Selhání srdce je naše daň za úspěch ****************************************************************************************** * Selhání srdce je naše daň za úspěch ****************************************************************************************** 10.10.2012    Lidové noviny    Strana 18    Medicína & věda, autor: EVA VLČKOVÁ        Dříve 1/3 lidí s infarktem umírala a ze zbylých 2/3 se stali invalidi. Na infarkt se umírá v mnohem vyšším věku než dřív a častěji útočí na ženy, říká profesor E lékařské fakulty Harvardovy univerzity. * LN Přes veškerý pokrok celosvětově umírá na nemoci srdce stále více lidí. Jak je to možn             Velmi záleží na tom, v jaké části světa se nacházíte. Lidé v zemích, jako je Č Brazílie, netrpěli kardiovaskulárními chorobami, dokud si neosvojili západní styl života. dnes dožívají vyššího věku, ani v Africe už tak často neumírají hladem, na infekce nebo na Nyní tam lidé žijí dost dlouho na to, aby se u nich stihlo vyvinout onemocnění srdce. Prot Světové zdravotnické organizace právě nemoci srdce celosvětově nejčastější příčinou smrti. * LNA co Evropa a Severní Amerika?             Lidé tam sice žijí déle, ale nežijí věčně. Takže stále umírají na nemoci srdce na ně v padesáti jako dřív, ale třeba v osmdesáti. Dřív byl infarkt jako blesk z čistého n nečekaně, nejčastěji zasáhl muže kolem padesáti, kteří se starali o rodinu, třetina z nich zbylých dvou třetin se stali invalidi. Dnes je stejný počet infarktů, ale častější jsou na kterým je nad 70 let. * LN Jak lze vysvětlit onen rozdíl mezi muži a ženami?             Je možné, že ženy dříve mívaly infarkt častěji, než jsme si mysleli, ale proje trochu jinak, méně dramaticky. Takže se hůř rozpoznává. Možná nám jen tyto případy častěji toho mají ženy zhruba do 50 let hormonální ochranu proti kardiovaskulárním nemocem. * LN Přibývá také selhání srdce, čím to je?             Řekl bych, že je to taková daň za úspěch. Pacient dnes sice infarkt přežije, a zůstane jizva. Postupně můžou přijít další infarkty, další jizvy, a za několik let srdce s důvodem je vysoký krevní tlak. Ten dřív zabíjel lidi skrz mrtvici - v mozku jim praskla cé konec. Dnes umíme hypertenzi účinně regulovat pomocí léků, ale problém je v tom, že řada p nedodržuje. Chvíli lék berou, pak se cítí lépe, tak toho nechají. Nebo si lék zapomenou vz a mávnou nad tím rukou. Ale i když léky berou, stává se, že jim několikrát za den krevní t a dosahuje vyšších hodnot. To je permanentní zátěž na srdce, které pak musí pumpovat víc k den, měsíc, rok, ale ne věčně, takže nakonec vypoví službu. A místo toho, aby člověk zemře mrtvici, zemře v 70 na selhání srdce. * LN Zmínil jste se o škodlivosti západního stylu života. Co srdci a cévám škodí nejvíc? N cholesterol?             V západních zemích hrála strava důležitou roli před rokem 1989. Od tohoto roku léky zvané statiny, které velmi účinně snižují hladinu cholesterolu. Jsou bezpečné a snadn před pár lety se výrazně zlevnily, protože jim vypršela patentová ochrana. Takže můžete jí pokud si vezmete tuto pilulku, je to v pořádku. Problém ovšem je, že v rozvojových zemích nezdravě jako my, ale statiny tam nemají. Nechci tímovšem říci, že je zdravé se přejídat. stravováním, který je čím dál aktuálnější, souvisí především s obezitou. Takže bych si ned cholesterolem v jídle, ale spíš s kaloriemi. * LNA další rizika?             Ta jsou mnohem vážnější. Jsem v Praze teprve 24 hodin a vidím, že tu máte velk kouřením. Na to byste se měli zaměřit. Jsem tu ubytovaný v jednom z luxusních hotelů a je patro. Kouření cigaret je přitom nejčastější příčinou smrti, které lze předejít. Souvisí s smrtelnými chorobami - s nemocemi srdce a cév, s rakovinou plic a chronickými nemocemi dýc Kdyby vedle statinů existovala ještě zázračná pilulka, která vás odnaučí kouřit, bylo by t * LN Jak se dnes v USA léčí infarkty? V Česku profesor Petr Widimský prosadil, aby byli pa infarktem standardně převáženi do specializovaných center na angioplastiku, při níž se tep výztuha do zúženého místa v srdci. Tím se výrazně snížil počet úmrtí a další evropské země systémem inspirují.             Ano, v Evropě je profesor Widimský skutečně průkopníkem. V USA je ale systém z složitější, protože se tam potýkáme s většími vzdálenostmi. Ve velkých městech to funguje u vás, ale na venkově je to horší, protože se hraje o čas. Když má pacient na venkově rako a hodiny o ničem nerozhodují, ale u infarktu ano, takže lékař musí použít jinou metodu. Al dostupnost zlepšovat, víc využívat vrtulníky a podobně. * LNOčekáváte v kardiologii v nejbližších letech nějaké přelomové události?             Jsou tu dvě slibné oblasti, které by mohly do deseti let přinést průlom. První tuky v krvi. Zatím jsme v půli cesty, ale objevují se nové způsoby, jak je regulovat pomoc jich v naší výzkumné skupině testujeme a vypadají velmi slibně. Pokud se osvědčí, mohly by významným posunem jako statiny v případě cholesterolu. Druhou oblastí je vývoj dokonalejší pump a umělého srdce. Na tom sice nepracuji, ale přemýšlímotom. Dick Cheney, bývalý vicepr států, měl šest infarktů, pak mu selhalo srdce. Čekal na transplantaci 15 měsíců, během ni při životě srdeční pumpa. Když to šlo 15 měsíců, proč by to nešlo pět let? Máme nedostatek transplantace, takže tu je spousta lidí, kterým srdce selhalo, ale jen malé procento z nic Jak se pumpy zdokonalují a zmenšují, říkám si, proč by nemohly fungovat dlouhodobě? * LN Co tomu brání?             Dnešní pumpy potřebují vnější zdroj energie. Z těla vede šňůra, která je rizik pro infekce a další komplikace. Chtělo by to vyvinout pumpu, kterou půjde úplně implantova kardiostimulátor, u něhož stačí jednou za sedm let vyměnit baterii. A druhý krok spočívá v u pacientů po několika infarktech neměli čekat, až jim srdce definitivně vypoví službu. Po pumpu třeba tři roky předtím, než jim srdce selže, prodloužilo by jim to život. * LN Dlouhodobě spolupracujete s Karlovou univerzitou v Praze. V čem přesně společná práce             Česká kardiologie patří ke světové špičce. Naše spolupráce se týká výzkumu a k zkoušek. Často se mluví o globalizaci - v souvislosti s technologiemi, počítači, obchodem. sice globalizovaná není, nicméně lékařský výzkum ano. Právě kardiologie razila cestu další ve velkých mezinárodních studiích. Všechno začalo výzkumem infarktu myokardu, který nám um s novými léky a metodami, které v posledních desetiletích řadu věcí změnily. Když jsem zač pacientů s infarktem v nemocnicích umírala. Dnes je úmrtnost jen čtyři až pět procent, to pokrok a umožnily ho právě velké klinické studie. * LN Jaký vzorek pacientů je pro výzkum potřeba?             Pamatuji si, jak jsme prováděli výzkumy na pěti, deseti pacientech. Ale v posl se náš obor naprosto změnil. Abychom ověřili, že nové diagnostické i léčebné metody jsou s a fungují, potřebujeme mnohem víc pacientů. Ne deset, ale deset tisíc. Právě proto spolupr českými odborníky. *** Dnes na infarkt umírá jen čtyři až pět procent pacientů. Prof. Eugene Braunwald (* 1926) * Emeritní přednosta Interní kliniky lékařské fakulty Harvardovy univerzity v Bostonu. * Minulý týden navštívil Prahu a převzal čestný doktorát Univerzity Karlovy. * Narodil se ve Vídni, s rodiči se před 2. světovou válkou odstěhoval do USA. * Věnuje se výzkumu infarktu a dalších srdečních poruch, založil výzkumnou skupinu TIMI St výstupy vedly k zásadním pokrokům v klinické kardiologii. * Je autorem celosvětově nejrozš kardiologie a 1481 vědeckých publikací, členem řady vědeckých a akademických společností. 1969-1972 byl vědeckým poradcem prezidenta USA.