Ivan Wilhelm: Vysoké školy už nemohou přešlapovat na místě ****************************************************************************************** * Ivan Wilhelm: Vysoké školy už nemohou přešlapovat na místě ****************************************************************************************** Mně by stačilo, kdyby premiér řekl: Pověřuji odpovědné ministry, aby závazně jednali, jaké kroky reformy. Pak už bychom se uměli domluvit. Pokud k tomu nedojde, pak zbývá jenom křič Praha, 22. 12. 2003 Vysoké školy už nemohou přešlapovat na místě /OD NAŠEHO SPOLUPRACOVNÍKA/ Vládní kroky v posledních týdnech kritizuje rektor Karlovy univerzity a předseda Konferenc Wilhelm. Jednoznačně podpořil protesty odborů, když vláda a poslanci nezvýšili dotace vyso postavil se za 1. lékařskou fakultu, když ministryně zdravotnictví chtěla zrušit její děts Praze na Karlově. Rektor nejstarší středoevropské univerzity by měl konflikty spíše mírnit ale tvrdí, že má důvody radikálně vystoupit: "Jednak stárnu, tak je to osobní záležitost, záležitosti mají podle mého soudu pohnout dopředu. Nemůže se přešlapovat na místě." hn: Jak se mohou vysoké školy pohnout kupředu? Pořád jsme se vymlouvali, že nevíme, jak ten krok udělat, co bude znamenat, jaká má být ko vládou. Teď už jsme nechtěli nic jiného než finance. Úmyslně říkám nic jiného, protože pen lapálie. Reforma přece je složitý proces, který se nedá udělat ze dne na den, pouhým rozho ministra, rektora, dokonce ani parlamentu. hn: Rektorem jste už čtyři roky. Za tu dobu se nic nepodařilo a vy ztrácíte trpělivost? Právě, že se trochu podařilo. Dokud jsme byli na mrtvém bodě a situace se vůbec neměnila, deprimující a obtížně se mohlo něco reálného dělat. Pak se ustavila nová vláda, ještě chví se nová ministryně vyznala na ministerstvu, než ustavila nového náměstka - ale pak jsme se shodli, jak je potřeba změnit systém. hn: Přesto vládu dnes kritizujete? Shodli jsme se na tom s ministryní, ne s vládou. Také s úředníky ministerstva jsme se shod skutečně vypadá a také na tom, že dostaneme v příštím roce 5,2 miliardy navíc. Pokud bycho konci příštího roku by školy mohly vypadat poněkud jinak než letos. hn: Návrh reformy už podpořila Konference rektorů i Rada vysokých škol? Konečnou verzi si můžete přečíst na stránkách www.rektori.cz. Především je tam víc než des podle kterých bychom chtěli vysoké školy hodnotit a přidělovat jim finance. Nechceme někom dát, protože školy jsou podfinancované a nemůžeme ohrozit jejich existenci. Chceme trochu školám a potřebujeme také volné peníze, které budeme dávat tam, kde se produkuje kvalita. hn: Co je kvalitou vysokých škol? Chceme absolventy, kteří se uplatní na trhu práce aspoň v rámci Evropské unie, a také vědu schopná konkurovat nejlepším. hn: Z požadovaných peněz dostanete jenom třetinu. Co se tím ztratí? Ztrácí se tím důležitý rok, kdy vstupujeme do Evropské unie. Odkládá se celý proces změny především pro studenty. Pro ně je to rok života, někteří už budou končit a budou ohroženy Neříkám, že budou nezaměstnaní a že nenajdou práci v Evropě, ale je to nepozorovatelný pro podíváte, jak to bylo před pěti roky a jak to bude za pět let, je to postupná degradace. V Jako když lékaři kuřákovi říkají, ať už nechá kouření, že dřív umře, a on pořád kouří. Nej špatně dýchat, pak bude mít vysoký tlak a jeho stav se bude pořád zhoršovat. Stejně toho b jen bude víc komplikací. U nás jsou dvě třetiny všech profesorů starší šedesáti let let, 96 procent docentů je nad srovnání s žádným civilizovaným státem. Když se někdo ve Francii nestane profesorem do 40 už mi ujel vlak, zkusím to raději někde jinde. U nás naopak zůstává velice málo z těch mla kariéra pro ně není atraktivní nejen proto, že si málo vydělají, ale ani nemohou konkurova civilizovaných zemích. hn: V čem je problém starších profesorů a docentů? Když je někomu šedesát, tak je obtížné ho přesvědčovat, že je potřeba překopat celý studij ví, že ten program není špatný. Já také vím, že není špatný, ale už neobstojí v konkurenci hn: Pokud překonáte problém příliš starých pedagogů, čím nastartujete vysoké školy? Je potřeba velice konkrétně hodnotit. V celých Spojených státech, v Kanadě a v Evropě se p pořád se srovnává. Není tak důležité, kolik máte vědeckých publikací, ale kolik jich máte s loňskem a předloňskem. Ten vývoj musí být jasně pozitivní. Musíme se pokusit, aby byl vý výzkumu na bedrech univerzit, aby vysoké školy pocítily odpovědnost. Odpovědnost za to, že být nejvyšší. Jestliže škola nemá žádný společný vědecký projekt s prestižní zahraniční un musím ptát, proč tomu tak je. Dnes ale dostávají vysoké školy od státu třetinu peněz na vý na vzdělávání. Tím pádem je výzkum handicapován. Není možné samozřejmě, aby všichni dělali špičkový výzkum. Někteří mohou dělat bakalářské programy. Na ty také navazuje nějaký výzkum, ale ten výzkum je jiný než doktorský studijní Vyšší odborné školy v Německu, kterých je tisícovka, jsou pokládány za velmi úspěšné, ale univerzit. hn: Základní myšlenkou je, aby vysoké školy dostávaly část peněz podle vědeckých výsledků. jiná státní instituce, Akademie věd. Navrhujete spojit její ústavy s univerzitami? S akademií je to složité, jedná se přece o reálné lidi, každý z nich má svoje vazby a svoj Bylo by neštěstí akademii rušit, protože tam je velký kapitál. Spíš je otázkou jak fungova funguje celá řada společných pracovišť, jenom v Českých Budějovicích je společné centrum e v ústavu částicové fyziky v Ženevě spolupracují lidé z univerzit a akademie. hn: Ale často se dělají stejné věci na dvou kolejích. Například na Karlově univerzitě exis sociologie, přitom je akademický Sociologický ústav. To nevadí? Každý může v oboru dělat něco jiného a navzájem se doplňovat. Víc mi vadí, když různá prac stejné přístrojové vybavení a neumějí se dohodnout, jak společně využít jeden daný přístro hn: Máte příklady? Nechci je zveřejňovat, dokud si to nevyjasním s těmi lidmi. V rámci univerzity jsme se už návrhy projektů vědecké činnosti od ledna 2005 budeme koncipovat jako jedna instituce. Pok více pracovišť, které se zabývají stejnou tématikou, musí pracovat dohromady. hn: Zdůrazňujete kvalitu vědeckých výstupů. Například britská reforma vysokých škol má i d třeba úroveň výuky a účast univerzit na hospodářském rozvoji regionů i celé země. Ty další nejsou důležité? Jsou naprosto stejně důležité. Karlova univerzita má přece pět lékařských fakult a výsledk výzkumu odebírají nemocnice. Máme velice úspěšnou farmaceutickou fakultu, která dostala zl mezinárodním veletrhu patentů v Curychu. hn: Asi vás nikdo nepodezírá, že se nestaráte o jiné věci, přesto hlavní důraz dáváte na v tam? Dobře, půjdeme na neznámé pole. Říká se, možná ne úplně přesně, že náš průmysl nebo ekonom slabé na to, aby mohly spolupracovat s vysokými školami. Vysoká škola potřebuje přece jeno milión korun navíc jsou pro nás 2 promile z rozpočtu. Potřebovali bychom získat stamilióny Kdo z tuzemských průmyslových podniků vloží takové peníze? Nikdo. Šance je v tom, že od le stali veřejnoprávní institucí a jsme odloučeni od státu. Mohli bychom hledat v zahraničí, partnery v jiné ekonomice? Je chyba, že to neumíme. Máme relativně levnou pracovní sílu, l náklady, šikovné lidi. Už dávno jsme měli s někým v zahraničí podepsat spolupráci. hn: Pokoušíte se o to? Pokoušeli jsme se, ale výsledky jsou zatím žalostné. Je pravda, že univerzita založila pod Praha, který vyrábí hi-tech a dodává do Nizozemska nebo pro Siemens. Existují dva tři tako pro Karlovu univerzitu to je málo. Pořád se vrací stejný problém. Když je někomu šedesát, než šedesát, tak výkon už není takový, jako když vám je o dvacet méně. Potřebovali bychom pětatřicátníky, kteří udělají desetkrát víc než já. Ti se mohou opravdu chvíli soustředit něco dělat třeba s japonským Olympusem. To jsou ti, kteří tady chybí. hn: Dovedete si představit, že zahraniční investoři začnou vyhledávat výzkumné přednosti č zaměstnanců? Ano, mám s tím také osobní zkušenost. Předseda správní rady Olympusu mě zavedl do jejich v Ukazoval, s jakými problémy si jen obtížně vědí rady. Šlo o nějaké informatické záležitost jsem zpátky a říkal na univerzitě: Pánové, v Olympusu mají problém a všemi deseti by brali naším výzkumem. Víte, kolik jsem na to našel zájemců? Ani jednoho! Protože, pane rektore, akademické pracoviště. Nejde o to, že spolupráci s průmyslem neumíme. Ale fakticky se do ní nikdo nechce pustit. najít konkrétní lidi. Každému, kdo by se dva roky věnoval takové činnosti, bych uměl zabez cestu zpět na fakultu. Přesto není zájem. hn: Tak hrozí, že se výzkumný potenciál univerzit nevyužije? Jak se říká, každý svého štěstí strůjce. hn: Uskutečnění skvělých plánů podle vás brání jenom to, že vláda nechce dát peníze. Sehna miliardy je opravdu celý problém? To je důvod, proč jsem nerudný. O těch věcech se bavíme nejenom s paní ministryní, ale i s s jinými členy vlády, s poslanci, se senátory. Jsme ochotni říct, co uděláme v prvním roce následovat v druhém roce, a tak dál. A nikdo neřekne, to my nepotřebujeme, nechte to být, návrh. Ministryně ve vládě neuspěla a rozpočtový výbor ještě řekne, že nebudou ani peníze, vláda. hn: Reforma bez peněz není možná? To neumíme udělat. Karlova univerzita má téměř 5 miliard korun ročního příjmu, z toho témě sama. Hlavní příjem máme ze zahraničních studentů a těch bychom mohli přijímat víc, ale na studentů. Domnívám se, že to není cesta. Karel IV. napsal v zakládací listině, že univerzi se naši věrní občané nemuseli doprošovat vědění v cizích krajích. hn: Kvůli financím univerzity protestují už třetí rok - bez výsledku. Zkusíte teď něco ost Medvědí službu si udělali poslanci v rozpočtovém výboru. Větší vlna protestů a radikalizac obce nastala právě po jejich zásahu do návrhu rozpočtu vysokých škol. Domnívám se, že situ vyostří, nikdo se už nechce dožít stejného zklamání jako letos. Nevím, co chystají radikál akademické obce, Česká konference rektorů bude normálním způsobem dál jednat s premiérem, představiteli parlamentu. Ať řeknou, jestli stát má opravdu zájem o reformu a jestli jí vy podmínky. Musíme se dohodnout přinejmenším na střednědobém výhledu. hn: Tedy se neobrátíte na veřejnost? Zvu pana premiéra a další členy na výroční zasedání České konference rektorů. Mně by stači premiér řekl: Pověřuji odpovědné ministry, aby závazně jednali o tom, jaké budou jednotliv harmonogram reformy vysokého školství. Pak už bychom se s ministry a členy parlamentních v domluvit. Je to otázka politického rozhodnutí. Pokud k němu nedojde, pak už opravdu zbývá hn: Říkáte, že není možné reformovat bez peněz od vlády. Jiní říkají, že to nejde bez škol nestačilo? Je potřeba přivádět peníze i z jiných zdrojů. Například sami vyděláme miliardu, z toho zis odvést daně. Kdybychom chtěli tyto peníze reinvestovat do vědy, tak by nám mohl stát tyto Vždyť je to jeho zájem. Dalším zdrojem by mohlo být, kdyby investoři mohli ještě před zdan investovat do vědy. Tím by stát o nic nepřišel. A samozřejmě by pomohla také nějaká částka platili studenti. Diskuse o tom už dávno přezrála. hn: Podle vás by měli platit 10, nebo 50 tisíc ročně? Určitě ne 50 tisíc. Doporučoval bych 10 nebo 15 tisíc, prostě peníze, které si každý normá student může přes prázdniny vydělat na brigádách. Současně s tím by se samozřejmě musela u opatření, aby se školné nestalo pro studenty z chudších vrstev bariérou pro vstup do vzděl Školné by pomohlo už jenom s obrovským přetlakem, který máme na některých oborech. Zájemci rozmýšleli, kam půjdou studovat. Nejsem už tak optimistický v otázce, že po zavedení popla začnou s obrovským elánem vyžadovat mnohem lepší kvalitu výuky než dosud. Teď už je přece školy podezírat, že trpí nějaké nešvary nebo levoty. Je celá řada nedostatků, ale přinejme každého přimět, aby odváděl dobrý výkon a poctivě se věnoval své práci. Ivan Wilhelm Rektor Karlovy univerzity od roku 2000 se narodil před jednašedesáti lety v Trnavě na Slov má dceru. Promoval roku 1964 na pražské ČVUT na fakultě jaderné fyziky, kde pak nastoupil jako asist šedesátých let pokračoval v kariéře na Matematickofyzikální fakultě Karlovy univerzity, kd 1994 docentem, o pět let později profesorem. V letech 1967 - 71 pracoval v Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v tehdejším Sovětském svazu zabývala experimentálním výzkumem atomových jader. Po roce 1990 za Českou republiku domlou jaderným výzkumným centrem CERN v Ženevě.