Rektoři pražský vysokých škol a univerzit chtějí, aby stát vyjednal pro hlavní město lepší podmínky pro čerpání z fondů EU od roku 2014. Řekli to dnes na společné tiskové konferenci. Podle rektorů jsou pražské školy a vědeckovýzkumné organizace diskriminovány kvůli tomu, že Praha má vysoké HDP, a tudíž omezené možnosti čerpání z evropských fondů.

Univerzity mají příští rok dostat o 700 milionů víc, celkem 21,8 miliardy korun. Počítá s tím aktuální návrh rozpočtu, který dnes Radě vysokých škol (RVŠ) představil ministr školství Petr Fiala. Podle předsedy rady Jakuba Fischera by to bylo poprvé po několika letech, co by se univerzitám přidaly peníze. Rada také uvedla, že podle posledních plánů má vláda dostat návrh reformy vysokých škol s několikaměsíčním zpožděním.

Velké naděje do Granátového jablka vkládaly i další partnerské instituce, třeba Muzeum východních Čech, Oblastní charita v Červeném Kostelci, své projekty na Kuksu plánovala i Farmaceutická fakulta Karlovy univerzity v Hradci Králové a další. „Pokud by se projekt nerealizoval, budeme neskonale smutní. Snažme se proto ještě zachránit, co zachránit jde, protože taková příležitost pro barokní areál celoevropského významu se už nemusí naskytnout.

Na iPadech budou jak klasické učebnice v elektronické podobě, tak aplikace s multimediálním obsahem (audio, video či animace). Školy, které se projektu účastní, musejí mít interaktivní tabule, dataprojektory a stálé připojení k internetu. Většinu tabletů poskytli partneři projektu, část si zaplatily samy školy. Přínos technologií ve výuce je zatím sporný. Vyhodnocování projektu bude formou dotazníků a rozhovorů probíhat již v tomto školním roce, od příštího září by se měl pokus rozšířit na více než tisíc žáků. Společnost Kalibro a výzkumníci z CERGE-EI srovnají znalosti a dovednosti žáků, kteří pracovali s iPady, s těmi ostatními.

Čeští egyptologové objevili v Abúsíru víc než 4 tisíce let starou hrobku princezny z 5. dynastie. Zcela výjimečný nález ohlásila egyptská Nejvyšší rada pro památky. A potvrdili ho i čeští egyptologové přímo na místě. Podle nich jde o největší objev v Egyptě za posledních 20 let.

Čeští odborníci na období starověkého Egypta slaví významný úspěch. V Abúsíru nedaleko Káhiry objevili hrobku princezny Šerp Nepti z páté dynastie, z období 2500 až 2350 let před naším letopočtem. My jsme teď ve spojení s ředitelem Českého egyptologického ústavu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, profesorem Ladislavem Barešem. Dobrý večer.

Českým egyptologům se povedl husarský kousek: nedaleko Káhiry nalezli čtyři a půl tisíce let staré pohřebiště s hrobem egyptské princezny Šeretnebti. Hrobka nalezená v rozlehlém komplexu Abúsír, známém pohřebišti staroegyptských panovníků, se prý dochovala v neuvěřitelně dobrém stavu.

A ministerstvo školství rovnou řeklo, že takové škrty jsou nemožné, protože by se musely snížit platy učitelů. Na lince je nyní místopředseda Rady vysokých škol Jiří Zlatuška. Vítám vás, dobrý den.

Škrty v novém návrhu státního rozpočtu jsou podle ministerstva školství nemožné, muselo by se sáhnout na platy učitelů. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva školství Marek Zeman. V letech 2013 až 2015 by měl resort přijít o víc než pět miliard korun. Proti navrhovanému snižování peněz protestují i školské odbory a akademici.

Zejména kvůli snižování platů učitelů je pro ministerstvo školství návrh nepřijatelný. Učitelé jsou zaskočeni návrhem.„Jedná se o návrh ministerstva financí, který s námi zatím nebyl konzultován a bude se o něm jednat. Tento návrh nepovažujeme za možný především proto, že by měl přímý dopad na platy učitelů,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva Marek Zeman.

Nové špičkové pracoviště pro vědeckou práci získá Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni. Vedle Fakultní nemocnice na Severním předměstí totiž dnes začne výstavba univerzitního medicínského centra. V něm bude po dokončení sídlit pět teoretických ústavů fakulty i Biomedicínské centrum. Projekt posílí prestiž lékařské fakulty v Plzni a může do města přilákat víc expertů z oblasti medicíny.

První byla záhada Prvním zajímavým objevem byl nález hrobky, kterou zatím ne zcela chápeme. Jednalo se o doposud největší skalní stavbu na naší koncesi, jejíž horní část tvořila uměle vybudovaná mastaba dosahující délky 40 metrů. Vchod do této nadzemní skalní hrobky nebyl orientován východo-západním směrem, ale směrem k jihovýchodu tak, aby do kaple uvnitř hrobky pronikaly paprsky vycházejícího slunce.

Oblíbené slovo premiéra Nečase „reforma“ budeme slýchat i v příštím roce. Vláda však už prý nepředloží tak kontroverzní zákony jako letos. Čeká ji „jen“ reforma univerzit či zdravotních pojišťoven.

Lékař Boris Kreuzberg stojí v čele kliniky zobrazovacích metod, zároveň je děkanem Lékařské fakulty UK v Plzni. Radiologii si zvolil čerstvě vystudovaný lékař Boris Kreuzberg v roce 1974 z jednoho prostého důvodu. Do tohoto oboru se nikdo nehrnul, lékařům se dokonce vyplácely kvůli jeho neatraktivnosti speciální příplatky.

Vysoké školy nebudou dostávat peníze od státu z roku na rok, ale na více let dopředu. Má jim to umožnit lépe plánovat svou činnost. S novinkou počítá prvotní návrh novely zákona o vysokých školách. Zástupci škol navržené změny spíše chválí, chtějí však počkat na podrobnější verzi.

Model uplatňování veškerých nákladů při vykazování projektů, které jsou nyní významným zdrojem financování vysokých škol – to je full cost. Pro některé yetti, o kterém řada lidí mluví, ale nikdo jej neviděl, pro jiné snad zázračný lék pro financování výzkumu v Česku, pro další pak moderní manažerská metoda, která se má implementovat na vysokých školách

Vysoké školy produkují velké množství humanitně vzdělaných lidí. Ti však často končí na úřadu práce. Naopak firmám chybějí technici. Přesto se o technické obory studenti nezajímají. Stát bude více podporovat technické školy.

Ranní Radiožurnál, 6 minut po tři čtvrtě na devět. Národní cenu Česká hlava, kterou vláda vyznamenává tuzemské vědce, dostal pro rok 2012 onkolog a hematolog Pavel Klener. Ten v Česku zaváděl chemoterapii pro léčbu zhoubných nádorů. Léčbě rakoviny se věnuje od 70. let minulého století. Teď je Pavel Klener hostem Ranního interview Radiožurnálu. Dobrá ráno, pane profesore.

Přední čeští vědci a vědkyně dnes převzali tradiční vládní ocení. Národní cenu Česká hlava obdržel onkolog a hematolog Pavel Klener. Cenu invence za mimořádný vědecký počin posledních let získal kardiolog Jan Pirk. A kromě vědců známých jmen byli oceněni taky někteří mladší vědci. Cenu Doctorandus pro studenty doktorského studijního programu získala Anna Fučíková z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, kterou vítám ve vysílání. Dobrý večer.

Tenisty Radka Štěpánka s Tomášem Berdychem, kteří o víkendu vyhráli Davis Cup, oslavuje většina Čechů. Podobné ovace by si však zasloužili i odborníci, kteří včera dostali prestižní ceny za mimořádné vědecké výsledky. Jejich práce totiž zachraňuje tisíce lidských životů a současně jsou důkazem toho, že čeští vědci se dokážou prosadit. Proto také název tuzemské „Nobelovky“ – ceny Česká hlava

Živé přednášky zkoušejí také na Univerzitě Karlově. Konkrétně je spustil pedagog Josef Šlerka nyní v zimním semestru v rámci studia nových médií na filozofické fakultě. Přednášky, nazvané Digital humanities, mohou zájemci sledovat v živém přenosu každé pondělí od 16 hodin přes Hangout vysílaný na Google+. Proč právě tam? „Pro učitele je to nejdostupnější a nejsnadnější forma, jak přednášku nebo lekci zpřístupnit veřejnosti. Potřebujete pouze laptop s kamerou, mikrofonem a internetové připojení,” říká Josef Šlerka.

Mimořádné jednání senátního výboru pro vzdělávání o situaci kolem čerpání peněz z fondů Evropské unie chce v nejbližší době iniciovat jeho předseda Marcel Chládek. Jeho cílem bude získat informace od ministra školství Petra Fialy o skutečném stavu čerpání peněz z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Ocenění ministra školství Petra Fialy převzala za mimořádné výsledky ve studiu pětice studentů a absolventů vysokých škol: Martin Bartošík, Peter Holub (oba Masarykova univerzita v Brně), Vítězslav Jarý (ČVUT), Milena Zachariášová (VŠCHT), Veronika Nováková (Univerzita Karlova). hev

Univerzity mají příští rok dostat víc

Nejlepší vzdělávací systém mají ve Finsku a Jižní Koreji, Česká republika je v rámci 40 hodnocených rozvinutých zemí na 22. místě. Vyplývá to z nové globální studie, kterou zveřejnila renomovaná britská společnost Pearson. Ta ve svém porovnávání používala nejen výsledky mezinárodních testů jako je PISA, ale i řadu dalších dat včetně ekonomických ukazatelů.

Téměř milion korun dostal Miroslav Bulíček z Matematického ústavu MFF UK od Nadačního fondu Karla Janečka. Použije je ke studiu matematických modelů proudících kapalin.

Ke včasnému odhalení rakoviny i její léčbě mohou posloužit nanokrystaly, na jejichž vývoji pracuje Anna Fučíková z Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze. Získala cenu Doctorandus soutěže Česká hlava.