Stát chce nadržovat technickým školám. Filozofů je prý moc ****************************************************************************************** * Stát chce nadržovat technickým školám. Filozofů je prý moc ****************************************************************************************** 15.11.2012    Mladá fronta DNES    Strana 6    Z domova     Kateřina Frouzová        Vysoké školy produkují velké množství humanitně vzdělaných lidí. Ti však často končí na úř Naopak firmám chybějí technici. Přesto se o technické obory studenti nezajímají. Stát bude technické školy. PRAHA Kdo ví, jak by to dopadlo, kdybychom vyslali na kolbiště dva nejvýznamnější představ vysokých škol - rektora Univerzity Karlovy v Praze Václava Hampla a rektora Českého vysoké technického Václava Havlíčka. Nikdo tyto vědce nepodezírá, že by se snad poprali, nicméně o budoucnosti humanitních a technických oborů na vysokých školách by byla výjimečně záživn především o penězích a o tom, proč dá stát víc technikům a proč utlumí humanitní obory.             Hampl říká, že zavírání humanitních oborů by byla cesta do pekel. Naproti tomu před hrozící katastrofou - nedostatkem studentů technických oborů. Vytýká jiným vysokých š vychovávají nezaměstnané. Na trhu chybí 120 tisíc techniků Oba mají svým způsobem pravdu. Současný trh práce i rozvoj průmyslu je turbulentní víc než minulosti. Nyní v Česku chybí asi 120 tisíc lidí s technickým vzděláním a přebývají stovky či sociálních pracovníků. Tu poslední skupinu však budeme za deset let potřebovat, aby se rostoucí počet seniorů.             I přes protesty některých akademiků se ministerstvo školství a premiér Petr Ne „sociálního inženýrství“. Finančně podporují techniky a nutí humanitní obory k ústupu. „Js že je bezva, že máme politology, sociology, že máme tolik právníků. Ale to, co skutečně po zaměřit se na přírodovědné, technické a biomedicínské obory. To jsou klíčové obory z hledi prosperity této země a její ekonomiky,“ varoval premiér Petr Nečas. Absolventy těchto škol neúspěšně shánějí. Kdyby taková situace trvala dlouho, mohly by firmy začít výrobu stěhova A to by byl pro ekonomiku problém, vždyť stojí ze čtyřiceti procent na průmyslu a stavebni nejvíc v EU. Technický obor = nižší školné Premiér chce lákat maturanty k technice penězi. „Budeme tomu muset uzpůsobit poplatkovou p zavedeme poplatek za semestr, tak na strojní či matematickofyzikální fakultě bude mít symb A naopak bude mít nesymbolickou hodnotu na právnické fakultě či fakultě sociálních věd,“ k             Ministerstvo školství finanční tlak na humanitní obory ještě umocňuje. Napříkl peněz těm vysokým školám, jejichž absolventi si po ukončení studia najdou práci, a také za přijímání na veřejné vysoké školy. „To znamená, že se do budoucna budou více rozvíjet obor kvalitní a jsou realizovány na dobrých vysokých školách, jejichž absolventi mají uplatnění musí a má ministerstvo rozvíjet, aby hájilo zájmy společnosti,“ vysvětluje náměstek pro vy Tomáš Hruda.             Asi není třeba zdůrazňovat, že finanční podpora technických oborů rektora Havl přece musí mít strategii a říct, jaké lidi v jakých profesích potřebuje, a nikoliv vzděláv nezaměstnané, lidi bez uplatnění.“             Jenže podle rektora Hampla to není tak prosté. Milovníka starořečtiny těžko př začal studovat integrály a goniometrické funkce. „Představa, že někoho, kdo jakžtakž absol školu se strašnými známkami z matematiky a fyziky, administrativními kroky donutíme, aby š jaderné inženýrství, je absurdní,“ řekl Hampl Právu.             Dává mu za pravdu bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška, a vystudovaný informatik. „Pláč nad nedostatkem absolventů technických oborů může být způsob firmy platí. Když někdo nesežene zaměstnance, třeba mu nabízí špatnou mzdu,“ naznačil. Kup Británii je vysoká nezaměstnanost u techniků (kolem 14 procent) a informatiků (16 procent) že kdyby české firmy o specialisty tolik stály, jak říkají, najaly a zaplatily by si posil Anglie.             V současné době mají mladí lidé malý zájem o studium strojních, elektrotechnic jaderných fakult. *** Naučíme děti milovat fyziku „Je až fascinující, jak naše základní školství dokáže během několika let demotivovat a otr většinu žáků z matematiky,“ poukazuje na příčinu nezájmu premiér Nečas. Ministerstvo chce ze základních a středních škol milovat matematiku s pomocí řady programů zaměřených na pří technické znalosti.             To jistě pomůže, ale studenti by byli mnohem raději, kdyby se současně změnil vysokých škol. Do budoucna očekávají, že se pracovní trh bude měnit tak rychle a razantně, během života měnit svou práci. Například teoretický fyzik se uplatní na burze, protože tam výjimečné analytické schopnosti. Třeba v Anglii je mezi archeology nízká nezaměstnanost, p znalostem historie a geologie uplatní v mnoha profesích. „Má smysl vychovávat vysokoškolák kreativnější, flexibilnější, měli lepší komunikační dovednosti, znali cizí jazyky či zákla jmenuje mluvčí Studentské komory Rady vysokých škol Heda Čepelová.             „Tak bude absolvent nejen úspěšný ve svém studovaném oboru, ale také ho snáze změní podmínky na trhu práce,“ přitakává stínový ministr školství ČSSD Marcel Chládek.