Strach na právech zůstává, studenti ale šikanu nepotvrzují

Na pražské Právnické fakultě UK se mezi studenty prvních ročníků stále říká: je nás moc, tak nás budou vyhazovat. Je právě zkouškové období, ale na fakultě panika vypukla už v momentu, kdy tu přiznali chyby v přijímacím řízení a následně pak museli přijmout o třetinu víc uchazečů než plánovali.
Právo tedy oslovilo několik studentů s otázkou, zda na ně měli pedagogové při zkouškách nepřiměřené nároky. Zda mají pocit, že je tu chtějí v prvním ročníku „prosít“ a zbavit se tak části z nadměrného počtu posluchačů. „Všeobecně se to říká, ale já ani mí kolegové jsme se s tím nesetkali,“ dá se shrnout odpověď studentů.
„Já už mám zkoušky za sebou. U ústních to bylo v pohodě. Problém byl ale písemný test ze státovědy, což tady patří k nejobávanějším zkouškám. Zatím vypadla asi třetina lidí,“ popsala své zkušenosti dvacetiletá Lucie. V testu podle ní byly dost těžké otázky a někteří studenti byli znevýhodněni tím, že jsou kvůli velkému počtu rozděleni na dvě skupiny - určité informace té jedné půlce přednášející zkrátka neřekl.
„Taky nám čtrnáct dní před zkouškou přidali nějakých dvě stě stránek učiva navíc. To bylo ošklivý. Ale nemyslím si, že to byla schválnost. Jestli nás fakt budou chtít prosít, čekala bych to možná ve třeťáku, až ten skandál trochu uhasne. Teď by si to tady nikdo nemohl dovolit,“ soudí Lucka.

Pogromy prý nehrozí

Ani její spolužačka, třiadvacetiletá Ivana, nemá pocit, že by je u zkoušek potápěli. „Je pravda, že se to mezi studenty říká. Mně ale nepřišlo, že by se zkoušející snažili, abychom neuměli odpovědět. Fakt je ale, že státověda byla těžká a dost záleželo na štěstí, co zrovna padlo za otázky,“ dodala Ivana.
Dvacetiletý Robert z Břeclavi potvrdil, že většina studentů prvního ročníku měla ze začátku strach z vyhazovů, když je jich tak hodně. „Já ale takovou zkušenost nemám a ani nikdo z kolegů si nestěžoval, že by ho vyhodili evidentně nespravedlivě,“ tvrdí.
„Žádné pogromy na studenty nechystáme. Bylo by to nedůstojné právnické fakulty a není důvod, proč bychom se k tomu měli snížit,“ prohlásil proděkan fakulty pro přijímací řízení Jiří Hřebejk. Podle něj si fakulta na „nadbytečné studenty“ nedošlápne ani za rok za dva, až se na skandál trochu zapomene.
„Ke studentům prvního ročníku přistupujeme stejně jako k těm loňským. Když ale někdo neumí, tak zkoušku neudělá, což ovšem neznamená, že hned musí odejít z fakulty - od toho jsou dva opravné termíny,“ bránil školu proděkan.
Připustil, že státověda je jeden z nejobtížnějších předmětů prvního semestru a že při zkoušce padaly i čtyřky. „Výsledky jsou ale vyvěšené na nástěnce, každý do nich může nahlédnout a případně je reklamovat,“ argumentoval.

Učí se i v sobotu

I když „práva“ jako ostatní vysoké školy bojují s nedostatkem peněz, děkan tvrdí, že letošní nápor studentů zvládnou. „Je to ale výjimečná situace. Nelze počítat s tím, že příští akademický rok opět přijmeme tolik uchazečů. Nemáme na to kapacity,“ řekl proděkan. První ročník fakulta musela rozdělit do dvou skupin, fronty jsou v menzách a kapacita studoven a hygienických zařízení je také omezená. Pedagogové učí po večerech a o sobotách, a to lze podle děkana zvládnout jednorázově, nikoliv trvale.
„Základní směrné číslo pro přijetí je 600 a k nim vezmeme každého dalšího, kdo dosáhne u zkoušek stejného počtu bodů jako šestistý uchazeč v pořadí. K tomu navíc asi sto lidí, kteří byli letos dodatečně přijati kvůli chybám v testech, ale z různých důvodů se rozhodli, že studium přeruší a nastoupí o rok později,“ informoval proděkan.