Ztraceném. Vyplývá to z rozhodnutí, které má MF DNES k dispozici. Univerzita Karlova v něm také říká, že asanace byla zbytečná a lokalitu poškodí.

Některé školy však vzaly v potaz anomálie státní maturitní zkoušky a daly podzimním repetentům možnost dostat se na školu i po opravném termínu.

Ministr školství Petr Fiala v tomto týdnu přivítal školáky po letních prázdninách. Sám si ale volna příliš neužil. Nejdřív zachraňoval rozpadající se úřad, pak tisíce propadlých maturantů a do toho se stále ještě přetahuje s Evropskou komisí o problémové fondy. Už teď ale myslí na to, že až vyřeší nejaktuálnější problémy, dostane se ke klíčovému problému českého školství – učitelům. „Potřebují perspektivu a motivaci, chci pro ně zavést kariérní řád,“ říká v rozhovoru pro HN Fiala.

Na schůzce se řešila hlavně reforma vysokoškolského zákona. Ministr společně s rektory na ní chce začít pracovat už na přelomu září a října tak, aby byla hotová do konce roku a mohl jí předložit vládě. Přepracovat chce ale také zákon o finanční pomoci studentům, který by v budoucnu mohl, alespoň částečně kompenzovat případné zavedení školného.

Zatímco soukromým středním školám v Česku se daří nalákat studenty na špičkovou kvalitu výuky, vysoké soukromé školy čekají spíš na ty, co zbyli. Proto také rozjíždějí hlavní část své reklamní kampaně až na přelomu léta a podzimu – aby oslovily zájemce, kteří se nedostali na státní školy. „Celá řada soukromých vysokých škol tu vznikla s vidinou rychlého zisku. Majitelé si ale neuvědomili, že je nutné, aby jejich pověst byla dlouhodobější,“ říká šéfka akreditační komise Vladimíra Dvořáková.

Vysoké školy by podle ministra školství Petra Fialy měly v příštím roce hospodařit s 21,8 miliardy korun. Je to zhruba o 700 milionů korun více než měly pro rok letošní. Ministr o tom dnes informoval Českou konferenci rektorů (ČKR), která jednala v Českých Budějovicích. Částka 21,8 miliardy korun pro vysoké školy je v návrhu rozpočtu pro příští rok, řekl novinářům předseda ČKR Václav Hampl.

Letos byly šance dostat se na univerzitu o něco menší než v posledních letech masivního přijímání. Ministr školství Petr Fiala totiž zastropoval udělování financí na studenta, což vysoké školy vedlo k tomu, že nabíraly méně nováčků.

Placení školného na vysokých školách bývá často obhajováno příkladem Spojených států. Běžně se platí na výdělečných soukromých VŠ, ale i na veřejných a neziskových soukromých. Najdeme zde nicméně nejkvalitnější světové školy i vysoký podíl obyvatel, kteří ke studiu dostanou příležitost.

Ekonomika se neobejde bez výzkumu a v první řadě to platí pro českou ekonomiku, která je závislá na technologiích svého průmyslu. Čechům se dosud nepodařilo propojit výzkum s technologiemi, proto vláda přichází s novým plánem, jak to zařídit. O nových možnostech spolupráce výzkumu a průmyslu tedy uslyšíte v magazínu Zaostřeno na finance, který společně připravily Český rozhlas 6 a Aktuálně.cz.

V sousedství plzeňské fakultní nemocnice na Lochotíně začne v nejbližších dnech výstavba první části Univerzitního medicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Po dokončení tam bude sídlit pět teoretických ústavů fakulty a nově vznikající Biomedicínské centrum. Projekt minikampusu za více než 600 milionů Kč by měl být hotový na jaře 2014.

To je pravda, ale já jsem také řekl, že budeme postupovat v určitých krocích, že je nejprve potřeba provést nezbytnou stabilizaci úřadu a pak teprve mohu přistupovat k reformním návrhům. Také jsem řekl, že intenzivní jednání s reprezentacemi vysokých škol právě o reformních návrzích, včetně zápisného, začnou v průběhu podzimu, v měsíci září a to hodlám dodržet. Takže do té doby se opravdu nechci fixovat veřejně na nějakých částkách. Ale samozřejmě pohybujeme se kolem těch čísel ve svých úvahách, která jste uvedl. Ono je to také velmi jednoduché.

Výši zápisného zatím prozradit nemohu, protože žádná není stanovena. Ale rozhodně musí být tento poplatek sociálně únosný a nemůže nikomu bránit ve studiu na vysoké škole. Všichni podvědomě vycházíme z částek, které zazněly kdysi, když s verzí zápisného přišla Univerzita Karlova. To se mluvilo o pěti šesti tisících ročně, a to jsou částky, které při debatě o zápisném mají všichni tak trochu v hlavě.

První část rozsáhlého kampusu, který vyroste na holém prostranství vedle fakultní nemocnice, začne sloužit dvěma tisícovkám studentů v roce 2014. „V první etapě vzniknou tři budovy,“ řekl Právu koordinátor projektu Libor Kočí. Nejvyšší sedmipodlažní objekt bude sloužit pro pět teoretických ústavů fakulty. „Ty se budou i nadále věnovat především výuce,“ sdělil děkan Boris Kreuzberg.

Pacienti, kteří byli v Hradci Králové zvyklí jezdit „do fakultky“, budou muset od roku 2014 trochu pozměnit svůj slovník. Vláda na středečním jednání schválila záměr, kterým se dosavadní fakultní nemocnice mají změnit na nemocnice univerzitní. Zatímco pro pacienty se změní jen název, vedení nemocnice se změna dotkne podstatně citelněji.

Zástupci vysokých škol dnes budou jednat o problematickém programu KREDO za téměř 1,5 miliardy korun. Většina peněz z EU měla jít univerzitám na přípravu plánů jejich rozvoje, už dříve ale akademici upozornili na špatné nastavení celého projektu. Rada vysokých škol bude dnes na svém zasedání jednat se zástupci ministerstva školství také o přípravě reformních zákonů o vysokých školách.

Vláda na konci srpna schválila návrh zákona o transformaci fakultních nemocnic na nemocnice univerzitní. Jeho předkladatelé slibují, že tato norma přinese klíčovým zdravotnickým zařízením větší nezávislost a transparentnost řízení, na druhou stranu zůstává celá řada otázek týkajících se spolupráce fakult a nemocničního managementu otevřená. Proto se v diskusním fóru tentokrát ptáme: Kde jsou podle vás možná rizika této transformace a naopak, jaké přínosy si od ní slibujete?

Ministerské omezení počtů financovaných studentů nebylo plošné, nýbrž bylo částečně diferencované podle ukazatelů kvality. Proto pokles přijatých uchazečů byl na Univerzitě Karlově (UK) menší než celostátně. Přesto pokračoval trend poklesu počtu přijatých z 23 tisíc v roce 2010 přes 22 tisíc vloni po letošních necelých 21,5 tisíce korun. Pokles se netýká počtu přijatých doktorandů ani počtu zahraničních studentů.

Kandidátem Národní ceny Česká hlava za mimořádné vědecké výsledky, kterou každoročně uděluje vláda, je letos onkolog Pavel Klener. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace navrhla kabinetu udělit tuto prestižní cenu, spojenou s částkou jednoho milionu korun, právě jemu. Vyplývá to z předkládací zprávy.

V pátek oslaví svátek nejen Václavové, ale také věda. Právě čtvrtý zářijový pátek patří již tradičně Evropské noci vědců, největší celoevropské akci na podporu vědy a techniky. Národním koordinátorem akce je plzeňské Techmania Science Center. Na desítkách míst v celé České republice se setkáte s ukázkami nejmodernější techniky, populárně laděnými přednáškami, vědecko-technickými show, hudebními vystoupeními, řadou her, soutěží a kvízů. V první řadě na vás ale čekají právě vědci, badatelé a výzkumníci.

Ministerstvo školství ve svých dokumentech preferuje angličtinu před ostatními cizími jazyky, za upadající zájem o němčinu ale mohou i předsudky rodičů a dětí. Ukázal to dnes zveřejněný výzkum vědců z ústavu germanistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Některé školy nevytvářejí pro výuku němčiny vhodné podmínky, rodiče zase mají za to, že jen s angličtinou se jejich dítě domluví všude.

Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., se počátkem září ujal funkce děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Dosavadní proděkan pro grantovou problematiku a rozvoj a přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK povede fakultu rozbouřenými akademickými vodami příští čtyři roky.

Zápisné je až poslední krok. Nejprve se chce ministerstvo školství soustředit na finanční pomoc pro studenty. Ubytování, strava, učebnice a další náklady totiž mnohdy šplhají k deseti tisícům měsíčně. „Někteří si nemohou studium vůbec dovolit, nebo volí nenáročné školy, aby zároveň zvládli pracovat na plný úvazek,“ vysvětluje Tomáš Hruda, nový náměstek ministra školství, který má od začátku září na starosti oblast výzkumu a vysokých škol.

Kdo se v poslední době podíval na webové stránky pražské Vysoké školy ekonomické (VŠE), byl možná překvapen, že tam narazil i na azbuku. Podnikohospodářská fakulta totiž nabízí nově také bakalářský obor Ekonomika podnikání a management v ruštině. „Je to jedna z nemnoha možností, jak dostat do českého vysokého školství ještě jiné než státní peníze,“ vysvětluje organizátor programu Ladislav Tyll.

Letošní cenu Egona Ervína Kische pro autory literatury faktu získal jičínský rodák, historik Robert Kvaček. Kniha profesora Univerzity Karlovy Poslední den přibližuje události a okolnosti, které předcházely mnichovské dohodě v roce 1938.

Cenu Jaroslava Seiferta letos dostane literární vědec, editor, spisovatel a překladatel Vladimír Binar. Prestižní ocenění, které už od roku 1986 udílí Nadace Charty 77, získal za svůj povídkový triptych Číňanova pěna. Laureát cenu dostane 16. října v rezidenci pražského primátora spolu s odměnou 250 tisíc korun, oznámili organizátoři ceny.

Po patnácti letech praxe berou učitelé 27 tisíc, ostatní vysokoškoláci však v průměru dvakrát tolik. Zjistili to výzkumníci z think tanku IDEA při CERGEEI. Jak se to odráží na vzdělanosti v Česku? O kolik peněz kvůli tomu přijde zdejší ekonomika? A jak vypadá studium na Harvardu? S LN o tom hovoří mladý vědecký pracovník Jan Straka.

Za dva roky by již měli první studenti a akademici využívat nové výukové a výzkumné centrum královéhradeckých fakult Univerzity Karlovy. Stavět se začalo v těchto dnech a jde o investici v objemu asi 420 miliónů korun.