Sobotka má peníze pro reformu univerzit

Ministryně školství Petra Buzková včera dokázala ve vládě prosadit reformu vysokých škol. Díky ní se zvýší v letech 2005 až 2007 investice do univerzit o téměř devět miliard korun.

Uspěla, přestože k její reformě měli ostré výhrady vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn i ministr financí Bohuslav Sobotka. Oběma chyběly především záruky, že peníze se budou rozdělovat po přísných hodnoceních jen kvalitním univerzitám. "Reforma byla schválena s tím, že je ji potřeba doplnit a aktualizovat. Zdůraznit v ní propojení akademické sféry s praxí podle hospodářské strategie, kterou připravuji," řekl Jahn.

Ministerstvo školství se hájí, že hodnocení kvality škol je v reformě už nyní. "Peníze navíc dostanou jen ti, kteří projdou tvrdým hodnocením kvality," upřesňuje náměstek ministryně školství Petr Kolář, který celou reformu vysokých škol sepsal.

Jahnův názor ale sdílí i významní experti. "Skutečná reforma by měla být tvrdší. Takhle se změní jen málo, systém bude stále příliš rovnostářský," říká senátor a bývalý rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška.

Buzková nakonec uspěla hlavně proto, že přesvědčila Sobotku, aby na vyšší univerzitní rozpočet kývl, i když jeho výhrady k reformě přetrvávají. "Vláda uložila ministryni školství doplnit konkrétní využití finančních prostředků," řekl Sobotka.

Kabinet tak musí v rozpočtech pro roky 2006 a 2007 hledat další úspory nad rámec včera schválených 70 miliard korun.

Tvrzení, že ministerstvo bude při rozdělování peněz univerzitám dost přísné, dokládá Kolář na změnách, které nastanou už v příštím roce. Ministerstvo podporuje především při univerzitách nová výzkumná centra, dotaci ale získalo jen pětadvacet z třiaosmdesáti žadatelů. Podmínkou byla desetiprocentní spoluúčast soukromé firmy.

Během prosince také ministerská komise vybere výzkumné záměry univerzit. Nový postup má oddělit kvalitní výzkumné univerzity od těch, které nebudou mít nárok. V minulých letech dostávaly všechny školy nějaký příspěvek "na vědu", napřesrok ale mohou některé univerzity mít dvojnásobek proti obvyklým částkám, jiné nemusí dostat nic.

Podle Zlatušky ale takový postup nevytváří dostatečný tlak, aby se systém vysokých škol pohnul. "Nevidím v reformě řešení, které by skutečně někoho bolelo," míní senátor. Skutečná reforma by měla mezi školami důrazněji vybrat ty, které mají nárok na podporu výzkumu, měla by je rovněž donutit, aby se víc snažily uspokojit poptávku, a zároveň odříznout ze systému nepotřebné kapacity.

Školám se od nového roku rovněž zvýší příspěvky na žáka. Nové peníze se ale nebudou přidělovat podle dosavadního klíče - počtu přijatých studentů, ale podle počtu absolventů. Ministerstvo tak chce zlepšit bilanci, podle níž dokončuje vysoké školy jen polovina těch, kteří začali studovat. Záleží ale na vysokých školách, jak zabrání předčasným odchodům a zbytečnému prodlužování studia.

Lenka Zlámalová, Petr Holub