Univerzitní profesoři budou demonstrovat před sněmovnou Praha - Vysokoškolští docenti a profesoři dnes zažívají tytéž pocity jako jejich studenti před zkouškou: ovládá je svíravá tréma. Opustí známé prostředí laboratoří, operačních sálů a univerzitních aul a v hojném počtu vyjdou do ulic. Ve větším měřítku a v centru Prahy budou demonstrovat vůbec poprvé.

Vláda nepřidala vysokým školám pět miliard korun. Profesoři poprvé od roku 1989 vyšli do ulic
Téma DNES: Protest vysokých škol
Poprvé za čtrnáct polistopadových let vyšli vysokoškolští profesoři do ulic. Protestní průvod zakončili před Poslaneckou sněmovnou. Politiky to však nezajímalo.

Praha - Vysokoškolským docentům a profesorům došla trpělivost. Poprvé od listopadu 1989 opustili své učebny a vyšli protestovat do ulic. Nebyli rádi, ale měli pocit, že už nemohou jinak. "Kdyby mi někdo v roce 1989 řekl, že za čtrnáct let budou muset docenti a profesoři vyjít do ulic, odpověděl bych, že je blázen," líčil své rozpoložení František Ježek, předseda Rady vysokých škol.

Analýza
Praha - Když si chce student v univerzitní knihovně vypůjčit moderní publikace ze svého oboru, má smůlu. Nejnovější knihy, které sežene, jsou z počátku devadesátých let. Budovy, v nichž vysoké školy sídlí, chátrají, do jejich oprav se léta neinvestovalo

Při protestu profesorů a studentů musela policie zastavit dopravu na Malé Straně
Malá Strana - Křik i smuteční hudba se včera rozléhaly Starým Městem. Studenti a představitelé vysokých škol tu demonstrovali kvůli katastrofální situaci ve vzdělávání. Upozorňovali na vleklý problém nedostatku peněz.

Je už to pár let co sociálnědemokratický ministr školství prohlásil, že je třeba preferovat hlavně střední a střední odborné školy. Byla z toho převeliká kauza. Dnes se české vysoké školství nachází ve stavu, kdy studenti vycházejí do ulic, rozpočet je krácen a nad budoucností visí temný oblak nejistoty.

Smuteční a zároveň protestní pochod studentů a pedagogů vysokých škol včera prošel dvakrát pod okny Sněmovny zrovna v době, kdy tu poslanci rozhodovali o státním rozpočtu na příští rok. Akademici jim přišli říct, že vysoké školství je dlouhá léta podfinancované a že "takto už to dál nejde". Žádali, aby jim poslanci neubírali z jejich rozpočtu, ale aby naopak v dalších letech vysokým školám podstatně více přidali.

Po další tři roky bude nejspíše v čele Slezské univerzity v Opavě Zdeněk Jirásek. Na opětovné potvrzení do funkce rektora nyní pouze čeká od ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Petry Buzkové a následně prezidenta Václava Klause.

Tím, že vysokoškolští učitelé a studenti ve středu vyšli do ulic, aby veřejně upozornili, že léta strádají nedostatkem peněz, jejich boj o více peněz nekončí. Už teď se chystají vyvolat v lednu jednání s vládou. Mají totiž obavy, že poté, co rozpočet na příští rok nedopadl, jak si představovali, přijdou vysoké školy zkrátka i v roce 2005. "Ve výhledu rozpočtu na příští rok nám chybějí 3 miliardy korun - místo 5,2 miliardy dostaneme 2,6 miliardy.

Nejméně třikrát bylo už naše hlavní město zapsáno do místopisného rejstříku největších fyzikálních objevů novověkých dějin. Zasloužil se o to i salcburský rodák Christian Doppler...

Velkou pozornost médií si vynutily minulý týden protesty vysokoškolských učitelů a studentů, kteří v Olomouci a Praze protestovali proti nedostatečnému financování vysokého školství a prohlubování propasti vůči světu. Jejich protest vzbudil zájem, pozornost, ale tím to zřejmě zase na čas končí. I když pedagogové nyní vyhrožují, že své protesty vystupňují a uspořádají takzvané týdny neklidu, větší efekt nelze očekávat.

O zámek v Zahrádkách na Českolipsku, který letos v lednu vyhořel, má zájem norský podnikatel Erik Berg. Na zámek, kde by rád provozoval hotel, se už také přijel podívat. Pokud dojde k dohodě mezi ním a Karlovou univerzitou, která zámek vlastní, mohl by se Nor také finančně podílet na jeho rekonstrukci.

(Most) Ve vysokou školu se zřejmě změní zchátralý objekt v Zahražanech v Mostě po přestavbě za osmdesát miliónů korun. Na rekonstrukci zázemí pro Vysokou školu finanční a správní získalo město ze státního rozpočtu pětadvacet miliónů korun. "V příštím roce můžeme zahájit stavební práce, projektová dokumentace je před dokončením," uvedla náměstkyně mosteckého primátora Eva Šmejkalová (ČSSD). Už v loňském roce zaznamenali obyvatelé lokality stavební ruch. Město tehdy nechalo vybourat obvodový plášť budovy a vnitřní nenosné příčky. Aby zabránilo devastaci, areál i oplotilo. Peníze na první stavební úpravy ve výši deset miliónů korun zaplatilo formou dotace ministerstvo financí. Vysoká škola zahájila výuku v roce 2000. V Praze a ve střediscích v Kladně a Mostě ji navštěvuje kolem dvou tisíc studentů. Pobočku v severočeském městě má i Technická univerzita Ostrava a ústecká Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.

ČESKÁ LÍPA - Českolipsko možná získá investora ze severní Evropy. O víkendu totiž do okresu zavítal norský podnikatel Erik Berg, který se dlouhodobě zabývá možností investovat v České republice do oblasti cestovního ruchu, například při výstavbě nového hotelového komplexu či rekonstrukce historického objektu. Právu to řekla mluvčí českolipské radnice Markéta Aulová. "Při návštěvě České Lípy mu proto byly nabídnuty volné plochy určené k zástavbě v Sokolské ulici vedle kulturního domu Crystal a Unionky. Zároveň navštívil nedávno vyhořelý zámek v Zahrádkách, kde se setkal také se zástupci Karlovy univerzity v Praze, která objekt vlastní," vysvětlila Aulová. Schůzku mezi Norem a univerzitou zprostředkoval českolipský starosta Petr Skokan (ODS). "Karlova univerzita přislíbila, že poskytne veškeré údaje k možnému prodeji či pronájmu. Obě strany se navíc dohodly, že budou společně hledat možnosti získání grantů z Evropské unie," upřesnil starosta. K dalším jednáním by mělo dojít počátkem příštího roku.

Větší naději na zachování studia práva má Univerzita Palackého v Olomouci. Ministerská akreditační komise se ve středu usnesla, že doporučí prodloužení akreditace olomoucké právnické fakultě. Omezení přijímat nové uchazeče o studium práva ale na fakultě zatím trvá.

Olomouc - Ani dva měsíce před termínem odevzdávání přihlášek na vysoké školy nemají zájemci o studium práv v Olomouci jistotu, zda tamější Právnická fakulta Univerzity Palackého přijme v příštím akademickém roce studenty do prvního ročníku.

Těsně před Vánoci 1989 odvezla severokorejská ambasáda předčasně své studenty bohemistiky ze stáže v Československu. Na dlouhá léta pak zmrazila výměny, jež za minulého režimu probíhaly celá desetiletí mezi univerzitami v Praze a Pchjongjangu. Letos ale překvapivě nabídli Severokorejci Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, aby vyslala do Pchjongjangu dva studenty. Jaromír Chlada a Petr Hindrich z pátého ročníku oboru koreanistika se tak mohli vydat na cestu do nejtužší diktatury, v níž nemáme ani velvyslance.

Ví se o něm, že je velmi vlídný. Sám to komentuje stručně: "Říká se, že hodnej člověk je blbej člověk, ale já jsem pro laskavé jednání, protože zmůže víc než hromování. I když někdy sám cítím, že bych měl přitvrdit."

K věci
V zoufalství radnice, která nevěděla, co s chátrajícími vojenskými objekty v Terezíně, může vypadat nápad udělat tu univerzitní městečko fantasticky. Z Terezína odešli vojáci a on umřel. Přijdou studenti a oživne? Jenže studenti nejsou vojáci, nestačí jim jen hospody. Město by jim mělo nabídnout i zázemí pro volný čas. Když ho vybuduje, zruinuje to kasu. Když ne, studenti se unudí.

Terezín - Na stole v obřadní síni terezínské radnice stojí krabice vysoká asi třicet centimetrů. Radek Vraný z Městského úřadu ji otevírá a vyjímá z ní šest tlustých fasciklů papírů, řádově stovky stránek - projekt přeměny města na univerzitní centrum. Projekt už Terezín promyslel do nejmenších podrobností. Ví se, ve kterém konkrétním domě bude kolej a kde studovna.

Právnické fakulty patří mezi uchazeči o studium k nejžádanějším a zároveň nejobávanějším školám. O svých zkušenostech ze studií práv vypovídají pro Lidové noviny tři studenti z Prahy, Olomouce a Brna.

Myšlenku vytvořit z Terezína mezinárodní univerzitní město podpořili včera na tiskové konferenci v Terezíně Günter Verheugen, komisař pro rozšíření EU, a komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová. Oba strávili dopoledne při prohlídce obnovy města po povodních a při návštěvě Muzea ghetta iMagdeburských kasáren.

Etiopskou bibli, kterou daroval v roce 1959 císař Haile Selasie I. Univerzitě Karlově, uložili ve středu do vitríny ve výstavní síni Paláce šlechtičen v Brně. Sdělila to Právu Lucie Zahradníčková z programového oddělení Moravského zemského muzea.

Olomouc - Bude to Týden neklidu. Tak nazvali studenti a pedagogové Univerzity Palackého v Olomouci akci, kterou chtějí vymoci na politicích lepší budoucnost pro vysoké školy. Pět dnů na přelomu března a dubna uspořádají program plný happeningů, přednášek nebo promítání filmů. Čekají přitom, že se k nim připojí i další vysoké školy.

Akademie věd chystá program, který by měl do Čech přilákat špičkové vědce. Problémem české vědy nejsou nejmladší výzkumní pracovníci, ale "dobrý tahounský střední věk", řekla včera na akademickém sněmu předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová.

Kvalita přijímacích zkoušek na vysoké školy v České republice je často katastrofální, i když ve svých důsledcích je to jedno z nejdůležitějších rozhodnutí v životě mladého člověka. Příznivci zachování starých pořádků používají otřepaný argument, že to lépe udělat nejde. To však rozhodně není pravda!

Vládní kroky v posledních týdnech kritizuje rektor Karlovy univerzity a předseda Konference rektorů Ivan Wilhelm. Jednoznačně podpořil protesty odborů, když vláda a poslanci nezvýšili dotace vysokým školám, postavil se za 1. lékařskou fakultu, když ministryně zdravotnictví chtěla zrušit její dětskou kliniku v Praze na Karlově.

Předsedkyně Akademie věd Helena Ilnerová souhlasí s častými stížnostmi vědců, že pro českou vědu je klíčovým problémem nedostatek peněz. "Říkám vědcům v zahraničí - přijeďte pracovat k nám. Praha je krásná, Brno je krásné, České Budějovice jsou krásné - abych nikoho neurazila. Je tu s námi legrace a máme moc dobré pivo. A oni se mě pak zeptají - jaký je u vás průměrný plat? Na něj nikoho nenalákáme. Právě teď alespoň vypisujeme stipendium Jana Evangelisty Purkyně, díky němuž chceme pár význačných badatelů ze světa zaplatit, aby u nás vedli nějakou laboratoř," uvedla.

Myslím si, že systém výuky je příliš anonymní. Uvítala bych, aby se pracovalo v menších kruzích a docházka byla na semináře povinná, člověk by byl aspoň donucen průběžně se připravovat a nevznikal by problém hromady nového učiva, které je potřeba zvládnout ve zkouškovém období v minimálním čase.

Na přijímačky by mi střední škola rozhodně nestačila. Přijímačky na psychologii jsou velmi těžké. Hlásí se tam snad kolem dvou tisíc lidí a berou asi šedesát. Já se o obor zajímala už asi od patnácti. Také jsem ještě na střední škole chodila na praxe, navštěvovala jsem přípravné kursy a hlavně hodně četla. U přijímaček jsem ukazovala seznam asi 50 přečtených knih. Musím říct, že mám občas pocit, že na přijímačkách jsem věděla z teorie více než dnes.