Josef Charvát: život plný zvratů ****************************************************************************************** * Josef Charvát: život plný zvratů ****************************************************************************************** Před dvaceti lety zemřel otec tuzemské endokrinologie a jeden z nejvýznamnějších českých l Číst a psát se učil za c. a k. časů. Maturoval na začátku první světové války, ta z něho v dělostřelce. Další válka Josefa Charváta zavedla do koncentračního tábora a posléze na bar 1945 mohl založit vlastní kliniku. Je autorem řady vědeckých objevů, přednášel doma i v za funkcionáře KSČ i méně mocné nemocné. V roce 1969 se na pár týdnů stal rektorem Karlovy univerzity, o rok později odstoupil z ve avšak mohl tu dál působit. Zemřel 31. ledna 1984. Tolik ve zkratce jeden dlouhý život. Plný zvratů jako století, v němž se odehrál. Proč je výjimečný? Příběh profesora Charváta totiž nekončí. Česká endokrinologie, nauka o hormonec vnitřní sekrecí, jíž položil základy, se dále rozvíjí, v lékařské praxi stále platí pojmy škola, Charvátův příznak nebo Charvátova dieta. První s inzulinem Syn chudého městského zřízence se přihlásil na medicínu na začátku první světové války, al musel narukovat. Bylo mu devatenáct, s baterií těžkých houfnic přežil pět velkých ofenziv. bojoval ještě na Slovensku a teprve pak se mohl vrátit na univerzitu. Chtěl být psychiatrem, ale po promoci v roce 1923 nenašel práci v žádné léčebně. Zato přiš profesora Pelnáře z II. pražské interní kliniky. Osudový okamžik. Mladý lékař záhy propadl posléze endokrinologii. První učebnici endokrinologie vydal v roce 1934, o tři roky později založil Československo endokrinologickou společnost. V roce 1939 vyhrál konkurz na místo ředitele polikliniky na náměstí. Pak však zase přišla válka... Dne 1. září 1939 byl zatčen, uvězněn na Pankráci a do koncentračního tábora v Dachau a Buchenwaldu. Skaut a dobrodruh Proč měli Němci potřebu zbavit se skvělého lékaře? "Protože byl skaut! Spoluzakládal český byl rádcem družiny Kamzíků pražské 'dvojky' a starostou. Bylo jasné, že se zapojí také do okupantům," říká Vratislav Schreiber, žák a spolupracovník předního endokrinologa. Až po válce se Josef Charvát dozvěděl, že ho před jistou smrtí tehdy paradoxně zachránil d švédský korunní princ Gustav Adolf. Znali se ještě z předválečných skautských akcí, a když o jeho zatčení, intervenoval až u Hitlera. A vůdce, jenž si nechtěl pohněvat neutrální Švé skutečně propustil. Podruhé unikl lékař smrti 14. února 1945, kdy bomby zasáhly jeho byt na vltavském nábřeží. květnových dnech "velel" obvazišti u jedné z barikád na pražských Vinohradech. A ozbrojení také 9. května ráno doprovázeli na Karlovo náměstí, kde z pověření revolučního národního v německou interní kliniku s 230 lůžky. "Byly tam skvrnivky, břišní tyf, tuberkulóza, meningitida, spála... Chirurgie nestačila př barikádníky, vojáky a oběti bombardování, ale bylo tam i několik mladíků s vypálenýma očim zneškodňovat německé tanky a neuměli zacházet s pancéřovou pěstí," líčí první dny na klini ve svých pamětech. "Vedle sebe a zpočátku bez výběru leželi čeští a němečtí obyvatelé Prah vlasovci i sovětští vojáci a svobodovci. Většina bojovníků přišla se zbraní. Po jedné trag na chodbě jsme udělali 'šťáru' a shromáždili munici, ruční granáty, samopaly, pistole, a d nastrkané pod matrace a polštáře." Až na podzim se situace zklidnila, přednosta získal více sester i lékařů. A začal skutečně interní kliniku, a tedy českou endokrinologickou školu. V jejím čele setrval až do roku 19 Šest týdnů rektorem Když mu v roce 1968 nabídli reformní komunisté funkci rektora Karlovy univerzity (dokonce prezidentské kandidatuře), napsal Josef Charvát prorektorovi Zdeňku Dienstbierovi: "Velmi důvěry, ale přece jen prosím, abyste upustil od svého záměru. Předně jsem bezpartijní. Ač necítím občanem druhého řádu, přece jen si myslím, že v našem společenském zřízení by měl funkci zastávat straník. Už proto, že je vázán stranickou disciplínou. Já bych se dostával kdybych měl např. prohlašovat, že vojska, která k nám bez pozvání vnikla, nás přišla 'osvo Šik, Kriegel, Hájek a Císař jsou kontrarevolucionáři apod. Ve svém nynějším postavení smím bych musel případně hlásat vědomé nepravdy." Mlčení, to byl způsob, kterým čelil Josef Charvát politickým tlakům. Jako přednosta presti jim však pochopitelně vyhnout nemohl. První prý nastaly už po únoru 1948, kdy se proti němu postavili tři agilní kolegové-komuni odejiti na přímý zásah Gottwalda; profesor totiž léčil jeho ženu Martu. Ano, byl osobním l prominentů komunistického režimu, ale nikdy neodmítl také žádného jiného pacienta. Nikdy n straně, ale nešel ani do disentu. Nechtěl do přímého konfliktu, šlo mu o obor, o 150 zaměs světově uznávaný vědec byl de facto nedotknutelný, režimu se také hodil. Skvěle reprezento zdravotnické organizaci i v UNESCO," říká profesor Schreiber. Když na začátku roku 1969 Josef Charvát přece jen souhlasil se svým jmenováním rektorem, d jeho žák na univerzitu - měl se stál prorektorem pro vědu. "Stál jsem vedle něho, když mlu davům, které přišly na pohřeb Jana Palacha. To byl nezapomenutelný okamžik. Oba jsme si vš upřímně oddechli, když nám dali podepsat abdikační listiny." O rok později se Josef Charvát vzdal vedení kliniky, setrval zde však jako vědecký pracovn Na cukrovku s inzulinem Charvátovy zásluhy o medicínu a zejména o endokrinologii jsou nemalé. Lékařský obor, který anatomií, fyziologií a patofyziologií žláz s vnitřní sekrecí a prevencí, diagnostikováním chorob, byl ve dvacátých letech všeobecně uznáván už i v české medicíně. Ale teprve Josef endokrinologii u nás věnovat systematicky - nejen v teorii, ale především v klinické praxi Jako první v Čechách začal v roce 1925 léčit cukrovku inzulinem. Roku 1932 prokázal vnitřn slinných žláz a posléze definoval, jak je nervový systém spjat se systém žláz s vnitřní se 1934 začal používat hormony při léčbě a přispěl také k poznání souvislostí mezi fosfáty a hormony (což bylo důležité pro onkologii). Jeho teoretické práce se zabývají například met jodu a bromu, cukrovkou, štítnou žlázou, játry, hypofýzou, nadledvinkami, poruchami výživy Humanismus v medicíně "Věda při svých nesmírných zásluhách o pokrok lidstva není prosta viny... Ztrácela porozum a ani si neuvědomila, že chladným a neosobním rozpitváváním hodnot jen posiluje v lidech p agresivnost a s ní také primitivní úzkosti a strachy. Vzala lidem transcendentní jistotu a zesílila pocit vnitřní i zevní nejistoty. Technický rozvoj vedl sice k postupu civilizace, postupu kultury," napsal Josef Charvát v jednom ze svých esejů. Ve sborníku, který k 20. výročí jeho úmrtí vydali letos jeho žáci a spolupracovníci, se o jako o charizmatické osobnosti, o vnímavém lékaři. "Zažil jsem ho už jako starého pána, kt na vizity. Dovedl okamžitě navodit příjemnou atmosféru, získat důvěru pacienta," říká souč III. interní klinice Petr Sucharda. "Byl za všech okolností lidský. Praktikoval humanismus předtím, než se stal všeobecným tématem." O důvod víc k připomínce příběhu lékaře a vědce, jenž se narodil a umřel v minulém století ** Prof. MUDr. Josef Charvát, DrSc. (6. srpna 1897-31. ledna 1984) * zakladatel české endokrinologie * první přednosta III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze * kreativní vědec a respektovaný lékař, který se zaměřoval na endokrinologii, ale čerpal p hraničních oborů * podporoval genetiku v dobách, kdy byla považována za kapitalistickou pavědu * jako jeden z prvních přednostů zaváděl na své klinice počítačovou techniku * oblíbený učitel; pověstné byly jeho přednášky s demonstracemi na konkrétních pacientech, nechal zřídit u posluchárny i výtah pro lůžko * autor filozofických textů a esejí, z nichž některé mohly být publikovány až po pádu komu (vycházely z autorovy příslušnosti ke svobodným zednářům) * celoživotní postoj: věčný skaut