Politici někdy nedokážou vytipovat rozumné řešení ****************************************************************************************** * Politici někdy nedokážou vytipovat rozumné řešení ****************************************************************************************** Předsedkyně Akademie věd Helena Ilnerová souhlasí s častými stížnostmi vědců, že pro česko klíčovým problémem nedostatek peněz. "Říkám vědcům v zahraničí - přijeďte pracovat k nám. Brno je krásné, České Budějovice jsou krásné - abych nikoho neurazila. Je tu s námi legrac dobré pivo. A oni se mě pak zeptají - jaký je u vás průměrný plat? Na něj nikoho nenalákám alespoň vypisujeme stipendium Jana Evangelisty Purkyně, díky němuž chceme pár význačných b zaplatit, aby u nás vedli nějakou laboratoř," uvedla. hn: To je trochu smutné, ale výstižně zvolené pojmenování... Ano, Jan Evangelista Purkyně je pořád naprosto nedoceněný génius. Byl členem padesáti učen ve své době se přátelil s Goethem. Ale když ve svých třiatřiceti letech žádal o místo v Pr ho. Odešel do Vratislavi a pracoval tam. Pak ve svých devětačtyřiceti znovu žádal o místo nedostal, protože nedostatečně učil na rakouských školách. Až teprve ve dvaašedesáti mohl Nestrašit mladé a chytré hn: Zní to jako příběh ze současnosti. I dnes se schopní čeští vědci často lépe uplatní v Je určitě nutné, aby každý vědec rok, dva nebo třeba čtyři roky pracoval v zahraničí. Dřív chodit na vandr, dnes se mluví o mobilitě, ale podstata je stejná. Jde ovšem o to, aby se to, co umí, mohl uplatnit. A jsme zase u peněz - bez nich mu tady podmínky nepřipravíme. hn: To vyznívá docela pesimisticky. Jen to ne! To poslední, co bych chtěla, je zastrašit chytré mladé lidi. Doufám, že brzy př kdy se budou přeplácet nejen nohy fotbalistů, ale také hlavy myslitelů. Mnohé země si už u jejich budoucnost závisí na inovacích, a jsou schopny zaplatit si své nositele Nobelovy ce fantastickými penězi, stavějí nové laboratoře za desítky miliónů dolarů jen pro ně. Chápu, obrovský rozpočtový schodek. Ale to, že se kvůli němu zastavil příliv prostředků do výzkum šťastné. hn: Neměli bychom se smířit s tím, že schopní vědci budou odcházet do ciziny, kde si dobře podniky tady v Česku si pak ze zahraničí koupí potřebné licence? Určitě ne. Už třeba proto, že musíte mít schopné a vzdělané lidi, abyste vůbec věděl, kter a jak ji využít. Ale hlavně, bez vědy nemůžete mít vyspělou společnost. Budoucnost našeho ležet jinde než v tvůrčím myšlení. Někdy slyším, že vědci, kteří od nás odešli a dobře se světě, se ptají - jaké budeme mít podmínky, když se k vám vrátíme? Rozumíte, oni neříkají domů". Oni říkají "když se vrátíme k vám". V tom cítím hluboké odcizení. hn: Není to v globálním světě normální? Víte, já to odcizení hrozně těžko pociťuji, protože jsem byla vychovávána vlastenecky. Mys má v sobě schovaný svůj zákrut Berounky nebo své místečko třeba v Černém dole, kam se rád že o tom od mladých lidí neslýchám často. hn: Neztratí se česká věda v Evropské unii? Domnívám se, že ne. Naši vědci už řadu let úspěšně spolupracují s ústavy ze zemí unie. Nej vědecké ocenění, Descartovu cenu, získala v roce 2001 za lék proti viru HIV skupina, v níž Antonína Holého z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Letos tuto cenu zase o v němž byl Jan Vondrák z Astronomického ústavu Akademie věd za měření potřebná pro přesnou navigaci. hn: To jsou ovšem špičky. A ti ostatní? Máme vynikající matematiku, fyziku nebo chemii, což jsou obory, v nichž má česká věda dlou Největší problém asi máme s biologií. Když totiž v padesátých a šedesátých letech začínal v komunistických zemích byla zakázána. Ve světě se biologie právě díky genetice obrovským ale naši vědci nemohli vyjíždět, neměli kontakt s vývojem. Teď to ještě stále doháníme. Z důsledky špatných podmínek v jedné době se pak vlečou celá desetiletí. hn: Neměl by každý ústav Akademie věd a každá vysoká škola mít vlastní odvozené firmy, kte prodávaly to, co vědci vymysleli? Dovedete si představit, že by třeba Ústav pro soudobé dějiny nebo Ústav pro jazyk český za firmy? Nicméně u jiných ústavů firmy někdy vznikají, podobně jako v zahraničí. Někdy si vě bezprostředně. Třeba už zmíněný doktor Holý - třicet let zkoumal jednu skupinu chemických jakou strukturu má hledat, jak je možné ji v laboratoři získat. Výsledkem je několik léků. licence si ústav nakupuje přístroje, teď bude dávat prostředky na vybudování biologického centra v Praze v Krči a v Dejvicích. Věda připomíná stavění pyramidy z jednotlivých cihliček. Mnoho ústavů přiloží tu svoji cih celkový výsledek se dá pro praxi použít, až je pyramida celá. Pak můžete poznatky uplatnit v každodenním životě. Ovšem není už možné celkový přínos zpětně rozpočítat na každého, kdo Proto vědecké ústavy dostávají v celém světě peníze od státu, jemuž se tato investice vrac měřítku. hn: Proč se ve Spojených státech daří uplatňovat výsledky vědy v průmyslu mnohem lépe než nemluvě? Americká společnost má jinou mentalitu. Je založena na individualitách. Američané jsou pyš podnikají, nesou svůj život na vlastních bedrech. A k tomu se přidávají obrovské investice největší na světě. A taková Jižní Korea se byla schopna přebudovat, vystavět výzkumné ústa nejlepší lidi studovat do USA a pak jim doma vytvořit výborné podmínky. Tyto společnosti m Evropa je jiná, možná se budeme muset smířit s tím, že jsme stárnoucí kontinent a hned tak špičce. Ovšem lidé v Evropě si uvědomují zase jiné báječné hodnoty. Rádi cestují, čtou, ch jezdí na hory. Vědí, že život není jenom hon za jediným cílem, ale může být vyplněn i dalš věcmi. Jde o to spojit všechno rozumně dohromady. U Česka bych zdůraznila nedostatek podnikatelského ducha. Mnozí vědci neumějí využít své v v Americe, ani průmysl se ještě nenaučil chodit do vědeckých ústavů. Je to dědictví minulo ho překonáme. Potřebujeme nadhled hn: Myslíte, že česká společnost vědu chápe a cení si jí? Nebo si na ni vzpomene jen občas se politici nemohou shodnout na volbě prezidenta a nabídnou tuto kandidaturu vám. Když už jste zmínil volbu prezidenta, můžeme se na ni dívat i tak, že vědci mají ve společ ten by měl být založen na tom, že vědec musí mít kritické myšlení. Ideální je, když jej ne oboru, což považuji za naprosto samozřejmé a nezbytné, ale je uvážlivý a racionální ve vše jestli si společnost vědy cení? Přese všechno, co jsem říkala o nedostatku peněz, si myslí hn: Chápu správně, že hlavní rozdíl mezi vědcem a běžným občanem či politikem vidíte v tom více schopen postupovat s kritickým nadhledem? Vědec je občan jako každý jiný. Když se ovšem zabývá nějakým problémem, musí si nejdříve u přesnou analýzu, vyhodnotit výsledky bez ohledu na jakékoli předsudky, racionálně zvážit v Úplně stejně by se měly řešit i problémy ve společnosti. Chápu samozřejmě, že máme politic s rozdílnou ideologií. Přesto mě někdy překvapuje, jak jim jejich ideologické vymezení brá racionální analýzu problému a vytipovat rozumné řešení. Škola má učit přemýšlet hn: Není to ovšem potíž celé společnosti? Připravují školy své absolventy, aby byli schopn myslet? Myslím, že školy skutečně příliš stavějí na tom, aby žáci měli spoustu znalostí, a mnohem hledat samostatná řešení. Ne že by si to pedagogové neuvědomovali. Občas mluvím s Ondřejem z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Chce, aby učení bylo inspirativní, aby učitel je žáci pouze nepapouškovali, ale aby na nové věci přicházeli společně. Takový způsob výuky s práci. Když vědec na něco přichází, je to jako napínavá detektivka. Kdyby všechny školy do učit, vést ke kritickému myšlení, ke schopnosti dělat si vlastní závěry, bylo by to pro sp prospěšné. Ale nechci zevšeobecňovat, myslím, že je spousta škol, které to dokážou. hn: Není váš pohled zkreslen tím, že ve své funkci se setkáváte jen s těmi nejlepšími? Ne, mám pět vnoučat a tři už chodí do školy, takže vím, že to tam je kantor od kantora růz hn: Nevzniká ve společnosti bariéra mezi lidmi, kteří mají vzdělání, umějí samostatně mysl ostatními? Vzniká, a nejen u nás. Kdysi dávno jsem se bavila ve Švédsku o tom, jak tam prudce vzrostl mladých lidí. Do země začali přicházet na pomocné práce lidé z Jugoslávie a Turecka a pro práce nebyla. Určitá část populace najednou nemohla najít uplatnění. A byli to určitě lidé třeba mohli obdělávat půdu, bylo by jim fajn, mohli by se bavit, měli by radost ze života. je přestala potřebovat, protože začala být více založena na vzdělání a na tvůrčím myšlení. bude obtížné řešit. Lidé musí počítat s tím, že při hledání skutečně dobré práce a dobrého potřebovat vzdělání a tvořivost. Jinak to nepůjde.