Špidla čelil ve Zlíně otázkám studentů

Dopravní dostupnost do kraje je podle jeho slov a na základě vlastní zkušenosti "zatím pod psa"

Uštěpačné otázce, jak se mu cestovalo do Zlína, musel v pondělí při setkání se studenty Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně čelit předseda vlády ČR Vladimír Špidla.
"Pokud nebude vybudovaná infrastruktura včetně dálnice do Zlína, zůstaneme zde jako odříznuté pohraničí, kam se zahraniční investoři nepohrnou," zaznělo z pléna poté, co premiér Špidla pětačtyřicet minut studentům a pedagogům univerzity přednášel o perspektivách mladé generace ve sjednocené Evropě.
"Ta otázka sice s tématem přednášky jakoby nesouvisí, ale je to věc, která celý Zlínský kraj velice tíží a spojení se zbytkem republiky a napojení na dálniční síť je pro komunikaci s Evropou velmi podstatná," odůvodnil pro Právu dotaz jeden ze studentů.
Špidla z otázky nevykličkoval. "Do Zlína jsem dojel v pořádku, ale musím přiznat, že poslední úsek, asi šedesát kilometrů je doslova pod psa. Je to problém, který se řeší. V programu rozvoje dálniční a silniční sítě se na Zlínsko pamatuje. Řešením pro dopravní infrastrukturu bude napojení na dálnici D 1 a na úsek dálnice D 47," odpověděl premiér.
Pod kůži mířil pak Špidlovi další dotaz, když mu jeden z účastníků diskuse vyčetl, že v přednášce dlouho povídal o výhodách členství ČR v Evropské unii, ale nezmínil žádné nevýhody. "Přitom všichni víme, že každá mince má dvě strany," podtrhl jeden z tazatelů.
"Jsem ochoten diskutovat o nevýhodách naší účasti v EU, pokud mi zde nastolíte alespoň tři takové příklady nevýhodnosti," opáčil Špidla. "Nikdo mi zatím takovou otázku nepoložil."

Nevidí důvod, proč zavádět školné

Jako jeden z příkladů k argumentaci použil potom normy EU, které se vztahují k potravinářským provozům. "Ano, některé normy EU možná položí naše potravinářské závody. Ale ony by tak jak tak neobstály kvůli hygienickým normám. A je to výhoda, nebo nevýhoda? Pro spotřebitele je to lepší situace," tvrdil Špidla.
V aule univerzity se vyjádřil i k otázce zavedení školného na vysokých školách. "Můj osobní názor je záporný. Nevidím důvod, proč by se zavádělo. Vím, že by školné mohlo dosáhnout mnoha tisíc za semestr. Když má rodina dvě děti na vysoké škole, tak by to znamenalo nepřirozenou selekci. Úvaha o tom, že by student dostal půjčku, vede k otázce, kdo vám ji poskytne. A proč by pak člověk měl bankovnímu sektoru a státu splácet úrok," uvedl Vladimír Špidla.