Za radikální dokument s velkými důsledky označil včera euroústavu prezident Václav Klaus v přednášce na Právnické fakultě UK. Přeplněný sál aplaudoval. „Dokument ruší princip jednohlasnosti ve prospěch většinového hlasování,“ řekl.

„Buď můžeme mít více demokracie za cenu menšího počtu zemí, nebo méně za cenu většího počtu států,“ vysvětlil křivky, které namaloval. Evropa podle Klause zažívá dlouhodobý pokles výkonnosti, růst populistických hnutí i ztrátu kulturní dynamiky, kterou ničí multikulturalismus. V USA trvalo sjednocení země od vytvoření ústavy sto let a provázela je krvavá občanská válka, připomněl Klaus. „Evropa vždy byla civilizační abstrakcí,“ míní.

Václav Klaus včera pronesl přednášku, v níž nenechal na Evropské unii nit suchou. Vláda Stanislava Grosse zase oznámila, že kvůli tomu, aby země byla schopna včas přijmout euro, musí ušetřit v letech 2006 a 2007 sedmdesát miliard korun. Václav Klaus mluvil o tom, že v unii se rozmáhá kolektivní neodpovědnost v rozhodování. Ve snaze ušetřit miliardy (bude to drsné, říká Zdeněk Škromach) máme hmatatelný důkaz o tom, že to s neodpovědností není tak zlé.

Praha - Plán je to ambiciózní: každý druhý maturant by měl v budoucnu pokračovat ve studiu na vysoké, nebo alespoň vyšší odborné škole. A "dotáhnout to" až k diplomu. Zelenou tomu včera dala vláda, když schválila reformu vysokých škol z pera ministryně Petry Buzkové.

Ministři slíbili, že v příštích čtyřech letech přidají univerzitám navíc jedenáct miliard korun. Například příští rok si univerzity mezi sebou rozdělí skoro tři miliardy korun navíc.

Tři velké pražské nemocnice - Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) na Karlově náměstí, Fakultní nemocnice Na Bulovce a Fakultní Thomayerova nemocnice se nespojí ihned, ale nejdříve v roce 2006.

„Minimálně rok, možná 15 měsíců, bude vznikat analýza, která stanoví varianty připadající v úvahu, a na základě zkušeností vyčíslí i ekonomické náklady, tedy úspory, ale i investice. Pak se bude diskutovat o variantách a rozhodne se, zda ke sloučení dojde nebo ne,“ řekl Právu ve středu ředitel uvedených nemocnic Pavel Horák.

PRAHA 1. prosince (ČTK) - Vysoké školy dostanou v příštích čtyřech letech necelých 11 miliard korun na reformu, která má zvýšit jejich kvalitu a konkurenceschopnost. Peníze mají školy použít také na rozvoj výzkumu. Koncepci vysokoškolské reformy dnes přijala vláda. Ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) novinářům po jednání řekla, že oproti původnímu návrhu se změnilo rozvržení financí do jednotlivých let.

Původně měly vysoké školy dostat příští rok navíc 4,4 miliardy korun, dostanou necelé tři. Přesně to bude v roce 2004 2,8 miliardy stejně jako v letech 2006 a 2007, v roce 2008 by školy měly dostat 2,5 miliardy korun.

Ministryně školství Petra Buzková včera dokázala ve vládě prosadit reformu vysokých škol. Díky ní se zvýší v letech 2005 až 2007 investice do univerzit o téměř devět miliard korun.

Uspěla, přestože k její reformě měli ostré výhrady vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn i ministr financí Bohuslav Sobotka. Oběma chyběly především záruky, že peníze se budou rozdělovat po přísných hodnoceních jen kvalitním univerzitám.

Descartovu cenu letos získaly mezinárodní vědecké týmy vedené Howardem Trevorem Jacobsem z Finska, který zkoumá buňky k lékařským účelům, a Andersem Karlssonem ze Švédska, jenž se zabývá dálkovou fotonovou komunikací. Evropská komise ji uděluje již popáté, letos poprvé ji laureáti převzali v Česku. Slavnostní ceremoniál v Rudolfově galerii na Pražském hradě zahájili prezident Václav Klaus a evropský komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik.

Šance studentů dostat se na veřejné vysoké školy se má už od příštího roku výrazně zvýšit. Podle rektora Univerzity Karlovy Ivana Wilhelma mohou VŠ přijmout o sedminu více uchazečů než letos. Pomohou jim k tomu miliardy slíbené vládou. V roce 2004 se na vysoké školy dostalo celkem 76 tisíc zájemců, z toho na veřejné školy výrazná většina.

PRAHA 3. prosince (ČTK) - Rektoři chtějí diskutovat o tom, jak by měly být využity peníze, které budou mít vysoké školy příští rok ve svém rozpočtu navíc. Vláda ve středu schválila, že školám během následujících čtyř let dá téměř 11 miliard korun navíc, příští rok mohou počítat s částkou 2,8 miliardy. Část by měla být použita na navýšení státního příspěvku na studenta o deset procent, řekl dnes novinářům rektor Univerzity Pardubice Miroslav Ludwig po zasedání České konference rektorů. Peníze školy získaly, aby mohly uskutečnit plánovanou reformu zaměřenou na zvýšení kvality a konkurenceschopnosti.

Řada studentů, kteří chtějí zvýšit své naděje na přijetí k vysokoškolskému studiu, obětuje nemálo peněz a volného času o večerech nebo víkendech na přípravných kurzech.

V posledních letech se maturanti hodně změnili. Dřív jim stačilo dostat se na jakoukoliv vysokou školu, která alespoň přibližně odpovídá jejich zaměření. Dnes jdou za cílem dostat se jen na konkrétní fakultu, kterou si buď vysnili nebo na kterou je směrují jejich rodiče, shodují se majitelé vzdělávacích agentur, které se zabývají pořádáním přípravných kurzů.

První zahraniční absolventi českých vysokých škol byli v listopadu zařazeni do pilotního projektu Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Projekt zahájený v loňském roce ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) má nastavit pravidla, za jakých k nám budou přicházet kvalifikovaní migranti, které česká ekonomika potřebuje. Cizinci, kteří splní podmínky projektu, budou moci požádat o trvalý pobyt za 2,5 roku (standardní lhůta je 10 let).

Vysoké školy mají dostat v příštích čtyřech letech skoro 11 miliard korun ze státního rozpočtu na reformu. Ta má, jak praví příslušné dokumenty, zvýšit jejich kvalitu a konkurenceschopnost.

Co si pod tím představit? Ve skutečnosti by mělo jít o to, aby vysokoškolské vzdělání získalo víc lidí než dnes.

Čtenářskou anketu pořádají Lidové noviny už podruhé.

Přehled badatelů vznikl stejně jako vloni po konzultacích s představiteli Akademie věd ČR a zástupci výzkumných ústavů. Do užšího finále nakonec postoupilo pět kandidátů. Jasným favoritem je letos docent Antonín Holý z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Koncem září představil nový lék proti AIDS, na jehož vývoji se významně podílel. Přesto jsem jej letos mezi nominované nezařadili.

Kriteria naší ankety totiž nedovolují, aby jeden člověk získal titul dvakrát a pan docent Antonín Holý už zvítězil v loňském ročníku.

Neděláme si patent na rozum, proto pokud máte vlastní tip na odborníka, kterého považujete za vědce letošního roku pošlete jeho jméno do ankety.

PRAHA 13. prosince (ČTK) - Vybírání školného na vysokých školách má umožnit senátní předloha, kterou by tento týden mohla v prvním čtení projednat Poslanecká sněmovna. Ještě ji nebude schvalovat, rozhodne o tom, zda ji v dalších týdnech podrobně posoudí její výbory. Je ale možné, že parlamentní pouť předlohy rychle skončí a sněmovna ji už tento týden zamítne. Nadpoloviční většinu hlasů totiž mají v dolní komoře ČSSD a KSČM, jež poplatky na veřejných vysokých školách odmítají.

San Francisco, Praha - Google, největší internetový prohledávač, chce mít i největší knihovnu. A za pár let ji může mít. Až se v jeho databázích objeví patnáct milionů knih, nebude už nikdo moci říkat, že má do knihovny moc daleko...

Společnost provozující Google nyní uzavřela smlouvu o využití fondů pěti velkých knihoven na síť. Knihovna Michiganské univerzity chce digitalizovat všech svých 7,5 milionu svazků, Stanfordská univerzita zatím zvažuje počítačový převod „statisíců až milionů“ knih.

VARŠAVA - Varšavská univerzita (UW) získala od polské rozhlasové a televizní rady koncesi na vysílání rozhlasového programu na frekvenci 97,1 Mhz. Vysílat by mělo od osmi do půlnoci. Nebudou tam reklamy ani sponzorované pořady. Rádio se má financovat z prostředků univerzity a na základě dohod také z prostředků dalších vysokých škol. Radio Campus by mělo začít vysílat nejpozději do tří měsíců.

V sobotu 11.12. náhle zemřel v Říčanech u Prahy ve věku 79 let český teolog, filozof, profesor UK Mons. ThDr. PhDr.Karel Vrána. Evropský poutník a vzdělanec, oblíbený duchovní rádce a velkorysý mecenáš kultury, brilantní esejista a vědec básnického jazyka, autor řady filozofických, teologických a literárních knih (Teilhard de Chardin, Dialogický personalismus, Experiment křesťanství, Jaroslav Durych aj.).

Jednou, už tomu bude hezkých pár desítek let, přišel za mnou mladičký adept věd matematicko-fyzikálních s vytřeštěnýma očima: Je, prosím, možné, aby se soudruh docent XY mýlil? Uklidnil jsem ho, že to možné je, že všichni se můžeme někdy splést. Zároveň jsem však pedagogicky dodal, že se to netýká věcí základních a fundamentálních. Tam žádná zmýlená neplatí a platit nemůže.

Má-li česká ekonomika dále růst, musí „růst“ i lidé. Do růstu nebo dalšího vzdělávání by měli v dostatečné míře kromě státu investovat i zaměstnavatelé. Česká republika však v pořádání celoživotního vzdělávání dlouhodobě zaostává.

Nejrozsáhlejší vysokoškolská stavba posledních desetiletí však teprve vzniká, a to v Brně-Bohunicích. Začíná se tam stavět univerzitní kampus, tedy celá akademická čtvrť. Na ploše dvaceti hektarů má v průběhu následujících let vyrůst areál, který se stane domovem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, velkou část Přírodovědecké fakulty a pro Fakultu sportovních studií.

Ministerstvo zvolilo revolučně nový postup, podle kterého dostala podporu jen polovina výzkumných pracovišť na vysokých školách. Podle kritiků to znamená zánik desítek týmů nadějných vědců.

Hodnocení "C", při kterém není nárok na státní podporu, dostal i tým kybernetiků Vladimíra Maříka z Elektrotechnické fakulty ČVUT. Mařík se verdikt dozvěděl před Vánoci, a tak ještě před Štědrým dnem musel oznámit jedenácti spolupracovníkům z šestadvacetičlenného výzkumného týmu, že příští rok nedostanou smlouvu. "Připadáme si, že nás ministerstvo podrazilo," říká Mařík.

Ministerstvo zvolilo revolučně nový postup, podle kterého dostala podporu jen polovina výzkumných pracovišť na vysokých školách. Podle kritiků to znamená zánik desítek týmů nadějných vědců.

Hodnocení "C", při kterém není nárok na státní podporu, dostal i tým kybernetiků Vladimíra Maříka z Elektrotechnické fakulty ČVUT. Mařík se verdikt dozvěděl před Vánoci, a tak ještě před Štědrým dnem musel oznámit jedenácti spolupracovníkům z šestadvacetičlenného výzkumného týmu, že příští rok nedostanou smlouvu. "Připadáme si, že nás ministerstvo podrazilo," říká Mařík.

České školství se tento rok dočkalo již delší dobu slibovaných právních norem. Od ledna začne platit nový školský zákon a zákon o pedagogických pracovnících. První z nich by měl pomoci prosadit změny ve školství. Žáci by se měli učit více v souvislostech a pracovat s informacemi, nejen se učit fakta zpaměti, zákon také mění podobu maturit. Druhý zákon by měl pedagogy motivovat k dalšímu vzdělávání.

Názory obyvatel České republiky na rovnost v přístupu ke vzdělání jsou rozporuplné. Vyplývá to z listopadového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Téměř dvě třetiny respondentů se domnívají, že kvalitní vzdělání mohou svým dětem zajistit jen bohatí. Přibližně stejný počet lidí však souhlasí s tím, že o stupni vzdělání rozhodují jen schopnosti a vůle studovat.