Studenti práv jsou na tom lépe než budoucí kantoři ****************************************************************************************** * Studenti práv jsou na tom lépe než budoucí kantoři ****************************************************************************************** Většina posluchačů si přivydělává Nejlépe finančně zajištěni jsou studenti právnických a lékařských fakult, pocházejí z lépe rodin. Naopak, k „chudším“ patří budoucí učitelé a studenti technických fakult. Že sociální situaci vysokoškoláků hodně ovlivňuje finanční postavení jejich rodiny, ukazuj který včera zveřejnilo Centrum pro studium vysokého školství. Finančně nejlépe jsou na tom ekonomických a také humanitních oborů, například lékařských. „Nejhůře jsou na tom posluchači pedagogických fakult, kteří pocházejí z učitelského prostř studenti zemědělských oborů, kteří jsou z vesnice a jejich rodiče pracují převážně v zeměd informovala včera Lenka Menclová z Centra s tím, že ani na „technikách“ na tom nejsou nejl Rodiče se snaží své děti finančně podporovat. Skoro třetina dotázaných studentů dostávala korun měsíčně, třetina 2000 až 3000 korun a asi devět procent více než 4000 korun. I přes tuto podporu si ale většina vysokoškoláků přivydělává, z toho dvě třetiny příležito pravidelně celý rok. Šance na výdělek je závislá na náročnosti studia, na místě, kde sídlí Praze je víc příležitostí - a také na tom, jak moc se studenti snaží. Analýza potvrdila, že největší šanci vydělat si mají ti, co také pocházejí z lépe situovan „Mají zároveň také největší příležitosti,“ řekla Menclová. Nejvíc si tak vydělali studenti humanitních oborů, kde skoro třetina z nich měla přes 2000 korun za měsíc. U posluchačů te přírodovědeckých fakult si přes 40 procent vydělalo měsíčně do 500 korun a třetina budoucí 1000 do 2000 korun. Finančnímu zajištění vysokoškoláků odpovídá i jejich postoj ke školnému. Na otázku, zda by jeho placením, v průzkumu tři čtvrtiny z nich odpověděly, že ne. Jednadvacet procent je pr studenti podpořeni půjčkami, a 3 procenta řekla, že nevědí. „Nejvíce nesouhlasné stanovisko, skoro 90 procent, bylo slyšet na technických, pedagogický fakultách. Naopak na humanitních a právnických bylo nejméně nesouhlasné,“ zdůraznila Mencl Už dnes nejsou výdaje vysokoškoláků zanedbatelné. Za bydlení, stravu a dopravu platí méně za měsíc 6 procent z nich. Dalších 35 procent ale hradí měsíčně 2 až 3 tisíce korun, 26 pr tisíc korun a víc než 4000 korun platí 14 procent vysokoškoláků. Studenti by podle představ koaličních lídrů měli platit ze svého výdělku zdravotní pojiště výši jako ostatní zaměstnanci. Předseda studentské komory Rady vysokých škol Jiří Nantl uv zvýšila cena práce studentů a je možné, že budou mít zaměstnavatelé menší motivaci dávat j