Nezavádět zápisné je pořád dobrá varianta ****************************************************************************************** * Nezavádět zápisné je pořád dobrá varianta ****************************************************************************************** 26.10.2012    Právo    Strana 12    Studoviny.cz, autor: Jiří Mach        REKTOR UNIVERZITY KARLOVY A ŠÉF KONFERENCE REKTORŮ VÁCLAV HAMPL: * UK navrhovala před lety zápisné ve výši 6000 ročně. Jak se nyní na zpoplatnění školství             Náš návrh byl výsledkem intenzivní debaty, která proběhla před třemi lety na p Byla to reakce na tehdy existující návrhy na zavedení odloženého školného, které nám připa připadají po mnoha stránkách špatné. Náš tehdejší konsenzus byl, že pokud by byla politick spoluúčast studentů na financování jejich studia, tak něco jako zápisné by byla nejlepší f * Když jste se dostali k částce 6000 na dřevo, co vše jste brali v potaz? Je tady i studie jakéhokoli poplatku odrazuje…             Nezavádět vůbec žádné nové poplatky je pořád velmi dobrá varianta. Je to ale p rozhodnutí, a pokud existuje politické úsilí to udělat, tak se pojďme bavit, jak to dělat škodami a s největšími benefity. Pro úplnost, tehdy jsme nevymysleli šest tisíc, ale spíš odvíjely od částky 1600 korun, což je zákonem daná sazba sociálního stipendia pro VŠ. Navr roční zápisné by mohlo být až trojnásobek této měsíční částky. * Mělo by být zápisné zavedeno pro všechny studenty, nebo jen pro prváky?             Obojí má pro a proti. Pokud by bylo zavedeno jenom pro prváky, tak to vytváří kategorií studentů. To úplně zdravé není. Na druhou stranu jsou odborné právní názory, kte že to lze zavést najednou i pro studenty, kteří už za určených podmínek studují. * Budou studenti díky zápisnému motivovanější?             Léta učím mediky v češtině „zadarmo“ a souběžně totéž v angličtině studenty, k platí poměrně velké peníze, a nemám pocit, že bych si mezi nimi všiml nějakých dramatickýc motivovanosti ke studiu. * Po zavedení školného se v zahraničí často snížily výdaje na školy. Existuje proti tomu n             Po mnoho let je konzistentním, jednotným stanoviskem rektorů, že primární podm zpoplatněním studia je, že to nebude na úkor veřejného financování. Jsme v situaci, kdy ve jde několik let dolů, a teď má přijít zápisné. Těžko ho v této situaci interpretovat jinak na klesající veřejné financování. * Jak byste zápisné použili?             Univerzitě peníze chybí na několika frontách. I když většina našich prostředků nemáme dost na to, abychom dobře zaplatili kvalitní lidi. Dále nám dramaticky chybí peníze přístrojové vybavení. A vůbec nejhorší je situace s financováním investičních akcí. Mimopr to čerpají značné prostředky z evropských fondů, ale pražské VŠ jsou z této možnosti admin úplně vyloučeny a neexistuje za to náhrada. * Jak je ještě UK znevýhodněna tím, že nemůže čerpat z fondů EU?             Už před řadou let jsme tušili, že to bude hodně zásadní problém, a čím dál víc skoro hrozí katastrofou. V Praze je 40 % vysokoškolských studentů a dvě třetiny celkového ČR, z toho přes 60 % vytvářejí pražské VŠ. Přitom v uplynulých letech dorazilo na české VŠ miliard ze strukturálních fondů EU, z toho na pražské školy jen tři! Ze strany státu není přiměřeným způsobem kompenzovat. Navíc obrovské stavby, které se mimo Prahu ze strukturáln budou potřebovat provozní peníze a ty už budou ze státního rozpočtu, tzn. z té částky, kte řadě případů alespoň nějak rozděluje kvalitativními kritérii podle toho, kde se dělá dobrá hodně studentů a kvalitní výuka. Takže Praha na tom bude bita dvakrát. Jednak zastaráváním pražské infrastruktury a ještě spolupodílem na financování provozu těch mimopražských. * Máte jasnou představu, jak by se univerzity měly reformovat?             Představ máme celou řadu. Je třeba ale říct jednu věc, relativně triviální, al hlavních témat, která potřebujeme změnit, je poměrně málo a je na nich docela shoda. Probl začít, když se začneme bavit, jak přesně změnit konkrétní parametry. * Co vás zaujalo v projevu premiéra Nečase při zahájení akademického roku?             Že poměrně silněji než pan ministr se zase vrací k problematice správních rad aspektu reformy vysokých škol. Uvidíme, co tato rétorika fakticky v sobě ponese. * Je změna fungování rad VŠ vůbec téma pro reformu?             Podle mě jistě ne to nejdůležitější. Nejlepší by bylo si v klidu a otevřeně na probrat pro a proti u různých variant a vidět, kam nás debata dovede. Osobně si myslím, že drobnější – modifikace systému řízení by asi na místě byly. Velmi bych se divil, kdybychom míře konsenzu na zcela zásadních změnách. * Jaká jsou nejcitlivější témata?             Problematika řízení, tak aby zůstal zachován princip institucionální autonomie velmi citlivé téma. Osobně mám starost o problematiku profesorských řízení. Spíše bych se jeho nedokonalosti, než ho celý nahradil něčím úplně jiným, což je jeden ze směrů, o které uvažuje. Otázka zápisného je samozřejmě značně výbušná. * Hovoří se o posilování technických oborů na úkor humanitních. Může dojít i na rušení hum             Tento vážný problém se týká nejen technických, ale obecně přírodovědních oborů fyziky, biologie, chemie. Všechny se více nebo méně potýkají s tím, že o ně není až takový o některé humanitní obory. Jsem ale pevně přesvědčen, že je to ve skutečnosti především pr stupňů školství – toho, jak jsou na středních školách lidé připraveni a namotivováni pro s oborů. Začít zkoušet napravovat tento problém na úrovni VŠ tím, že bychom zavírali humanit cesta do pekel, protože lidi kvůli tomu stejně nepůjdou studovat to, co studovat nechtějí, jejich talentu nebo na co si netroufají. Představa, že někdo děkuje bohu, že ještě nebyla maturita z matematiky, jakžtakž absolvuje střední školu se strašnými známkami z matematiky administrativními kroky donutíme, aby šel studovat jaderné inženýrství, je absurdní nesmys * Jedním zdrojem sporů je financování vědy, jaké jsou hlavní problémy?             Tato záležitost je momentálně v dost zvláštním stavu. Na jedné straně platí ne novelizovaný zákon č. 130/2002 Sb. o veřejné podpoře vědy, který dosti detailně určuje, ja státní rozpočet pro oblast výzkumu připraven. Na druhou stranu jeho principy jsou některým aktéry dlouhodobě odmítány. Výsledkem je bohužel značná míra finanční nejistoty pro jednot organizace, tedy zejména VŠ (moc se neví, že podle mezinárodně respektovaných zdrojů dnes než 65 % výsledků základního výzkumu v ČR na veřejných vysokých školách). VŠ považují za p financování výzkumných organizací jednoznačným transparentním mechanismem, který by podpor výkonnost a kvalitu na základě doložitelných dosavadních relevantních výsledků. Rozpočet n na vědu ale toto nesplňuje. My nevíme, jak konkrétně ke svému návrhu rozpočtu na vědu pro pro výzkum, vývoj a inovace dospěla. Přesněji řečeno, víme, že nejprve spočetla, jak by pe rozděleny na základě výsledků, a následně se za zavřenými dveřmi dohodla, že je fakticky r Proč zrovna tak, to nevíme.