Studenti vydělávají asi 1700 za měsíc

PRAHA - Většina posluchačů českých vysokých škol si při studiu přivydělává. Dvě třetiny z těchto studentů dávají přednost pouze příležitostné práci, třetina si přivydělává v pravidelných intervalech po celý rok. Vyplynulo to z průzkumu Sociální portrét vysokoškolských studentů v UR, který zpracovali pracovníci Centra pro studium vysokého školství.

V Praze si práci občas sežene šedesát tři procent studentů, v Brně to je sedmdesát dva procent. Pouhá čtyři procenta pražských vysokoškoláků a šestnáct procent brněnských si nepřivydělává ani příležitostnými brigádami.
Příležitostnou nebo pravidelnou práci si hledají současní posluchači ze všech fakult. Posluchači, kteří dávají přednost pravidelnému výdělku, jsou nejčastěji z humanitních, pedagogických a ekonomických oborů. Nejméně času na brigády mají posluchači lékařských fakult.
Studenti si průměrně vydělali přes 1700 korun za měsíc. Na více peněz se mohli většinou spolehnout ti, kteří si přivydělávali pravidelně. Téměř polovina z nich si přišla na více než dva tisíce korun. Nejvíce peněz si vydělali studenti práv a humanitních oborů. Téměř třetina jich měla přes 2000 korun za měsíc. Méně než pět set korun si vydělali posluchači technických, přírodovědných, lékařských a zdravotnických oborů. Podle studie je to zřejmě tím, že vysoká náročnost studia těchto oborů umožňuje většinou posluchačům pracovat pouze příležitostně.
Mnoho studentů se v době vysokoškolských studií může spolehnout i na pomoc rodičů. Třetina dotázaných dostávala 1000 až 2000 korun měsíčně, zhruba stejný počet studentů se mohl spolehnout na podporu ve výši 2000 až 3000 korun. Devět procent posluchačů dostávalo přes 4000 korun.
Studenti by podle představ koaličních lídrů měli platit ze svého výdělku zdravotní pojištění ve stejné výši jako ostatní zaměstnanci. Tím by se ovšem zvýšila cena práce studentů a je možné, že budou mít zaměstnavatelé menší motivaci dávat jim práci.