Radiologie nebývala atraktivní, ale zažila pohádkový rozvoj ****************************************************************************************** * Radiologie nebývala atraktivní, ale zažila pohádkový rozvoj ****************************************************************************************** 10.11.2012    Mladá fronta DNES    Strana 3    Kraj Plzeňský, autor: Barbora Němcová       »Nadhled Lékař Boris Kreuzberg stojí v čele kliniky zobrazovacích metod, zároveň je děkane fakulty UK v Plzni. Radiologii si zvolil čerstvě vystudovaný lékař Boris Kreuzberg v roce 1974 z jednoho prost tohoto oboru se nikdo nehrnul, lékařům se dokonce vyplácely kvůli jeho neatraktivnosti spe To ale pro Kreuzberga nebylo rozhodující. Důležité bylo, že o něj, mladého lékaře, někdo s toužil po interně, politický profil mu ale práci v tomhle oboru neumožnil.             Kreuzberg nyní stojí v čele Kliniky zobrazovacích metod Fakultní nemocnice Plz funkční období je i děkanem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Včera byla slavno stavba výzkumného a vzdělávacího centra této fakulty za téměř 700 milionů korun. Od jízdního kola k tryskáči Radiologie prošla během Kreuzbergova působení ve fakultní nemocnici až „pohádkovým rozvoje neporovnatelné. Přirovnal bych to k vývoji od jízdního kola k tryskáči. V roce 1974 jsme m rentgen, snímky jsme zkoumali přes negatoskop (prosvicovací zařízení),“ vzpomíná na začátk             Zatímco dříve byli rentgenologové schopni určit například pouze přítomnost či už dokáží určit i to, jak funguje. Jaký je jeho metabolismus nebo jaké látky produkuje. Po k rentgenu také ultrazvuk, CT nebo magnetická rezonance. „To jsou zásadní milníky, které c vývoj našeho oboru,“ konstatuje Boris Kreuzberg, který je přesvědčen, že plzeňské pracoviš kvalitou rovnat se západoevropskou špičkou. „Čím se ale rovnat nemůžeme, je kvantita. Zatí naší nemocnici dvě magnetické rezonance, oni jich mají ve srovnatelně velké nemocnici třeb týče vybavení, přístrojů či erudice personálu, jsme na stejné úrovni,“ říká. Lákala jej interna-detektivka Atraktivnost oboru se podle Kreuzberga značně proměnila. Zatímco dříve čerství absolventi zájem neměli, dnes už to zdaleka neplatí. „Nikdo v oboru dělat nechtěl. Jednak se báli zář také to, že mladí lékaři chtěli léčit, ne jen vyšetřovat,“ vysvětluje Kreuzberg s tím, že více lákala interní medicína. „Tu považuji za velkou detektivku, lékař zjišťuje, co je skr pacientových obtíží. V té době se ale na internu dostávali především kolegové s dobrým pol konstatuje Boris Kreuzberg. Sám, ač promoval s červeným diplomem, nezískal vytoužené místo ve fakultní nemocnici, ani v té městské, předchůdkyni Privamedu. Po roce na radiologii sic přestoupit na transfuzní oddělení a odsud právě na internu, nabídku už ale odmítl. Jeho ob navíc nechtěl zklamat ty, kteří ho na něj přijali.             Když rekapituluje svou kariéru, i po letech mu na mysl vytanou některé zvláštn Například chlapec, který byl vyšetřován na ortopedické ambulanci. Hlava mu padala na stran to na onemocnění virového původu se ztuhnutím šíje, takzvaný torticollis. „Náhodou se mi d jeho rentgenový snímek a přišlo mi, že prostor před krční páteří je divně rozšířený, že ta tam nepatří,“ popisuje Boris Kreuzberg. Nakonec se ukázalo, že chlapci se až za nosohltane absces. Ortopedi ale tehdy léčili pouze ztuhnutí krční páteře. Kdyby se případ nezačal řeš fatální konec. „Já jsem fatalista. Prostě to tak mělo být. Náhodou se mi ten snímek dostal toho všiml,“ zamýšlí se Kreuzberg. Po revoluci na fakultu Když v roce 1990 mohl Kreuzberg začít vyučovat na lékařské fakultě, neváhal. Stal se pozdě akademického senátu fakulty a odtud už to byl jen krůček k funkci děkana. „Pro mě to tehdy neznámá. A neznámé já mám rád,“ říká Kreuzberg. „Baví mě šíře problémů, mnohost úkolů. Fun manažerský post. Dnes je na prvním místě ekonomie, důležitá je ale také otázka vývoje škol sledovat profesní vývoj členů fakulty, jejich docentury nebo profesury. Nutná je také repr navenek,“ jmenuje Kreuzberg.             Navíc už v roce 1992 se stal přednostou radiologické kliniky. Na spojení funkc děkana se mu líbí různorodost těchto pozic. V žádném případě nehrozí stereotyp. Hezké, ale drahé projekty Když Kreuzberg porovnává dvě první děkanská období (1997-2003) s tím nynějším, vychází mu jednoznačně náročnější. „Máme nové projekty, vypadá to na jednu stranu hezky, zvládnout to ale nebude rozhodně nic jednoduchého. Ekonomické otázky jsou pro nás dnes na prvním místě, Kreuzberg s tím, že z investičních nákladů ve výši 700 milionů korun bude muset fakulta uh odhadem několik desítek milionů korun. Vedle lochotínského areálu plzeňské fakultní nemocn vyrostou dvě budovy: biomedicínské centrum, v té druhé bude pět teoretických ústavů.             Ty se sem přestěhují z historických památkově chráněných objektů starého kampu byly postaveny okolo roku 1920. Některé slouží fakultě již 65 let, od jejího založení. „Vy atmosféru kampusu, člověk si v nich připadá, jako by mu bylo zase znovu 20 let. Nedají se upozorňuje Kreuzberg s tím, že obory, které v těchto budovách zůstanou, budou mít výrazně Biomedicínské centrum by mělo nabídnout aplikovaný výzkum v medicíně. „Je to pro nás značn to povede, přinese to jednoznačně rozkvět fakulty,“ je přesvědčen Kreuzberg.             Fakulta má tradičně velký převis zájemců o studium, v poslední době vzrůstá ze zájemců o studium stomatologie. Kreuzberg je spokojen také s tím, kolik na fakultě studuje vysoce mezinárodní fakulta.“ *** »Funkce děkana je manažerský post. Dnes je na prvním místě ekonomie, důležitá je ale také školy, je třeba sledovat vývoj členů fakulty, jejich docentury, profesury. »Plzeňské pracoviště se může kvalitou rovnat se západoevropskou špičkou. Čím se ale rovnat kvantita. Zatímco my máme v nemocnici dvě magnetické rezonance, oni jich mají třeba osm. »Nikdo v oboru dělat nechtěl. Jednak se báli záření, roli hrálo také to, že mladí lékaři c jen vyšetřovat. Mě lákala interní medicína. Tu považuji za velkou detektivku. FAKTA Boris Kreuzberg * Narodil se 29. května 1950. * V roce 1974 absolvoval Lékařskou fak Karlovy v Plzni. Ve stejném roce nastoupil do Fakultní nemocnice v Plzni na radiologickou přednostou se stal roku 1992. Klinika se později sloučila s oddělením nukleární medicíny a se na kliniku zobrazovacích metod. * V letech 1997 až 2003 byl ve dvou volebních obdobích lékařské fakulty v Plzni. * Od roku 2002 do roku 2009 byl členem KDU-ČSL, v letech 2004 až Plzeňského kraje pro životní prostředí. * Na podzim 2009 byl potřetí zvolen děkanem lékařs funkce nastoupil 1. února 2010. SERIÁL Nadhled Hosty pravidelné rubriky regionální přílohy MF DNES jsou zajímaví lidé z Pl které jejich práce, zkušenosti a zážitky opravňují dívat se na život kolem nás s patřičným