Studentům se rýsují půjčky až 20 tisíc za semestr, úroky zaplatí stát

17.10.2012    Hospodářské noviny    Strana 6    Česko, autor: Julie Daňková

Vysoké školství

Studijní výdaje bude možné platit i ze stavebního spoření Zaměstnavatelé studentů se mohou dočkat daňových úlev

Studentce architektury Tereze Kadidlové zbývají dva semestry na to, aby odevzdala svou bakalářskou práci. Kvůli zaměstnání v administrativě jí ale na na rýsování moc času nezbývá. „Architektonické ateliéry teď moc práce nenabízejí,takže abych mohla školu studovat, aniž bych zatěžovala rodinný rozpočet, pracuji i mimo obor,“vypráví čtyřiadvacetiletá studentka stavební fakulty ČVUT, která žije jen s matkou. „Banky žádné výhodné úvěry nenabízí, takže pokud by existovala bezúročná půjčka od státu, okamžitě bych po ní sáhla,“ tvrdí Kadidlová.

            Na magisterském studiu se ale její peněžence i časovému presu zřejmě uleví. Ministr školství Petr Fiala totiž připravuje zákon, který má studentům finančně pomoci.

            V první řadě počítá se zavedením bezúročných půjček pro studenty, kteří budou moci získat až 20 tisíc korun na semestr. Vysokoškolákům je nabídnou banky a úrok za ně bude po celou dobu studia platit stát.

            Fiala také chce, aby studenti mohli využít stavební spoření i na studijní výlohy nebo zajistit daňové úlevy pro zaměstnavatele, kteří dají práci studujícím vysokoškolákům. Návrh už poslal studentské komoře Rady vysokých škol a vláda by ho měla mít na stole do konce roku. Pokud se zákon podaří bez problémů schválit, do praxe může vstoupit v akademickém roce 2014/2015.

Splácet 5, 10 nebo 15 let „Konečně se zařadíme po bok Německa či skandinávských zemí, které mají systém půjček s nějakou formou garance státu již léta,“ vítá návrh ekonom a člen NERV Daniel Münich.

            Výhrady má ale k navrhovanému rozložení splátek. Student totiž půjčku musí začít splácet hned po ukončení studia, kdy mívá poměrně nízký plat. A měsíční splátka tak bude citelným zatížením. Absolvent se ale může rozhodnout, zda dluh bude splácet pět, deset nebo patnáct let. „Racionální student si splátku rozloží do patnácti let, aby mohl měsíčně splácet co nejmenší částku. Protože v momentě, kdy si začne vydělávat víc, může bezplatně vše splatit předčasně najednou,“ doporučuje Münich.

            Od splácení pak absolventy omluví jen rodičovská dovolená, nezaměstnanost nebo příjem menší než dvojnásobek minimální mzdy.

Podle Münicha bude nový úvěr zajímavý pro 25 procent ze stávajících čtyř set tisíc studentů. Vize náměstka pro vysoké školství Tomáše Hrudy jsou střízlivější. Podle něj po půjčce sáhne přibližně deset procent studentů. Většina mladých lidí, které vysoká škola teprve čeká,podle něj půjde cestou spoření na studia. „Podstatné je, aby i sociálně slabší studenti měli možnost studovat obor, který jim práci při studiu neumožňuje – třeba medicínu,“ říká Hruda.

Spíše než půjčky daňové úlevy Studentská komora ale víc než půjčkám fandí navrhovaným daňovým úlevám pro firmy, které zaměstnávají vysokoškoláky už při studiu. „Velice to podporujeme. Je důležité postavit systém tak, aby se mladí lidé dokázali uživit samostatně,“ míní Miroslav Jašůrek, předseda studentské komory Rady vysokých škol.

            Podle něj se navíc jasně ukazuje, že praxe v oboru zajímá budoucí zaměstnavatele víc než diplom, a proto by měl návrh s úlevami pamatovat jedině na firmy, které nabízejí práci ve studovaném oboru.

            Školští úředníci teď na společných jednáních s kolegy z ministerstva financí propočítávají dopady všech bodů na státní rozpočet. Kdyby si dvacet tisíc na semestr půjčilo deset procent studentů, stát by ročně přišel o 31 milionů. Jenže kdyby došlo na scénář, kdy si stejnou částku půjčí už devadesát procent vysokoškoláků, zátěž by se vyšplhala téměř k 300 milionům korun.

            „Musíme si říct, co je nezbytné a co je určitý bonus,“ říká Hruda, který je přesvědčený, že investice se státní kase po čase několikanásobně vrátí.

Konečně se zařadíme po bok Německa či skandinávských zemí, které mají systém půjček s nějakou formou garance státu již léta. Daniel Münich ekonom, člen NERV

Výdaje pro stát 31 milioNů má na úrocích ročně vydat státní rozpočet, pokud si 20 tisíc na semestr půjčí deset procent studentů.