Školné na vysokých školách. Věčná otázka












            ******************************************************************************************

            * Školné na vysokých školách. Věčná otázka
            ******************************************************************************************
            30.10.2012    Mladá fronta DNES    Strana 11    Studoviny, autor: Tomáš Smekal       

            Studenti brněnské obchodní akademie zpracovali téma, o kterém se už hodně dlouho mluví – z
            na vysokých školách. Bude se platit? Kdy a kolik? A jak se na to dívají studenti a jejich 
            Školné. Být, či nebýt? To je, oč tu běží. Otázka, která už dlouho hýbe vysokoškolským dění

            republice. Otázka, která sužuje nejednoho studenta, a jak se ukázalo, samozřejmě i rodiče,
            většinou na financování studia svých dětí musí alespoň z části podílet. Tolik diskutované 
            do rozpočtů vysokoškolských institucí přinést tak potřebné finance. Většina studentů však 

            nemůže platit v poslední době navrhovaných 10 tisíc za semestr, jelikož už tak složitě vyc
                        „Moji rodiče nejsou schopni mi příliš pomáhat ve financování, tak si většinu v

            za peníze z brigád. Nevím ale, zda bych byl schopen vyjít s penězi, pokud by se školné zav
            student z Brna Petr Vysušil. Podobné problémy má pochopitelně spousta dalších mladých lidí
            studium financují sami.

            Místo školného plánují zápisné
            Lze se však setkat i se zcela odlišným názorem, a to na mnoha frontách. Třeba i u rodičů v
            „Náš syn studuje na vysoké škole v Brně. S manželem se mu snažíme finančně pomáhat, jak je

            si ještě našel nějaký ten přivýdělek, a tak si myslím, že se zavedením školného bychom se 
            dokázali,“ zmínila Miroslava Kovářová.
                        Na začátku prázdnin oznámil ministr školství Fiala, že o zavedení školného tak

            myšleno původně, se v programu této vlády neuvažuje. K tomuto prohlášení však dodal, že se
            „zápisného“. Jak by se ale lišilo od školného? Jaká by byla jeho maximální výše? To stále 
            určeno.

                        Většina studentů tísnivou situaci řeší tím, že hledá brigádu. Avšak spousta z 
            problémem, kdy se jim přes agenturu nepovede najít práci, se kterou by dokázali skloubit i
            studiu.

                       „Kdybych neměl známé, nejspíš by se mi nepodařilo najít žádný přivýdělek a nemo
            dovolit dále studovat. Několik mých přátel dokonce muselo studium předčasně ukončit, proto
            najít práci a jejich rodiče jim celé studium platit nemohli,“ prozradil student brněnské P

            Lukáš Daněk.
            Lepší financování, ale možná méně studentů
            Ale je tu i druhá strana. Rektor Karlovy univerzity v Praze už dříve v jednom ze svých pro

            není zastáncem školného na vysokých školách. Vzápětí však dodal, že souhlasí se zavedením 
            zápisného, jehož výši by si určovala každá univerzita sama.
                        A není to ojedinělý názor, podobně to vidí i mnohé univerzity a vysoké školy. 

            školného by spousta lidí na naší univerzitě souhlasila, nicméně není nás většina, a tak se
            spokojit s navrhovaným zápisným, které pomůže přidat potřebné finance do naší pokladny,“ ř
            zaměstnanců Masarykovy univerzity, který si nepřál být jmenován.

                        Zavedení školného by tedy zřejmě vedlo k lepšímu financování vysokého školství
            možnému úbytku kvalitních studentů, kteří by si nemohli studium kvůli složitější finanční 
            ***

            Školné na univerzitách ve státech Evropské unie
            Státy, kde se školné neplatí
            Finsko

            Irsko
            Norsko
            Kypr

            Švédsko
            Státy s nejvyšším školným (za rok)
            Estonsko         1 023–6 730 eur

                         (25 575–168 250 Kč)
            Litva           1 300–4 000 eur
                        (32 500–100 000 Kč)

            Velká Británie 1 000–3 000 liber
                        (30 000–90 000 Kč)
            Lotyšsko       2 000–4 000 USD

                         (38 000–76 000 Kč)
            Nizozemí        1 450–2 300 eur
                         (36 250–57 500 Kč)

            Školné našich sousedů
            Slovensko          neplatí se
            Německo   spolkové země o školném

                           rozhodují samy
            Rakousko    728 eur (18 200 Kč)
            Polsko             neplatí se

            Státy s nejnižším školným
            Lucembursko 200 eur (5 000 Kč)
            Itálie          850–1 000 eur

                        (21 250–25 000 Kč)
            Portugalsko     950–1 250 eur
                        (23 750–31 250 Kč)

            Bulharsko    100 eur (2 500 Kč)
            Belgie  400–700 eur (15 000 Kč)
            Zdroj: www.aktualne.centrum.cz [ URL "http://www.aktualne.centrum.cz"] ,

            www.eurodesk.cz [ URL "http://www.eurodesk.cz"] ,www.euractiv.cz [ URL "http://www.euracti
            www.nicm.cz [ URL "http://www.nicm.cz"]