Na náklady spojené se studiem by vysokoškoláci mohli využít stavební spoření. Měly by jim být také k dispozici půjčky garantované státem. Na dnešní konferenci České studentské unie na Technické univerzitě v Liberci to uvedl ministr školství Petr Fiala. Tyto varianty už zvažovali jeho předchůdci, návrh novely o finanční pomoci studentům chce ministr předložit vládě do konce roku.

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev dnes oficiálně zahájilo svou činnost. A ačkoliv se areál ve Vestci u Prahy dostaví až za dva roky, už nyní hlásí vědci první úspěchy v medicínském výzkumu.

Srdci, vysílajícímu život do lidského těla, věnoval Eugen Braunwald celou svou kariéru. Právě za jeho přínos světové kardiologii udělila třiaosmdesátiletému profesorovi Univerzita Karlova čestný doktorát. Ten se návštěvou Prahy přiblížil svému rodišti, Vídni, kde se 15. srpna 1929 narodil.

Školám by se neměly dávat peníze podle počtu zapsaných studentů, ale podle počtu těch, kteří vystudují první ročník. Když jsme před časem zrušili přijímačky, až třetina našich prváků nezískala jediný zápočet či zkoušku. Prostě jen využívali status studenta. I z tohoto důvodu byly přijímací zkoušky na matematiku a informatiku opět zavedeny.

Student pražské filozofické fakulty Mirek zaplatí letos za studium přibližně 19 000 korun. Maturoval už před deseti lety, od té doby si vyzkoušel tři různé vysoké školy. „Nějaký čas jsem se hledal, než jsem zakotvil na filozofii. Při škole pracuji, byl jsem několikrát na stáži v zahraničí, zažil několik vztahů a jejich krachů, párkrát se stěhoval,“ vypočítává důvody, proč ještě nestihl dostudovat, přestože už mu táhne na třicítku.

Mimořádná osobnost světové medicíny prof. Eugene Braunwald převzal ve Velké aule Karolina čestnou vědeckou hodnost doktora honoris causa Univerzity Karlovy. Prof. Eugene Braunwald, MD, profesor vnitřního lékařství Brigham and Women’s Hospital Harvard Medical School z Bostonu, je vzhledem ke své mimořádné publikační aktivitě a k výsledkům jím založené TIMI Study Group uznáván jako celosvětově nejvýznamnější žijící kardiolog.

Při rozdělování peněz školám se bude víc přihlížet ke kvalitě, reformní novelu o vysokých školách by měla dostat vláda na stůl do konce roku. Na dnešním slavnostním zahájení akademického roku na České zemědělské univerzitě v Praze to řekl premiér Petr Nečas (ODS). Šanci na vzdělání musí podle něj mít každý, stát ale nebude podporovat ty, kteří na studium nemají schopnosti.

Při financování vysokých škol bude více než dosud rozhodovat jejich kvalita. Počítá s tím novela zákona o vysokých školách, o které bude podle premiéra Petra Nečase vláda jednat do konce roku. Uvedl to v pondělí na České zemědělské univerzitě v Praze při zahájení nového akademického roku.

Na vysokých školách oficiálně začal nový akademický rok. V tom loňském se na univerzitách nejen vyučovalo, ale kvůli chystaným reformám, taky protestovalo. Ministerské změny nakonec neprošly. Podle premiéra i současného ministra školství jsou ale reformy nutné a je potřeba je nastartovat už letos.

Po Miloslavu Petruskovi odešel v krátké době další významný český sociolog: Jiří Musil.

Jak bude vypadat reforma vysokého školství? Na čem se univerzity s příslušným resortem dohodnou? Sledujte Interview ČT24. Hostem dnes bude rektor Karlovy Univerzity Václav Hampl, dobrý večer. Dobrý večer i vám, pane rektore.

V říjnu začne pro stovky tisíc studentů nový akademický rok. Letos poprvé by se měl kvůli intervenci seshora výrazně snížit počet přijatých studentů. Přesné údaje zatím nejsou k dispozici, ale ministerstvo při letošním snížení výdajů na přijaté uchazeče doporučilo veřejným školám přijmout o deset procent uchazečů méně.

Počítáme s pěti vzájemně propojenými bloky. Uprostřed bude místo pro odpočinkové aktivity, které bude sloužit hlavně studentům. Jedna z budov bude nad ostatními vyčnívat, ty ostatní budou nižší, což je dáno předpisy už kvůli vrtulníku, který vzlétá z protější budovy. Nejvyšší budova bude mít sedm pater, tam by mělo vzniknout centrum, kde by byly všechny technologie pro biomedicínský výzkum.

Školné. Být, či nebýt? To je, oč tu běží. Otázka, která už dlouho hýbe vysokoškolským děním v České republice. Otázka, která sužuje nejednoho studenta, a jak se ukázalo, samozřejmě i rodiče, kteří se většinou na financování studia svých dětí musí alespoň z části podílet.

Záhada nejzákeřnější schopnosti rakoviny – tvorby metastáz – je s přispěním českých vědců rozluštěna. Objev nyní zveřejňují prestižní vědecká média. Naprostá většina pacientů, kteří na rakovinu zemřou, podlehne právě metastázám, které se šíří po těle.

Rektorům se může splnit jejich největší přání - stát už o výši jejich rozpočtu nebude rozhodovat každý rok, ale jen jednou za tři až pět let. Právě zavedení smluvního financování od roku 2016 patří k nejzásadnějším prvkům návrhu novely zákona o vysokých školách, který Fiala poslal zástupcům univerzit.

Stále více vysokoškoláků se angažuje ve studentských spolcích, firmy totiž práci ve studentském spolku oceňují při náboru uchazečů víc než třeba brigádu v nesouvisejícím oboru. Praxi v oboru ale mohou mladí získat už při studiu díky spolupráci univerzit a podniků. Ukázal to takzvaný studentský barometr, který uskutečnila auditorská společnost PricewaterhouseCoopers (PwC) mezi přibližně tisícovkou studentů vysokých škol.

Vysoké školy protestují proti novele informačního zákona, ztíží jim prý přístup k výsledkům neveřejných jednání ministerstva školství a dalších institucí. Akademici by tak kvůli chystané normě už nemohli kontrolovat, jak se rozdělují peníze na vědu nebo podle čeho ministerstvo rozhoduje v případě akreditací. Novelu kritizovali i někteří odborníci. Podle předkladatelů - ministerstva vnitra a životního prostředí - má ale úprava přístup k informacím naopak zjednodušit.

Náš návrh byl výsledkem intenzivní debaty, která proběhla před třemi lety na půdě univerzity. Byla to reakce na tehdy existující návrhy na zavedení odloženého školného, které nám připadaly a pořád připadají po mnoha stránkách špatné. Náš tehdejší konsenzus byl, že pokud by byla politická vůle zvýšit spoluúčast studentů na financování jejich studia, tak něco jako zápisné by byla nejlepší forma.

Poslanci krátce před polednem poslali do závěrečného hlasování návrh zákona, který má umožnit využívání marihuany k léčebným účelům, ovšem za velmi přísných podmínek. Předloha nepočítá s tím, že by si lidé mohli pěstovat konopí doma pro svou potřebu. A původně se dokonce uvažovalo o tom, že i firmy akreditované k tomuto účelu by měly vstoupit podle novely zákona o léčivech do celého procesu až po roce. V první fázi by se pak droga využívaná v medicíně dovážela ze zahraničí. Já o tom budu mluvit s doktorem Jiřím Skalickým, poslancem za TOP 09, který je jedním z předkladatelů této legislativní úpravy. Dobrý den.

Policisté, učitelé nebo lékaři, kteří pracují s mládeží při preventivních programech, budou možná muset v budoucnu skládat zkoušku potvrzující jejich kvalifikaci. Odborníci z kliniky adiktologie při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy totiž v rámci evropského projektu vytvořili jednotný vzdělávací systém, který by měl prověřit nezbytné znalosti pro tuto práci. Nyní se požadavky na kvalifikaci různí, sdělil ČTK přednosta kliniky Michal Miovský.

Sledovat kariéru vlastních studentů potom, co už opustili posluchárny, není ovšem v českých podmínkách úplně snadné, protože tu neexistuje americká tradice přirozeného pocitu dlouhodobé (celoživotní) sounáležitosti se školou. Pokusy tu však jsou. Například České vysoké učení technické založilo nedávno slavnostně v Betlémské kapli spolek absolventů. A třeba Masarykova univerzita v Brně dělá pravidelně průzkum jak mezi čerstvými absolventy, kteří mají těsně po závěrečných zkouškách, tak mezi absolventy po dvou letech od ukončení studia. Ten letošní se může vykázat 1800 respondenty, kteří ukončili školu v letech 2009 a 2010

Už brzy začne růst v areálu hradecké nemocnice nové Výukové a výzkumné centrum Univerzity Karlovy. Dnes poklepou patroni projektu ve výukovém centru Lékařské fakulty v areálu nemocnice na základní kámen stavby. „Program začne v 11 hodin, účast potvrdili rektor Univerzity Karlovy v Praze, děkanové a proděkan Lékařské a Farmaceutické fakulty, primátor Hradce Králové, hejman Královéhradeckého kraje a zástupci stavební firmy,“ sdělila mluvčí projektu Petra Růžová.

Ministr školství Petr Fiala chce v lednu příštího roku předložit novelu, která by zavedla poplatek za zápis ke studiu na vysoké škole. Řekl to dnes poslancům ze školského výboru, výši poplatku ale neuvedl. Podle dřívějších úvah se měl pohybovat v rozmezí 2500 až 3000 korun za semestr. Zavedení zápisného odmítá opozice. ČSSD už slíbila jeho zrušení, pokud by se po příštích sněmovních volbách vrátila do vlády.

V Česku se rozběhl nový vědecký projekt skoro za 3 miliardy korun. Spojuje Karlovu univerzitu a Akademii věd a má se stát jedním z nejambicioznějších výzkumných počinů v Evropě. BIOCEV, jak se projekt jmenuje, propojuje biomedicínu s genetikou, chemií a fyziologií a výzkumy expertů se mají díky napojení na komerční sféru objevovat velmi rychle i v praxi.

Na veletrhu pomaturitního vzdělávání Gaudeamus, který dnes začal v Brně, se prezentuje 201 škol a přes 3800 oborů, jež lze studovat v Česku a v zahraničí. Na brněnském výstavišti se představuje 54 zahraničních univerzit. Organizátoři očekávají opět návštěvnost přes 30.000 lidí. "Stále ještě trochu rosteme," řekl dnes na tiskové konferenci jeden z organizátorů Jan Honzík. Veletrh se koná do pátku a vstupné je 80 korun.

Příznivější podmínky pro studium by brzy mohly mít vysokoškolačky. Ty, které během studia otěhotní, by podle návrhu novely nemusely platit poplatek škole na prodloužení studia. Normu tento týden schválili poslanci školského výboru sněmovny.

Veronika Koutná vystudovala anglistiku na filozofické fakultě. Několik let učila v jazykové škole, letos nastoupila jako angličtinářka na školu základní. Práce s dětmi ji zajímá a zdá se, že i děti jsou spokojené. Jen ředitel má podmínku, že Veronika musí, aby mohla dál učit, do roka začít magisterské studium. Vlastní totiž „pouze“ tříletý bakalářský diplom.

Nesouhlas se zavedením školného na vysokých školách sílí, poplatky nyní podporuje 21 procent lidí. Ukázal to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) mezi více než 1000 respondenty. Ještě před třemi lety přitom bylo pro školné 29 procent dotázaných. Průzkum z letošního září také ukázal, že ačkoliv podle většiny lidí může za dosažené vzdělání hlavně píle a schopnosti každého jedince, přibylo těch, podle nichž ovlivňují výši dosaženého vzdělání i peníze.

Velmi záleží na tom, v jaké části světa se nacházíte. Lidé v zemích, jako je Čína, Indie nebo Brazílie, netrpěli kardiovaskulárními chorobami, dokud si neosvojili západní styl života. Kromě toho se dnes dožívají vyššího věku, ani v Africe už tak často neumírají hladem, na infekce nebo na dětské průjmy. Nyní tam lidé žijí dost dlouho na to, aby se u nich stihlo vyvinout onemocnění srdce. Proto jsou dnes podle Světové zdravotnické organizace právě nemoci srdce celosvětově nejčastější příčinou smrti.

Málokterý lékař má tu čest vybudovat nový obor medicíny. Radana Königová to dokázala, protože dovedla do zdárného konce úsilí o kliniku specializovanou na popáleniny a následnou plastickou chirurgii. Byla výjimečná i svým mimořádně lidským přístupem k pacientům.

Ministerstvo školství vyjednává pro studenty výjimku. Chce, aby náklady na vysokoškolské studium bylo možné hradit ze stavebního spoření. Od roku 2014 se mají peníze se státní podporou používat pouze na bydlení.

Studentce architektury Tereze Kadidlové zbývají dva semestry na to, aby odevzdala svou bakalářskou práci. Kvůli zaměstnání v administrativě jí ale na na rýsování moc času nezbývá. „Architektonické ateliéry teď moc práce nenabízejí,takže abych mohla školu studovat, aniž bych zatěžovala rodinný rozpočet, pracuji i mimo obor,“vypráví čtyřiadvacetiletá studentka stavební fakulty ČVUT, která žije jen s matkou.

V pražském Karolinu jsou ode dneška vystaveny obrazy indického umělce a laureáta Nobelovy ceny za literaturu Rabíndranátha Thákura. Ten se sice proslavil především jako básník, coby všestranný umělec ale slavil úspěchy i v hudbě a výtvarném umění. Výstavu připravila Univerzita Karlova spolu s indickým velvyslanectvím, připomíná 150 let od Thákurova narození. Výstava potrvá do 10. listopadu. Vstup je zdarma, dodal mluvčí UK Václav Hájek

Ministerstvo školství podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nastavilo tak volné podmínky dotací veřejným vysokým školám, že u některých projektů i dvojnásobně překročily rozpočet. Úřad prověřil správu programů v letech 2006 až 2011 a také 14 konkrétních projektů, na něž příjemci podpory získali celkem 4,4 miliardy korun.