Profesoři nechtějí peníze pro sebe, ale kvůli studentům

Analýza

Praha - Když si chce student v univerzitní knihovně vypůjčit moderní publikace ze svého oboru, má smůlu. Nejnovější knihy, které sežene, jsou z počátku devadesátých let. Budovy, v nichž vysoké školy sídlí, chátrají, do jejich oprav se léta neinvestovalo. Na počítače s internetem stojí studenti fronty. A při přednáškách musí sedět i na schodech a parapetech oken, protože jsou auly přecpané k prasknutí. Studenti by mohli reptat, ale zatím mlčeli. Vědí totiž, že i přes nevyhovující podmínky mají vlastně štěstí. Pro polovinu zájemců o univerzitní diplom každoročně nezbude ani to místo na schodech poslucháren. Krize, v níž vysoké školství je, nepřišla z ničeho nic. "Jen jsme pořád mlčeli a chápavě přikyvovali, když nám každá vláda každý rok vzkazovala, že by nám peníze ráda dala, ale nemá," tvrdí rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm a dodává: "Na dotace zemědělcům se přitom peníze vždycky našly, stejně jako na doly či na nemocnice." Z klidného rektora je dnes radikál. Stejně jako z dalších profesorů. "Kdyby mi někdo v roce 1989 řekl, že za čtrnáct let budou muset docenti a profesoři vyjít do ulic, řekl bych mu, že je blázen. Podmínky na vysokých školách jsou dnes tak trapné, že se studentům divím, že vůbec studují," řekl předseda Rady vysokých škol František Ježek. Na svou reformu univerzity potřebují 5,2 miliardy korun. Třetina má pokrýt náklady na stále se zvyšující počty studentů. Další třetinu spolknou nezbytné investice do budov a do koupě studijních pomůcek. Zbylých jeden a půl miliardy školy potřebují, aby dohnaly evropské univerzity a přešly na jejich revoluční vzdělávací systém. Jak vypadá? Studenti nejdřív absolvují obecný tříletý bakalářský program a teprve pak se rozhodnou, čemu se chtějí věnovat, a podle toho si vyberou magisterský program - klidně na jiné škole. "Například medicína. Student nejprve vystuduje tříletý program na přírodovědecké fakultě třeba v Praze. A pak se na magisterský obor "lékařství" přihlásí kamkoli, klidně na univerzitu v Německu. To ale musí vzájemně navazovat všechny obory," vysvětluje předseda vysokoškolských odborů František Barták.

Proč podporujete protesty?

Alena Kolářová, studentka
Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc

Tohle není jen protest profesorů, ale i odborných asistentů nebo studentů. Dotýká se mě hlavně nedostatek studijních materiálů, špatný přístup k bydlení a také učebny jsou ve velmi špatném stavu.

Renata Marková, studentka
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem

Protest podporuji. Nelíbí se mi, že se školám zkracují rozpočty a že proti školám v zemích EU máme chudé vybavení. Podle mě by vláda měla dávat peníze spíše do školství než například do armády.