Velký univerzitní protest a „malý Pentagon“ ****************************************************************************************** * Velký univerzitní protest a „malý Pentagon“ ****************************************************************************************** Na okraj týdne NEKLIDEM VYSOKÝCH ŠKOL KE ZMĚNĚ. Velkou pozornost médií si vynutily minulý týden protesty učitelů a studentů, kteří v Olomouci a Praze protestovali proti nedostatečnému financování školství a prohlubování propasti vůči světu. Jejich protest vzbudil zájem, pozornost, ale zase na čas končí. I když pedagogové nyní vyhrožují, že své protesty vystupňují a uspořáda týdny neklidu, větší efekt nelze očekávat. Vždyť kdo by jim v zadluženém státě, který se z reformovat své veřejné finance, dal peníze navíc? Protest akademiků má spíše dlouhodobější význam do budoucna kdyby totiž jejich tlak vedl k vysokého školství, stál by za to. Jenže, kdo bude rušit některé „nepotřebné“ obory, kdo bu učitele a provozní zaměstnance škol, aby ti nejschopnější, ovšem také mladí a nezatížení r bolševické minulosti, měli větší platy a zůstalo i na zlepšení vybavení učeben? Zavede něk aby se mohli sami studenti podílet na placení svých učitelů, očekávali tak od nich kvalitn od sebe i větší zodpovědnost? Vedení univerzit, které pouze natahuje ruku po státu, reform sociálnědemokratické ministryni školství už dávno ujel vlak. Navíc socialisté školné vždy se nyní univerzitníci ozývají a dávají o sobě vědět, aby tak donutili politiky ke změně, j správné. OLOMOUC JAKO CENTRUM PROTESTŮ - CO SAMA NABÍZÍ? Vysokoškolské protesty mají jedno specifik se na nich podílí olomoucká Univerzita Palackého, odkud nedávno vzešla iniciativa „Počítej vyšší platy učitelů následována demonstrací a happeningy v ulicích i tažením do Prahy (s v vtipnými, a tudíž mediálně vděčnými transparenty). Již na začátku devadesátých let se právě z Olomouce vzedmul celostátní protest studentů, k platit kolejné, aby tak donutili stát k zavedení nejen školného, ale i přímých dotací stud tak měli kontrolu nad ekonomikou škol a vedlo by to k jejich hospodárnějšímu a průhlednějš Jenže návrhy (bylo jich víc) padají a voda teče a tuzemské školství je proto tam, kde je. někdo věřil zemanovské předvolební „společnosti vzdělání“ na prvním místě, aby pak sociali oposmlouvě školství na chvost svého zájmu?) Ať zůstaneme doma, rovněž olomoucká univerzita - jejíž výhodou je, že působí navenek jako celek a nikoliv konfederace fakult - by si měla popřemýšlet, zda sama investuje hospodárně případy z poslední doby: V jezuitském konviktu vzniklo impozantní Umělecké centrum UP, poř mnohamilionový sporný Nebeský glóbus, ale učebny přitom nemají dostatečné vybavení. Nyní s nové přírodovědecké fakulty. Pro přírodovědce je důležité, aby se soustředili na jedno mís nové kamenné instituce jistě posílí význam města. Jenže může si to univerzita v současné d nebo spoléhá na to, že když se stavět začne, tak už se dostavět musí, i když rozpočet bude do třetice: Má vůbec univerzita vůli ke změně, když v mediálním kodexu zakazuje svým praco otevřeně o problémech? Nicméně, pokud univerzita se svými protesty prorazí, klobouk dolů. nastolit až radikální pravicová vláda, a ta zatím není ještě ani na obzoru. ARMÁDA VELÍ Z CENTRA MORAVY. Že je vždy něco za něco se nyní přesvědčují obyvatelé i insti mají co do činění s armádou. Kvůli jejímu zeštíhlování přijdou o posádku jesenické Mikulov vystěhuje z Hranic, aby tam přišla mechanizovaná brigáda z Kroměříže, z Bochoře u Přerova let odstěhovat letecká základna a jen část záchranářů zůstane v Olomouci. Naproti tomu v O Společné velitelství pozemních, vzdušných a specializovaných sil a hanácká metropole se ta stanem armády. Důstojníků přibude dvojnásobek a v pětisethlavém „malém Pentagonu“ se bude celé republice. Vojáci budou brázdit město a na své si přijdou i místní obchodníci. Zatím není nic, co by mluvilo proti armádě. Naopak - tradiční město studentů, církve a arm khaki pilíř. Kdyby si přece jen vojáci řekli, že by bylo (třeba i pro generalitu) dobře, a Bochoři zůstala vrtulníková základna, byla by to o to lepší zpráva pro celý kraj. I přesto letecké základny tíží podle průzkumu hejtmanství jen obyvatele Přerovska, zatímco lidem od to spíš jedno. tomas.sulak@mfdnes.cz