Rok 2004 přinesl českému školství dva nové zákony i protesty

PRAHA 28. prosince (ČTK) - České školství se tento rok dočkalo již delší dobu slibovaných právních norem. Od ledna začne platit nový školský zákon a zákon o pedagogických pracovnících. První z nich by měl pomoci prosadit změny ve školství. Žáci by se měli učit více v souvislostech a pracovat s informacemi, nejen se učit fakta zpaměti, zákon také mění podobu maturit. Druhý zákon by měl pedagogy motivovat k dalšímu vzdělávání.

K významným událostem roku patřila i protestní akce vysokoškolských studentů, kteří upozorňovali na nedostatek peněz, a hodinová stávka státních zaměstnanců kvůli snížení 13. platu, k níž se připojili i učitelé. Jaroslava Vašutová z Ústavu výzkumu a rozvoje školství pražské pedagogické fakulty považuje za důležité zejména přijetí obou školských zákonů. "Jsou to dva zásadní legislativní dokumenty, které jsou oporou vzdělávacího systému," řekla ČTK.

Nové zákony byly podle ní už potřeba, přestože se mnohým lidem z praxe příliš nelíbí a některé body kritizují. "V posledních letech se proměňoval vzdělávací systém a legislativa byla stále pozadu. Proto ji bylo třeba změnit," poznamenala. Školský zákon nahradí více než 20 let starou právní normu. Zavádí rámcové vzdělávací programy, které nahradí současné osnovy. Školy budou vytvářet vlastní vzdělávací programy, což dává učitelům tvůrčí prostor, ale zároveň žádá větší zodpovědnost za vzdělávací výsledky žáků, uvedla Vašutová. Nové budou také maturity, které budou mít státní a školní část. Státní část by měla zajistit, že úroveň zkoušky bude na všech školách srovnatelná. Zákon o pedagogických pracovnících zavádí například kariérní systém, který bude ovlivňovat odměňování pedagogů - vyšší úroveň kvalifikace pro ně bude znamenat vyšší plat.

Za dobrou významnou událost považuje také studentskou protestní akci Týden neklidu. Vysokoškolští studenti jí chtěli upozornit politiky a veřejnost na nedostatek peněz v této oblasti. V Olomouci, Praze, Ústí nad Labem, Ostravě a několika dalších městech se konaly happeningy a diskuse. Vrcholem byla demonstrace v Praze. Podle Vašutové neměla akce příliš velký efekt. Myslí si ale, že je potřeba, aby studenti i pedagogové dokázali projevit nespokojenost se současným stavem školství.

Letos opět protestovali učitelé z nižších typů škol. Nevoli mezi nimi i jinými státními zaměstnanci vyvolalo rozhodnutí vlády o snížení 13. platu z loňských 50 procent na desetinu. Kvůli tomu uspořádali státní zaměstnanci 21. dubna hodinovou stávku. Do ní se zapojila i řada zaměstnanců škol. O platech pedagogů se hovořilo v průběhu celého roku. Na jeho začátku dostali učitelé přidáno, protože v rámci přeměny dvanáctitřídní platové tabulky na šestnáctitřídní postoupili o několik platových stupňů výš.

Někteří učitelé si tak polepšili téměř o 3000 korun. Pedagogové a odbory ale upozorňovali na to, že zvýšení platu nebude v konečném součtu nijak výrazné. Řada ředitelů totiž sáhla svým zaměstnancům na osobní ohodnocení - buď jim ho snížila nebo úplně odebrala - jen proto, aby měli na zvýšení tarifů.

Petra Měšťanová jup hj