Školství: přijímací zkoušky jsou amatérské ****************************************************************************************** * Školství: přijímací zkoušky jsou amatérské ****************************************************************************************** Rozhodování o přijetí k vysokoškolskému studiu je často neobjektivní Kvalita přijímacích zkoušek na vysoké školy v České republice je často katastrofální, i kd důsledcích je to jedno z nejdůležitějších rozhodnutí v životě mladého člověka. Příznivci z pořádků používají otřepaný argument, že to lépe udělat nejde. To však rozhodně není pravda Nejprve je potřeba zodpovědět otázku, na co vlastně přijímací zkoušky potřebujeme. V situa většina vysokých škol je státních a počet uchazečů o studium je větší než nabídka studijní určitý výběr nezbytný, i když v jistém smyslu jde proti duchu demokratické rovnosti práv v Proto i Listina základních práv a svobod hovoří v článku věnovaném právu na vzdělání o vys studiu podle "možností společnosti a schopností uchazeče". Máte schopnosti? Už tady je vidět první problém co jsou to vlastně ty "schopnosti uchazeče"? Je to umělecký fotografická paměť, manuální zručnost, abstraktní myšlení, schopnost jasně a přehledně se snad detailní znalosti z oboru? Nebo všechno dohromady? Podle toho, jaké kritérium škola z si pak vybere studenty. Ti uchazeči, kteří mají zrovna jiné schopnosti, než jaké škola v p testuje, mají prostě smůlu. Některé školy uveřejňují všechny testové otázky předem, záleží jenom na paměti uchazečů, jak obstojí. Jiné zase testují hlavně bezvýznamné podrobnosti z Listiny základních práv a svobod ohledně schopností uchazeče pravděpodobně nejlépe naplňuj státech standardně používaný test obecných studijních předpokladů, který má tři části. Prv schopnost rozumět textu a šíři slovní zásoby. Druhá část je zaměřena na abstraktní myšlení textu, logické souvislosti. Třetí část je zaměřena na jednoduché matematické operace, geom a čtení z tabulek a grafů. V tomto typu testu uchazeč vlastně nepotřebuje žádné specifické testovány jen jeho předpoklady pro studium. Dobře sestavený test Pokud jsou jasně stanovena kritéria pro přijetí, tak lze začít sestavovat zkušební test. V existuje k tomuto tématu spousta odborné literatury a také zkušeností, které by se v Česku vůle daly snadno uplatnit. Základem úspěšně sestaveného testu je vyzkoušení jeho jednotliv dá zjistit, jestli lze dobře rozlišit jednotlivé uchazeče v závislosti na jejich studijníc a předpokladech. Proto je například vhodné zvolit průměrnou obtížnost, protože když je úlo skoro všichni ji vyřeší a jednotlivé rozdíly se neprojeví.To platí, i když je úloha moc tě přihlášenými uchazeči se také neprojeví. Otázky musí mít rovněž přesné zadání a nesmějí bý Umíme zkoušet? Ve srovnání s tímto postupem se k přijímacím zkouškám v tuzemsku většinou přistupuje napro Jednotlivé otázky nejsou vůbec vyzkoušeny, tudíž jsou v testech často zjevné chyby, spoust nebo nejasné zadání. Některé otázky se také vůbec nevztahují k testovanému tématu. Napříkl všeobecného přehledu na Právnické fakultě UK: "Který z jezdců formule 1 byl Brazilec? A) A Emerson Fittipaldi, C) Nelson Piquet, D) Niki Lauda. Správná odpověď: A) i C)." Opravdu sp je však A), B) i C). Dalším neduhem je nesrovnatelnost jednotlivých variant testů. Může se že z varianty 1 je přijato 24 procent uchazečů a z varianty 2 třeba jen 14 procent. To už přístupu k uchazečům dá mluvit jen těžko. Ve výsledku tak na vysokých školách studuje spou měli u přijímaček zrovna štěstí, a naopak brány dalšího vzdělávání se zavřely pro mnoho tě schopnosti měli, ale přijímací zkoušky byly tak špatně sestavené, že je nemohli projevit. tomto směru je, že školy vyberou od všech uchazečů vysoké poplatky za přijímací řízení (ty často i několik milionů korun na jednu fakultu), ale tyto peníze rozhodně nejdou na kvalit přijímacího řízení. Situaci možná zlepší to, že rozhodnutí školy o nepřijetí je nově napad správním soudnictví. V případě zjevných chyb a nesrovnalostí v testu by měl soud dát uchaz Pokud by mělo řízení trvat delší dobu, může soud dokonce vydat předběžné opatření, ve kter uchazeči na škole studovat. Třeba se této možnosti vysoké školy zaleknou a konečně se poku řízení zlepšit. KRYŠTOF KOZÁK Autor je studentem doktorandského studia na FSV UK