Studenti práv jsou na tom lépe než budoucí kantoři

Většina posluchačů si přivydělává

Nejlépe finančně zajištěni jsou studenti právnických a lékařských fakult, pocházejí z lépe situovaných rodin. Naopak, k „chudším“ patří budoucí učitelé a studenti technických fakult.
Že sociální situaci vysokoškoláků hodně ovlivňuje finanční postavení jejich rodiny, ukazuje průzkum, který včera zveřejnilo Centrum pro studium vysokého školství. Finančně nejlépe jsou na tom studenti práv, ekonomických a také humanitních oborů, například lékařských.
„Nejhůře jsou na tom posluchači pedagogických fakult, kteří pocházejí z učitelského prostředí, nebo studenti zemědělských oborů, kteří jsou z vesnice a jejich rodiče pracují převážně v zemědělství,“ informovala včera Lenka Menclová z Centra s tím, že ani na „technikách“ na tom nejsou nejlépe.
Rodiče se snaží své děti finančně podporovat. Skoro třetina dotázaných studentů dostávala 1000 až 2000 korun měsíčně, třetina 2000 až 3000 korun a asi devět procent více než 4000 korun.
I přes tuto podporu si ale většina vysokoškoláků přivydělává, z toho dvě třetiny příležitostně a třetina pravidelně celý rok. Šance na výdělek je závislá na náročnosti studia, na místě, kde sídlí fakulta - v Praze je víc příležitostí - a také na tom, jak moc se studenti snaží.
Analýza potvrdila, že největší šanci vydělat si mají ti, co také pocházejí z lépe situovaných rodin.
„Mají zároveň také největší příležitosti,“ řekla Menclová. Nejvíc si tak vydělali studenti práv a humanitních oborů, kde skoro třetina z nich měla přes 2000 korun za měsíc. U posluchačů technických a přírodovědeckých fakult si přes 40 procent vydělalo měsíčně do 500 korun a třetina budoucích kantorů od 1000 do 2000 korun.
Finančnímu zajištění vysokoškoláků odpovídá i jejich postoj ke školnému. Na otázku, zda by souhlasili s jeho placením, v průzkumu tři čtvrtiny z nich odpověděly, že ne. Jednadvacet procent je pro, pokud budou studenti podpořeni půjčkami, a 3 procenta řekla, že nevědí.
„Nejvíce nesouhlasné stanovisko, skoro 90 procent, bylo slyšet na technických, pedagogických a zemědělských fakultách. Naopak na humanitních a právnických bylo nejméně nesouhlasné,“ zdůraznila Menclová.
Už dnes nejsou výdaje vysokoškoláků zanedbatelné. Za bydlení, stravu a dopravu platí méně než tisíc korun za měsíc 6 procent z nich. Dalších 35 procent ale hradí měsíčně 2 až 3 tisíce korun, 26 procent od 3 do 4 tisíc korun a víc než 4000 korun platí 14 procent vysokoškoláků.
Studenti by podle představ koaličních lídrů měli platit ze svého výdělku zdravotní pojištění ve stejné výši jako ostatní zaměstnanci. Předseda studentské komory Rady vysokých škol Jiří Nantl uvedl, že by se tím zvýšila cena práce studentů a je možné, že budou mít zaměstnavatelé menší motivaci dávat jim práci.