Vizitkou školy jsou absolventi

30.10.2012    Lidové noviny    Strana 20    Akademie

    kva       

Vzdělávací instituce si začínají uvědomovat, že se studenty je dobré udržovat spojení i poté, co odejdou

Vysoké školy se začínají více zajímat o to, jak se uplatňují jejich absolventi. Logicky. Vzdělávací nabídka je veliká, nejlepší možnost, jak přilákat mladé lidi, je prokázat, že poskytuji kvalitní vzdělání. A nejprůkaznější je právě kariéra absolventů.

            Sledovat kariéru vlastních studentů potom, co už opustili posluchárny, není ovšem v českých podmínkách úplně snadné, protože tu neexistuje americká tradice přirozeného pocitu dlouhodobé (celoživotní) sounáležitosti se školou. Pokusy tu však jsou. Například České vysoké učení technické založilo nedávno slavnostně v Betlémské kapli spolek absolventů. A třeba Masarykova univerzita v Brně dělá pravidelně průzkum jak mezi čerstvými absolventy, kteří mají těsně po závěrečných zkouškách, tak mezi absolventy po dvou letech od ukončení studia. Ten letošní se může vykázat 1800 respondenty, kteří ukončili školu v letech 2009 a 2010.

Kolik berou absolventi Co se dozvíme? Z průzkumu vyplývá mimo jiné to, že víc než osm z deseti absolventů (82,5 procenta) Masarykovy univerzity z let 2009 a 2010 je zaměstnaných (nebo podnikají). Zbývající část tvoří nepracující (mateřská dovolená, postgraduální a jiné další studium, pobyty v zahraničí apod.) a nezaměstnaní. Nezaměstnaných je mezi respondenty jen 2,5 procenta. Celkem 45,7 procenta absolventů pracuje ve státních firmách či institucích, zhruba čtvrtina v českých soukromých firmách a 15 procent u zahraničních a nadnárodních firem.

            Dozvíme se také třeba to, že průměrný plat absolventa univerzity dva roky po dokončení školy je kolem 25 tisíc korun, přičemž nejvíc vydělávají absolventi Fakulty informatiky (38 000 Kč) a nejméně absolventi pedagogické fakulty (20 600 Kč).

            Na webu pražské Vysoké školy ekonomické se dočteme, že hrubý měsíční příjem absolventů z let 2010 a 2011 po ukončení školy nejčastěji spadal do kategorie 24 000 až 30 000 Kč. To uvedlo 34 procent absolventů. Dalších 24 procent absolventů mělo příjem v prvním zaměstnání mezi 30 a 40 tisíci korun. Příjem vyšší než 50 tisíc mělo pět procent absolventů, jedno procento dokonce přes sto tisíc korun. Pouze necelá třetina absolventů VŠE nemá ve svém prvním zaměstnání po promoci vyšší než průměrnou mzdu, necelá čtyři procenta pracují v zahraničí.

            Zpětnou vazbumá i Vysoké učení technické v Brně a uplatnění svých absolventů se snaží mapovat také soukromé vysoké školy. Třeba University of New York in Prague hlásí, že ze 455 absolventů bakalářského programu v oboru Business Administration má 55 procent trvalé zaměstnání a dalších 25 procent pokračuje ve studiu. Z 584 absolventů dalších bakalářských programů má více než 70 procent stabilní zaměstnání a dalších 15 procent se rozhodlo pro další studium. Zpráva je doplněna konstatováním, že z více než 250 studentů jich má 80 procent zaměstnání ve středním a vyšším managementu.

            Metropolitní univerzita si udělala průzkum mezi šesti sty absolventy (dnes už jich má přes šest tisíc). Zjistila však jen tolik, že 55 procent z nich pracuje v soukromém sektoru a 40 procent ve státní správě. Na dotaz, kolik absolventů je nezaměstnaných, však mluvčí školy odpověděla, že tuto kolonku nevyplnil nikdo – těžko prý říct proč –, což ovšem trochu zpochybňuje kvalitu šetření.

            Zvláštní je, že podrobnější přehled o absolventech nevede nejstarší Karlova univerzita. Přitom třeba v případě Pedagogické fakulty by to bylo jistě zajímavé. I proto, abychom zjistili, jak se uplatňují bakaláři, kteří nepokračují ve studiu. Tahle otázka by si ostatně zasloužila podrobnější průzkum u všech škol.