Vysoké školy staví jako o závod

Univerzitní budovy rostou po celé republice, nejvíc se však buduje v Brně

Kdybychom posuzovali péči státu o vysoké školy investicemi do nových budov, nevypadala by ČR jako lakomý stát. Naopak.

Už dlouho se v Česku mluví o tom, že do vysokého školství plyne méně peněz, než je potřeba. Bereme-li v úvahu platy učitelů, je to zřejmá pravda. Platí to ale ve všech ohledech?

Agentury přinášejí v posledních letech velmi často zprávy o nejrůznějších investicích v této oblasti. Vysoké školy staví. A ne málo a ne za málo.

Pomineme-li nákladné rekonstrukce a dostavby starších objektů, postavil se v posledních dvou letech nově například objekt specializovaných výukových prostor Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Přišel na 618 milionů korun.

Jen o něco méně (433 milionů) stála budova elektrofakulty Západočeské univerzity v Plzni. Integrovaný objekt Fakulty podnikatelské a Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií zase vznikl pro Vysoké učení technické v Brně (433 milionů).

Česká zemědělská univerzita v pražském Suchdole získala za 215 milionů nové studijně-informační centrum.

Kampus za čtyři miliardy

Nejrozsáhlejší vysokoškolská stavba posledních desetiletí však teprve vzniká, a to v Brně-Bohunicích. Začíná se tam stavět univerzitní kampus, tedy celá akademická čtvrť. Na ploše dvaceti hektarů má v průběhu následujících let vyrůst areál, který se stane domovem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, velkou část Přírodovědecké fakulty a pro Fakultu sportovních studií.

Bude zahrnovat nejen výukové budovy a špičkové laboratoře, ale i koleje a sportovní stadion.

Do roku 2006 mají náklady dosáhnout skoro čtyř miliard korun, ty konečné však budou bezpochyby vyšší, už kvůli tomu, že se zvýší DPH.

Kdo to zaplatí? Většinu této částky pokrývá úvěr, který si vzala Česká republika od Evropské investiční banky s tím, že se za ni zaručil stát.

Už letos se mělo také začít stavět Informační centrum Technické univerzity Liberec za 222 milionů korun. Stavba se však zdržela, protože jeden z účastníků výběrového řízení se odvolal.

Měli jsme vůči vysokým školám dluh

Půlmiliardový areál plánuje také Univerzita Palackého v Olomouci. Přibližně stejnou investici představuje Aula a Centrum informačních technologií Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava.

Vysoká škola Ekonomická v Praze staví novou budovu skoro za 700 milionů.

Další miliardy spolknou rekonstrukce a přestavby. Například čerstvá přestavba základní školy ve Zlíně na vysokoškolský areál stála 347 milionů. Rekonstrukce objektu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy na pražském Malostranském náměstí 356 milionů. Rekonstrukce a dostavba moderní galerie Akademie výtvarných umění v Praze 235 milionů.

Na 400 milionů korun přijde revitalizace komplexu Českého vysokého učení technického na Karlově náměstí v Praze. Na 589 milionů rekonstrukce areálu Božetěchova Vysokého učení technického v Brně a na 250 milionů rekonstrukce objektu (v Joštově ulici) pro Fakultu sociálních studií ve stejném městě.

Tím jsme přitom zdaleka všechny investice současné doby do vysokého školství nevyčerpali. Je ovšem třeba přiznat, že stavební boom českého vysokého školství není tak docela nepochopitelný. Mnohé z realizovaných projektů, včetně toho největšího, v Brně existovalo na papíře mnoho desetiletí, takže je tu určitý dluh.

Radka Kvačková