Školné na vysokých školách. Věčná otázka

30.10.2012    Mladá fronta DNES    Strana 11    Studoviny, autor: Tomáš Smekal       

Studenti brněnské obchodní akademie zpracovali téma, o kterém se už hodně dlouho mluví – zavedení školného na vysokých školách. Bude se platit? Kdy a kolik? A jak se na to dívají studenti a jejich rodiče?

Školné. Být, či nebýt? To je, oč tu běží. Otázka, která už dlouho hýbe vysokoškolským děním v České republice. Otázka, která sužuje nejednoho studenta, a jak se ukázalo, samozřejmě i rodiče, kteří se většinou na financování studia svých dětí musí alespoň z části podílet. Tolik diskutované školné by mělo do rozpočtů vysokoškolských institucí přinést tak potřebné finance. Většina studentů však není ochotna nebo nemůže platit v poslední době navrhovaných 10 tisíc za semestr, jelikož už tak složitě vychází s penězi.

            „Moji rodiče nejsou schopni mi příliš pomáhat ve financování, tak si většinu výdajů platím sám za peníze z brigád. Nevím ale, zda bych byl schopen vyjít s penězi, pokud by se školné zavedlo,“ uvedl student z Brna Petr Vysušil. Podobné problémy má pochopitelně spousta dalších mladých lidí, kteří si studium financují sami.

Místo školného plánují zápisné

Lze se však setkat i se zcela odlišným názorem, a to na mnoha frontách. Třeba i u rodičů vysokoškoláků. „Náš syn studuje na vysoké škole v Brně. S manželem se mu snažíme finančně pomáhat, jak jen to jde. Navíc si ještě našel nějaký ten přivýdělek, a tak si myslím, že se zavedením školného bychom se nějak poprat dokázali,“ zmínila Miroslava Kovářová.

            Na začátku prázdnin oznámil ministr školství Fiala, že o zavedení školného tak, jak bylo myšleno původně, se v programu této vlády neuvažuje. K tomuto prohlášení však dodal, že se zvažuje zavedení „zápisného“. Jak by se ale lišilo od školného? Jaká by byla jeho maximální výše? To stále není přesně určeno.

            Většina studentů tísnivou situaci řeší tím, že hledá brigádu. Avšak spousta z nich se potýká s problémem, kdy se jim přes agenturu nepovede najít práci, se kterou by dokázali skloubit i čas potřebný ke studiu.

           „Kdybych neměl známé, nejspíš by se mi nepodařilo najít žádný přivýdělek a nemohl bych si dovolit dále studovat. Několik mých přátel dokonce muselo studium předčasně ukončit, protože si nemohli najít práci a jejich rodiče jim celé studium platit nemohli,“ prozradil student brněnské Právnické fakulty Lukáš Daněk.

Lepší financování, ale možná méně studentů

Ale je tu i druhá strana. Rektor Karlovy univerzity v Praze už dříve v jednom ze svých prohlášení uvedl, že není zastáncem školného na vysokých školách. Vzápětí však dodal, že souhlasí se zavedením již zmiňovaného zápisného, jehož výši by si určovala každá univerzita sama.

            A není to ojedinělý názor, podobně to vidí i mnohé univerzity a vysoké školy. „Se zavedením školného by spousta lidí na naší univerzitě souhlasila, nicméně není nás většina, a tak se budeme muset spokojit s navrhovaným zápisným, které pomůže přidat potřebné finance do naší pokladny,“ řekl zdroj z řad zaměstnanců Masarykovy univerzity, který si nepřál být jmenován.

            Zavedení školného by tedy zřejmě vedlo k lepšímu financování vysokého školství, avšak i k možnému úbytku kvalitních studentů, kteří by si nemohli studium kvůli složitější finanční situaci dovolit.

***

Školné na univerzitách ve státech Evropské unie

Státy, kde se školné neplatí

Finsko

Irsko

Norsko

Kypr

Švédsko

Státy s nejvyšším školným (za rok)

Estonsko         1 023–6 730 eur

             (25 575–168 250 Kč)

Litva           1 300–4 000 eur

            (32 500–100 000 Kč)

Velká Británie 1 000–3 000 liber

            (30 000–90 000 Kč)

Lotyšsko       2 000–4 000 USD

             (38 000–76 000 Kč)

Nizozemí        1 450–2 300 eur

             (36 250–57 500 Kč)

Školné našich sousedů

Slovensko          neplatí se

Německo   spolkové země o školném

               rozhodují samy

Rakousko    728 eur (18 200 Kč)

Polsko             neplatí se

Státy s nejnižším školným

Lucembursko 200 eur (5 000 Kč)

Itálie          850–1 000 eur

            (21 250–25 000 Kč)

Portugalsko     950–1 250 eur

            (23 750–31 250 Kč)

Bulharsko    100 eur (2 500 Kč)

Belgie  400–700 eur (15 000 Kč)

Zdroj:  www.aktualne.centrum.cz,

 www.eurodesk.cz, www.euractiv.cz,

 www.nicm.cz