Fialova reforma se nám zamlouvá, říkají rektoři ****************************************************************************************** * Fialova reforma se nám zamlouvá, říkají rektoři ****************************************************************************************** 25.10.2012    Hospodářské noviny    Strana 5    Česko, autor: Julie Daňková        Vysoké školy Rektorům se může splnit jejich největší přání - stát už o výši jejich rozpočtu nebude rozh ale jen jednou za tři až pět let. Právě zavedení smluvního financování od roku 2016 patří prvkům návrhu novely zákona o vysokých školách, který Fiala poslal zástupcům univerzit.             „Nyní se až na konci kalendářního roku se dozvíme, kolik peněz dostaneme příšt částku musíme za rok vyčerpat a máme jen omezené možnosti pro vytváření rezerv,“ stěžuje s školy báňské Ivo Vondrák.             Stávající systém mu ztěžuje například plánování investic do nových laboratoří vybavení.             „Je to největší problém, který trápí vysoké školy,“komentuje Vondrák, podle kt návrhy míří správným směrem. Uvolnění stipendijního fondu Další změna má vysokým školám umožnit, aby podle vlastního uv většinou poplatků, které vyberou od studentů za roky studia navíc. Nyní totiž veškeré získ využít jedině na stipendia.             „Je to nelogické, protože na déle studující nedostáváme žádné peníze od minist tak bychom jejich poplatky potřebovali vynaložit na zaplacení světla, topení nebo na agend vymáháním dluhů studentů,“ popisuje Jakub Fischer, prorektor Vysoké školy ekonomické (VŠE)             Jeho škola přitom do stipendijního fondu ročně získá desítky milionů korun. „T stipendia neutratíte a zároveň vám chybí v rozpočtu,“ podotýká Fischer.             „Je to velmi důležité a pozitivní, protože bez tohoto opatření by zavedení záp neúčinné,“ připomíná rektor ČVUT Václav Havlíček, že Fialův katalog změn připravuje vysoké nejočekávanější novinku - zápisné. To začnou studijní oddělení vybírat nejdříve na začátku akademického roku.             Návrh počítá také s tím, že stát bude studentům hradit pouze standardní dobu s roky bakalářům a dva roky magistrům. Toto opatření premiérovi Petru Nečasovi na jaře dopor NERV.             Příliš se už ale nezamlouvá děkanovi Masarykovy univerzity Jiřímu Zlatuškovi. obory jsou náročné a studenti nemusí udělat zkoušky na první pokus. Buď tedy snížíme laťku zatížíme platbami studenty, kteří musí pro zvládnutí studia vyvinout větší úsilí,“ naznaču o některých změnách hodlají školy ještě diskutovat. Na jejich připomínky hodlá ministerstv příštích čtrnáct dní. Snadnější slučování škol Soukromé školy zase na třístránkovém návrhu chválí plán na snazší aby se snadněji slučovaly s veřejnými školami nebo i samy mezi sebou. „Má to velký význam se ukazuje, že vysokých škol je tu moc. Možným řešením je právě slučování,“ míní Pavel Mer Bankovního institutu Vysoké školy.             Podle současných pravidel totiž instituce spojením ztratí akreditace a pod nov musí žádat znovu. „Školy to jen zatěžuje byrokracií, přitom personální zajištění i obsah s stejné,“ míní Mertlík.             Zamlouvá se mu i to, že ministerstvo dává školám možnost najmout na místo prof z praxe, i když předtím nezískal titul docent. „Zjednoduší to přijímání zahraničních vyuču habilitační řízení, na jehož konci je profesor jmenován prezidentem, ve většině zemí neexi Mertlík. Co navrhuje ministr Tři typy vysokých škol Školy si budou muset vybrat, zda se budou profi výzkumné, všeobecně vzdělávací nebo profesně orientované instituce. Smlouvy na více let Vy ledna 2016 měly se státem uzavírat smlouvy o financování na několik let dopředu. V kontrak své investiční záměry. Akreditace Akreditace se bude udělovat celé instituci, ne jednotliv programům. Vyučující Škola může zaměstnat i vyučujícího, který není habilitován, tedy nedo docent. Na školách tak má učit víc lidí z praxe a ze zahraničí. Vedení školy Každá škola s dělbu kompetencí. Například vztah mezi děkanem a rektorem. Stipendijní fond Dvě třetiny po mohou školy použít k jiným účelům než k tvorbě stipendijního fondu.