Studentům se rýsují půjčky až 20 tisíc za semestr, úroky zaplatí stát ****************************************************************************************** * Studentům se rýsují půjčky až 20 tisíc za semestr, úroky zaplatí stát ****************************************************************************************** 17.10.2012    Hospodářské noviny    Strana 6    Česko, autor: Julie Daňková Vysoké školství Studijní výdaje bude možné platit i ze stavebního spoření Zaměstnavatelé studentů se mohou úlev Studentce architektury Tereze Kadidlové zbývají dva semestry na to, aby odevzdala svou bak Kvůli zaměstnání v administrativě jí ale na na rýsování moc času nezbývá. „Architektonické moc práce nenabízejí,takže abych mohla školu studovat, aniž bych zatěžovala rodinný rozpoč mimo obor,“vypráví čtyřiadvacetiletá studentka stavební fakulty ČVUT, která žije jen s mat výhodné úvěry nenabízí, takže pokud by existovala bezúročná půjčka od státu, okamžitě bych tvrdí Kadidlová.             Na magisterském studiu se ale její peněžence i časovému presu zřejmě uleví. Mi Petr Fiala totiž připravuje zákon, který má studentům finančně pomoci.             V první řadě počítá se zavedením bezúročných půjček pro studenty, kteří budou 20 tisíc korun na semestr. Vysokoškolákům je nabídnou banky a úrok za ně bude po celou dob stát.             Fiala také chce, aby studenti mohli využít stavební spoření i na studijní výlo daňové úlevy pro zaměstnavatele, kteří dají práci studujícím vysokoškolákům. Návrh už posl komoře Rady vysokých škol a vláda by ho měla mít na stole do konce roku. Pokud se zákon po schválit, do praxe může vstoupit v akademickém roce 2014/2015. Splácet 5, 10 nebo 15 let „Konečně se zařadíme po bok Německa či skandinávských zemí, kter půjček s nějakou formou garance státu již léta,“ vítá návrh ekonom a člen NERV Daniel Müni             Výhrady má ale k navrhovanému rozložení splátek. Student totiž půjčku musí zač po ukončení studia, kdy mívá poměrně nízký plat. A měsíční splátka tak bude citelným zatíž se ale může rozhodnout, zda dluh bude splácet pět, deset nebo patnáct let. „Racionální stu rozloží do patnácti let, aby mohl měsíčně splácet co nejmenší částku. Protože v momentě, k vydělávat víc, může bezplatně vše splatit předčasně najednou,“ doporučuje Münich.             Od splácení pak absolventy omluví jen rodičovská dovolená, nezaměstnanost nebo dvojnásobek minimální mzdy. Podle Münicha bude nový úvěr zajímavý pro 25 procent ze stávajících čtyř set tisíc student pro vysoké školství Tomáše Hrudy jsou střízlivější. Podle něj po půjčce sáhne přibližně de studentů. Většina mladých lidí, které vysoká škola teprve čeká,podle něj půjde cestou spoř „Podstatné je, aby i sociálně slabší studenti měli možnost studovat obor, který jim práci neumožňuje – třeba medicínu,“ říká Hruda. Spíše než půjčky daňové úlevy Studentská komora ale víc než půjčkám fandí navrhovaným daňo firmy, které zaměstnávají vysokoškoláky už při studiu. „Velice to podporujeme. Je důležité tak, aby se mladí lidé dokázali uživit samostatně,“ míní Miroslav Jašůrek, předseda studen vysokých škol.             Podle něj se navíc jasně ukazuje, že praxe v oboru zajímá budoucí zaměstnavate diplom, a proto by měl návrh s úlevami pamatovat jedině na firmy, které nabízejí práci ve             Školští úředníci teď na společných jednáních s kolegy z ministerstva financí p dopady všech bodů na státní rozpočet. Kdyby si dvacet tisíc na semestr půjčilo deset proce by ročně přišel o 31 milionů. Jenže kdyby došlo na scénář, kdy si stejnou částku půjčí už vysokoškoláků, zátěž by se vyšplhala téměř k 300 milionům korun.             „Musíme si říct, co je nezbytné a co je určitý bonus,“ říká Hruda, který je př investice se státní kase po čase několikanásobně vrátí. Konečně se zařadíme po bok Německa či skandinávských zemí, které mají systém půjček s něja garance státu již léta. Daniel Münich ekonom, člen NERV Výdaje pro stát 31 milioNů má na úrocích ročně vydat státní rozpočet, pokud si 20 tisíc na deset procent studentů.