Pro školné na VŠ jen ODS ****************************************************************************************** * Pro školné na VŠ jen ODS ****************************************************************************************** Zhruba osm až deset tisíc korun ročně by mohli vysokoškoláci platit za své studium, pokud zákona, s níž přicházejí senátoři Zlatuška a Roubíček. Ve Sněmovně má ale jejich návrh na zatím jednoznačnou podporu jen od ODS. "Šlo by o tutéž částku, jakou dnes posluchači platí, když si prodlužují studium nad standa o dvacet procent z nákladů na jednoho posluchače. A suma 8000 až 10 000 je maximum, co při Navíc, sama škola, konkrétně její akademický senát, rozhodne, jestli vůbec bude školné vyb výši," řekl Právu rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška. Zlatuška: 10 tisíc ročně není moc Návrh ale nehovoří ani o možnosti půjček či jiných sociálních podpor pro studenty, kteří n školné hradit. "Rektor ale může poplatky prominout, zmírnit či odložit. Školy určitě budou volit i nižší maximum, a spousta z nich školné nevyhlásí vůbec, což je dostatečný korektiv. Žádná škola sebou řezat větev, aby nastavila podmínky studia tak, že posluchače odradí," myslí si Zlat až 10 tisíc korun za rok není tolik, aby si to studenti nemohli vydělat o prázdninách. Třicet procent z vybraného školného by šlo do stipendijních fondů, a tak by se podle Zlatu peníze k některým posluchačům, kteří si dnes studium nemohou dovolit. Rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm není kategoricky proti školnému. "Studenti by lépe studijního programu a neprodlužovali si dobu studia," soudí. Uvažovaná částka se ale podle liší od celkových nákladů na studium a školné tak neřeší finanční situaci vysokých škol. " chybějící finance, ani nutné zvyšování dotací. Výběrem školného by univerzita mohla získat korun, ale náš celkový příjem je každoročně 4,5 miliardy," dodal rektor. Koalice je proti Z politických stran má návrh jen podporu ODS. "V prvním čtení v Parlamentu novelu podpořím čtení ji pozměňovacími návrhy učešeme tak, aby odpovídala našemu programu," řekl včera Prá výboru a stínový ministr ODS Walter Bartoš. Jeho strana ve své koncepci také navrhuje škol vysokoškolákům slibuje možnost studijního spoření - rodiče nebo studenti by na vzdělání sp jim na to přispíval. Jednoznačně školné odmítá ministryně školství Petra Buzková s poukazem na vládní prohlášen říká, že se "vláda zavazuje k zachování principu bezplatného veřejného základního, střední vzdělávání." "Nemyslí si, že návrh senátorů je takový, aby Parlamentem prošel," tlumočila stanovisko Bu Lagronová z tiskového odboru ministerstva. "Školné může mít motivační charakter a může pomoci naplnit stipendijní fondy škol. Nyní js se sociální demokracií, která školné odmítá, a já nehodlám porušovat koaliční dohodu. Naví nedostatek finančních prostředků na vysokých školách," reagovala poslankyně KDU-ČSL Michae Vicepremiér Petr Mareš (US) také zásadně není proti školnému. Jeho strana v minulosti přiš byl i systém podpor a možnost odkladu placení. "Jsme ale součástí koalice a to musíme resp Mareš po svém mluvčím Patriku Nacherovi. Dolejš: platit až zvýdělku KSČM školné odmítá, ale nebrání se tomu, aby vysokoškoláci za svá studia částečně zaplatil pracovat. "Nikdy jsme nevolali po školném, protože takové zpoplatnění studia by omezilo př vzdělání," řekl Právu místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Vysoké školy ale podle něj nemohou ž státního rozpočtu, a tak komunisté diskutují o "speciálním odvodu" z dosaženého vzdělání. "Vzdělání není jen veřejně prospěšná záležitost, ale i vaše osobní investice. Pokud někdo perspektivní obory, jako je právo, a dosáhne na základě toho určitého příjmu, mohl by na t jakýsi odvod, který by pomáhal zpětně financovat vysoké školství," vysvětlil Dolejš. Dávku jen absolventi, kteří by dosáhli určité hranice výdělku, ale nikoliv hned poté, co absolvu