Evropští studenti odmítají školné ****************************************************************************************** * Evropští studenti odmítají školné ****************************************************************************************** Evropští studenti odmítají školné Stovky britských studentů v uplynulém týdnu pochodovaly centrem Londýna, aby daly najevo n zvyšováním školného na univerzitách, které nedlouho předtím schválili poslanci Dolní sněmo Podobné protesty probíhaly v posledních týdnech také ve Francii a v Německu. V podrobnoste plány v každé zemi liší, jeden problém je společný: univerzitám chybějí peníze. Školné, kt Francii či v Německu neznají, je zřejmě nejpřijatelnější možnost, jak je získat. "Posun směrem k privatizaci veřejných služeb, včetně vzdělávání, je zřetelný v mnoha evrop řekl listu New York Times Mandy Telford, který stojí v čele asociace britských studentů, k protesty. Churavějícím školám proto pomohou studenti, ale až poté, co vystudují. O jiné variantě, obvyklé ve Spojených státech - získávání zakázek od soukromého sektoru - hovoří. Evropským vládám se zatím nejeví vhodnou možností ani plošné zvýšení daní. Studenti by nicméně tuto variantu uvítali. "Samozřejmě vnímáme krizi ve financování škol," "Studenti by na ni ale neměli doplácet, lepší by bylo zvýšení daní," dodal. S tím britský návrh nepočítá. Od roku 2006 se mají zvýšit poplatky za studium ze současnýc přibližně na trojnásobek. Norma se ještě do sněmovny vrátí. Protestující britští studenti namítají, že státu zaplatí za vzdělání vyššími odvody. Podle nemělo školné platit okamžitě, ale až po ukončení studií. Splácet by se začalo v době, kdy vydělávat přes 15 tisíc liber ročně. Studenti ovšem hodlají v protestech pokračovat, na 25. února naplánovali velkou stávku na celé Británii. Ministr školství Alan Johnson naznačil, že nehodlá ve svém návrhu nic měnit. V tom má podp Tonyho Blaira, který školnému opakovaně vyjádřil podporu. Podstata problému je prostá: před čtyřiceti lety navštěvovalo vysoké školy pět procent Bri přibližně čtyřicet procent. V roce 2010 by měl vysokou školu navštěvovat každý druhý Brit Financování vysokých škol mělo opačný průběh: obnos v přepočtu na jednoho studenta se sníž Univerzity proto vládní návrh vítají, přestože jej pokládají za nedostatečný. "Ať už výživ pokud jste hladoví, příslib potravy jistě oceníte," shrnul návrh rektorů k projednávanému Economist. Představitelé studentských svazů se nicméně obávají, že přísnější pravidla odradí od studi zájemce. "Znamená to, že mnozí chudší studenti budou odříznuti od vzdělání, které potřebuj Piper, který studuje londýnskou univerzitu a stojí v čele největšího studentského svazu. V Německu a Francii se zatím nemusí vysokoškolští studenti obávat: podmínkou studia bude s středoškolské vzdělání. Pouhá debata o možném zavedení školného na nejprestižnějších unive dokázala studenty z obou zemí rozhořčit. "Domníváme se, že vysokoškolské studium by mělo zůstat otevřené pro každého zájemce," řekl Raphael Chambon, pařížský student historie. "Vzdělání by mělo zůstat veřejnou službou." Studentští představitelé rovněž argumentují, že školné odradí zahraniční studenty, takže v se příjmy škol nezvýší. "Brzy se zřejmě porozhlédnu po nějaké levnější škole," citovala ag čínského studenta, který nechce platit vyšší poplatky za londýnská studia informatiky.